Hned o dva nové posty by mohla být „bohatší“ vznikající vláda. Vedle ministra pro digitalizaci zvažují zástupci koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN také vytvoření funkce ministra pro evropské záležitosti. A to v souvislosti s českým předsednictvím Evropské unie v příštím roce. Kdyby se měl věcí zabývat ministr zahraničí, neměl by čas na jiné své povinnosti.
Vznik ministra pro evropské záležitosti už zmínil kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS). „Je to předmětem jednání,“ potvrdil v neděli v České televizi. „Premiér má teď k dispozici státního tajemníka pro evropské záležitosti, ale mně to nepřipadá jako dostatečné. Měl by to být člen vlády. Půjdeme s tímto návrhem do jednání v rámci koalice,“ pokračoval lídr Spolu. Hlavním důvodem pro vznik nové funkce je podle něj jak blížící se české předsednictví EU, tak obecně „lepší koordinace evropské politiky napříč resorty“.
Podobně to vidí i zástupci druhé koalice Pirátů a STAN. „Ministr pro EU dává smysl. Z hlediska zastupování navenek zvyšuje legitimitu postojů země vůči zahraničním partnerům,“ říká Jan Lipavský, který za Piráty řeší zahraniční politiku. „Ministra pro evropské záležitosti potřebujeme a velmi pravděpodobně vznikne,“ sdělil serveru Euractiv.cz jeden z možných kandidátů STAN na evropský post Radim Sršeň.
Tento starosta a vysokoškolský učitel evropských studií narážel na to, že Česko bude muset kvůli předsednictví sáhnout k několika systémovým změnám. Konkrétně určit, kdo od července 2022, až budou Češi na půl roku předsedat unii, povede Radu pro všeobecné záležitosti. Pro ni nikoho takového Česko momentálně nemá.
Zmíněná rada se schází jednou měsíčně, řeší aktuální politické otázky a předjednává témata na summity lídrů EU. Členy této rady jsou nejčastěji ministři zahraničí, ministři pro EU nebo státní tajemníci a podle pravidel ji může řídit jen člen vlády. Česko tam má v současnosti „jen“ státní tajemnici pro evropské záležitosti Milenu Hrdinkovou, která není členkou vlády.
Pouhý úředník je málo
Situace by šla vyřešit tak, že by Radě pro všeobecné záležitosti předsedal ministr zahraničí, jako tomu bylo třeba za nizozemského nebo belgického předsednictví. Tyto a další země ale mají evropskou agendu usazenou na ministerstvu zahraničí. Český případ je jiný. Koordinace EU „sedí“ pod premiérem na Úřadu vlády.
V Černínském paláci zůstalo jen torzo evropských politik poté, co si většinu k sobě stáhl za vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nejprve státní tajemník pro EU Tomáš Prouza a poté premiér Andrej Babiš (ANO). „Ministrovi zahraničních věcí je agenda Rady pro všeobecné záležitosti už moc vzdálená,“ upozorňuje Sršeň.
Šéf evropské agendy se navíc musí v době předsednictví EU na osm týdnů víceméně odstěhovat do Štrasburku. Musí být fyzicky přítomen na každém zasedání europarlamentu a prezentovat tam postoje vlád členských států. U ministra zahraničí by to mohlo paralyzovat řešení jeho dalších povinností.
Strany, které nyní jednají o vzniku nové vlády, před volbami o zřízení nového ministerského postu nemluvily. V kampani nebylo evropské předsednictví tématem a ve volebních programech tento záměr nezmínily.
Bezprostředně po volbách to navíc vypadalo, že se budoucí Fialova vláda spokojí jen s posíleným ministrem zahraničí, k němuž by se vrátila unijní agenda z Úřadu vlády. V posledním týdnu ale došlo ke změně přístupu. Podle informací deníků HN a Aktuálně.cz zejména proto, že si zástupci koaličních stran nechali vysvětlit zmíněné procedurální změny, které předsednictví přinese.
Čeká se na Piráty
Kdo by mohl být budoucím panem – či paní – Evropy, zatím není jasné. Před volbami zástupci koalic předpokládali, že Piráti v říjnových volbách do sněmovny posílí a jejich vládní role bude podstatná. Jedna z oblastí, kde by mohli mít výrazný otisk, měla být právě evropská politika. Jenže Piráti mají nakonec jen čtyři poslance. A proto se čeká, zda by jim stačil například „jen“ ministr pro digitalizaci a případně pro EU.
Nejčastěji se zatím jako kandidát na ministra pro EU zmiňuje lidovec Ondřej Benešík. Jméno nynějšího předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti padlo i v souvislosti s postem ministra zahraničí – k tomu ještě před úvahami o ministru pro evropské záležitosti řekl, že by křeslo případně přijal.
„Můj obecný zájem trvá, ale to je opravdu na rozhodnutí pětikoalice,“ říká Benešík. „Na jednání naší skupiny k zahraniční politice tuto středu otázku ministra pro EU otevřu,“ dodává. V úterý se navíc sejde vedení všech pěti koaličních stran a je možné, že proberou i post „pana Evropy“.
Spekulovalo se také o europoslanci a místopředsedovi ODS Alexandru Vondrovi. Ten to však v minulém týdnu veřejně odmítl s tím, že si už takto nemusí „posilovat ego“. Vondra měl na starosti první české předsednictví EU v roce 2009, a to jako vicepremiér vlády Mirka Topolánka (ODS).
Spekuluje se rovněž o diplomatovi, bývalém velvyslanci v Kuvajtu Martinu Dvořákovi (STAN) nebo pirátovi Lipavském. Ten se dosud věnoval na půdě parlamentu zahraniční politice, nyní ze sněmovny vypadl.
