Z hlediska světových trendů volili Češi současnost, nikoli budoucnost. K optimismu mnoho důvodů není

Je naprosto pochopitelné, že Češi se v posledních týdnech, dnech a hodinách soustřeďují na situaci u sebe doma. Ale neměli by zapomenout vnímat zajímavou povolební situaci v souvislostech, zejména těch evropských. Protože, viděno optikou velkých světových megatrendů současnosti i mnohem menších událostí u sousedů, povolební situace v Česku dává jen málo důvodů k dlouhodobému optimismu.

Tak nejprve tolik propíraný populismus. Světová média hodnotí výsledek českých voleb i v souvislosti s rezignací rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který je velkým spojencem středoevropských populistů včetně Andreje Babiše a Viktora Orbána. Ke Kurzovi, který čelí obvinění z korupce a falšování průzkumů, se hlásí i vítězná koalice Spolu. Naopak, z Kurzova odstoupení z funkce kancléře (v čele strany zůstává) by si měl vzít příklad Andrej Babiš.

Někteří politici Spolu, jako Alexandr Vondra, vyjádřili v minulosti pochopení i pro Viktora Orbána, který už se ani sám nepovažuje za součást liberální demokracie. Orbán po víkendu přišel v Evropě hned o dva zásadní spojence – Babiše a Kurze –, což je dobrá zpráva. To, jak se k němu postaví vláda v čele s Petrem Fialou, bude nepochybně zajímavý test vnitřní soudržnosti plánované pětičlenné koalice.

Také není tajemstvím, že strany koalice Spolu mají politicky velmi blízko i k polské vládní partaji Právo a spravedlnost, jejíž kabinet vede několik velmi ostrých sporů o právní stát s Evropskou komisí. O důležitosti strategické spolupráce s Polskem hovoří experti Spolu například na bezpečnostních konferencích. A je možné předpokládat, že (očekávaná) vláda premiéra Fialy s velkým vlivem STAN, jejímž členem je liberecký hejtman Martin Půta, bude mít například mnohem větší zájem ukončit s Varšavou spor o důl Turów než Andrej Babiš.