Společný nákup plynu či snížení DPH. Brusel zveřejnil možnosti, jak srazit ceny energií

Evropská komise ve středu přišla s návrhem, jak by se státy EU společně mohly bránit vysokým cenám energií, které sráží na kolena byznys a prodražují účty rodinám. V unijním „toolboxu“ – bedně s nářadím – je řada věcí, konkrétní použití je ale hlavně na evropských vládách. Ty mají v energetice hlavní kompetence. Možný společný postup proberou lídři sedmadvacítky na summitu v Bruselu koncem příštího týdne.

Jako první vytáhla komise z „bedny“ věci, které mají evropské země ihned k dispozici. EU utržila 26 miliard eur z prodeje emisních povolenek na vypouštění oxidu uhličitého, které platí velké průmyslové podniky, teplárny a elektrárny, a bruselští úředníci doporučují, aby za ně státy pořídily vouchery na teplo a světlo nebo jinak připlácely domácnostem ohroženým energetickou chudobou. K dispozici budou mít země také peníze z už dříve oznámeného klimatického fondu, který má obyvatelům pomoci přejít na obnovitelné zdroje energie. Na startu v něm bude 72 miliard eur. 

Komise také podporuje daňové slevy jako způsob, jak zkrotit náklady na energie. Touto cestou se chce vydat španělská, francouzská a také končící česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Brusel doporučil dočasné přesunutí energií do snížené sazby daně z přidané hodnoty, která v EU činí minimálně pět procent. Odmítl ale úplné osvobození tepla a světla od DPH, tak jak to slibuje Babiš a jeho ministři. Premiér tento záměr zopakoval i na středeční tiskové konferenci po jednání s Energetickým regulačním úřadem.

Členské země mohou rovněž poskytnout firmám existenčně závislým na fosilních zdrojích státní pomoc. Ta jen musí být v souladu s pravidly poskytování této pomoci – musí se týkat celého sektoru a být časově omezená, aby nediskriminovala konkurenci na trhu. Komise obecně doporučuje zásahy jen v řádu měsíců, protože na jaře 2022 se počítá se stabilizací poptávky po plynu. Tu táhne celosvětové oživení po pandemii a právě nedostatek této suroviny je hlavním zdrojem nynějšího prodražování účtů za energie.

Kvůli tomu bruselští byrokraté slíbili, že se podobně jako v případě společného nákupu vakcín proti covidu-19 podívají na možnosti centrálního nákupu plynu a doplnění zásobníků v Evropě, které jsou v průměru ze dvou třetin prázdné. Důvodem je především omezení dodávek zemního plynu z Ruska, na němž jsou evropské země závislé. Komise ale ve středu mírnila očekávání: ke společnému nákupu plynu – jakkoli je zřejmě ve finále výhodný – by nedošlo hned, a tudíž i jeho efekt by přišel později.

Brusel také přislíbil, že se podívá na obchodování s emisními povolenkami. Cena povolenky za jednu tunu CO₂ se za poslední rok zdvojnásobila, dosahuje nyní více než 60 eur, což řadu států vedlo k úvaze, že za to mohou spekulanti na trhu. Brusel nyní řekl, že to prověří.

Nepočítá se však s tím, co také požadoval Babiš, a sice se zastropováním cen povolenek na evropské úrovni. Data ukazují, že se na zdražování energií povolenky podílejí jen minimálně. Cenová regulace by navíc vyžadovala jednomyslný souhlas všech zemí EU a ten je v zásadě vyloučený. Řada zemí, které vsadily na obnovitelné zdroje, vidí právě ve vyšší ceně povolenek způsob, jak ostatní státy přimět k ekologičtějšímu provozu.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Celkově komise zdůraznila, že řešením nynější krize cen energií není odklon od Green Dealu, „zelené“ transformace Evropy, po čemž volají mnozí jeho kritici. Unie má naopak o to víc vsadit na „domácí“ obnovitelné zdroje.

„Nečelíme růstu cen kvůli obnovitelným zdrojům, ale kvůli skokovému nárůstu ceny plynu a dalších fosilních paliv. Více obnovitelné energie tedy znamená nižší cenu,“ prohlásila evropská komisařka pro energie Kadri Simsonová. „Cena solární energie klesla za posledních deset let o 85 procent. Na investice do těchto technologií jsme vyčlenili miliardy eur v národních plánech obnovy. Toto je cesta,“ dodala.