Umění ukázalo svou sílu, říká Zdeněk Sklenář a na konec sezony chystá řadu výstav

Letos došlo k řadě rekordních prodejů v oblasti klasiky i současného umění. V Galerii Zdeněk Sklenář patřilo období pandemie k nejpozoruhodnějším v její jednatřicetileté historii. „Znásobil se počet milovníků umění, sběratelů i investorů. I přesto, že galerie byly zavřené, obchod kvete. Návštěvnost je nyní ohromná,“ říká majitel galerie Zdeněk Sklenář.

Patříte mezi popularizátory čínského umění v Česku a naopak českého v Číně. Čím vás čínské umění tak uchvátilo? 

Svou nevypočitatelností i nepředstavitelnou hloubkou pět tisíc let dlouhé historie, která je inspirací pro všechny kultury světa. Vycházím z rodinné sbírky, která je rozsáhlá a čítá stovky děl nejvyšší kvality. Vedle proslulých klasiků, které už obsáhl malíř Zdeněk Sklenář při svém působení v Číně, jsem se zaměřil i na nejpronikavější malíře a sochaře současnosti. Proměna, kterou přineslo současné umění, započala koncem 70. let a pro západní svět je téměř nepochopitelná a revoluční. Současné elity čínského umění jsou opravdoví hrdinové. Osvícení milovníci umění ale nerozlišují mezi východním a západním. Tím, co je pro nás německý malíř Gerhard Richter, je pro Asii Čang Siao‑kang (Zhang Xiaogang). Obě tato jména za všechny jsou symbolem největších malířů dvou rozdílných kultur a ve svých vrcholech jsou si blízcí. Zájem o čínské umění stoupá i v Česku. Vedle ikonického Čang Siao‑kanga si své obdivovatele nachází i velikáni Jüe Min‑ťün (Yue Minjun) a Wang Kuang‑i (Wang Guangyi). Přesto zdůrazňuji, že české umění je pro mě těžištěm.

Kromě výstavní činnosti se věnujete i té nakladatelské. Se kterými novinkami jste přišli v letošním roce? 

Po mnohaleté přípravě jsme vydali knihu Lost, která je i vzpomínkou a záznamem výstavy Kamily B. Richter a Michaela Bielického v Muzeu Wilfredo Lam v Havaně, kterou jsme spolupořádali v roce 2017. Tao te ťing v překladu Berty Krebsové, ilustrovaný mým strýčkem Zdeňkem Sklenářem, jsem vydal pro radost přátel v den mých 60. narozenin. Rozdávám jej. Před dokončením je kompletní soupis díla Karla Malicha, ale také monumentální monografie malby, kresby a grafiky Zdeňka Sklenáře. Stejně tak druhá vydání monografií Václava Boštíka či Karla Malicha. Prostorové partitury Milana Grygara jsou překvapením. Představují malíře Grygara jako sochaře. Pro děti v brzké době vyjde Opičák Sun, kterého překrásně uvádí Jan Jiráň s původními ilustracemi Zdeňka Sklenáře. Já osobně se těším na mnoho let připravovanou bibliofilii Gítáňdžali, za kterou v roce 1910 její autor Rabíndranáth Thákur obdržel Nobelovu cenu. Vevázaný pastel Karla Malicha znásobí účinek božského textu. A spolu s Tao te ťingem uzavře ty nejvzácnější tituly výtvarně zpracované Karlem Malichem.  

Převážně jste obchodníkem s uměním a galeristou. Na které výstavy se tedy ještě můžeme těšit?

24. října oslavíme v mé galerii 95. narozeniny největšího současného malíře Milana Grygara malbou z let 2020 až 2021. Je štěstí, že Milan Grygar se těší zcela pohádkové malířské kondici. 2. prosince představíme malbu Teodora Pištěka. Jeho obrazy Rozhovory s Hawkingem jsou pravděpodobně dosud nejabstraktnější v jeho díle. Pro vánoční potěšení nabídneme Antonína Slavíčka, Jana Zrzavého, Bohumila Kubištu, Františka Kupku, Karla Malicha, Toyen a jiné velikány. A těšit se můžeme 2. února 2022 na nejnovější malbu Jana Merty, největšího malíře v kategorii stále ještě šedesátiletých.