Brněnské podsvětí dlouhodobě před zákonem chránily úniky z policejních databází. Policisté podle žalobců nelegálně „vytahovali“ informace z živých kauz – a to na objednávku podnikatelů nebo lokálních politiků. Ti tak měli přehled buď o vyšetřování, které proti nim policie vedla, nebo lustrovali konkurenci. Státní zástupce nyní podle zjištění HN a Aktuálně.cz v kauze pod krycím jménem Krov obžaloval 28 lidí, převážně expolicistů a jejich „klientů“. Bývalým policistům za přijetí úplatků hrozí od tří až do deseti let vězení. Mezi těmi, kdo za služby platili, se  objevil bývalý politik hnutí ANO Jiří Švachula, jenž je nyní souzený v brněnské korupční kauze Stoka, či miliardář a zeť ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) David Rusňák.

„Mohu potvrdit, že obžaloba byla podána k soudu. Jedná se o 28 lidí,“ řekl HN Petr Šereda, šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Mezi obžalovanými je osm expolicistů, ale také celník nebo příslušník generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pouze dvěma lidem z původních 30 obviněných žalobci stíhání podmínečně zastavili. A to výměnou za to, že se k neoprávněným objednávkám lustrací přiznali. Jedním z nich je Rusňák. Výměnou za zastavení stíhání už dříve poslal milion korun fondu obětí zločinů.

Rozsáhlou razii pod krycím jménem Krov spustili policisté z Národní protidrogové centrály v květnu 2017. Žalobci si dlouhodobě všímali toho, že nejzávažnější vyšetřování elitních brněnských policejních útvarů provázely nevysvětlitelné úniky informací.

Když například detektivové před rokem 2017 prověřovali, zda v Brně existuje insolvenční mafie složená ze soudců a advokátů, která údajně potápí a okrádá firmy, sám jeden z podezřelých insolvenčních správců se svého někdejšího spolužáka z olomouckého vrchního státního zastupitelství přišel zeptat, zda je skutečně prověřovaný. A zmínil, že ho při schůzce v sauně oslovili muži s nabídkou, že konec kauzy ho bude stát 20 milionů korun.

Z torpédování závažných kauz policisté viní svého někdejšího kolegu Michala Ratajského. Ten si po odchodu od policie založil bezpečnostní agenturu CS Solutions. Následně podle policejního obvinění začal vedle legálních bezpečnostních služeb nabízet právě i ochranu před policií, varování před odposlechy nebo informace ze státních databází o jiných lidech.

Partnerka Ratajského Tereza Čoupková pracovala na krajském státním zastupitelství. A přestože byla řadová zapisovatelka, mohla i tak nahlížet do tajných kauz. Podle obvinění ale Ratajský využíval celou síť policistů, expolicistů či advokátů, jejichž prostřednictvím informace získával. Mimo jiné založili spolek, jehož členové si říkali Bratři v triku. S logem, na kterém dvě postavičky policistů objímají třetího zakuklence. Součástí byl i upravený policejní slogan „Pomáhat si a chránit se“.

Veselí policisté. Logo občanského sdružení, pojmenovaného Bratři v triku, pro bývalé členy bezpečnostních složek ilustruje, jak asi jeho členové svou práci pojímali.
Veselí policisté. Logo občanského sdružení pojmenovaného Bratři v triku pro bývalé členy bezpečnostních složek ilustruje, jak asi jeho členové svou práci pojímali. Foto: Aktuálně.cz

Ratajský opakovaně zdůrazňuje, že se ničeho nedopustil. Jde podle něj o komplot exkolegů, kteří ho vyšetřují pod hlavičkou Národní protidrogové centrály. „Probíhající trestní řízení vůči mně a dalším více než 20 osobám považuji za jakýsi pomyslný pseudokriminální konstrukt vytvořený bývalými kolegy z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, respektive Národní centrály proti organizovanému zločinu v těsné součinnosti s dozorujícím Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci,“ reagoval již dříve Ratajský.

Rusňákova policejní ochranka

Policisté v dokumentech, které mají HN a Aktuálně.cz k dispozici, konstatovali, že „jedním z nejvýznamnějších klientů a obchodních partnerů“ Michala Ratajského byl už zmíněný David Rusňák. Někdejší významný člen a sponzor hnutí ANO je zeť ministryně financí Aleny Schillerové a také zakladatel miliardové investiční firmy DRFG.

Vyšetřovatelé mezi běžnějšími byznysovými dohodami obou mužů v materiálech k případu vyjmenovávají i „jistou ochranu osoby David Rusňák před orgány činnými v trestním řízení“, kterou měl zajišťovat právě Ratajský. 

O Rusňáka se totiž policie zajímala kvůli jeho předchozímu podnikání. Konkrétně jim šlo o jeho bývalou přepravní společnost Compass DKD Czech. Rusňák v rozhovorech často zmiňoval, že první miliony na pozdější investování do DRFG vydělal, když ji v roce 2009 prodal. 

HN a Aktuálně.cz už ale dříve odhalily, že celý příběh je složitější. Člověk, který od Rusňáka firmu koupil, totiž vypověděl, že mu za společnost dal pouze 250 tisíc v hotovosti. Dodavatelé, kteří s Rusňákem a jeho bývalou společností Compass spolupracovali, si navíc dodnes stěžují, že je právě prostřednictvím zmíněné firmy okradl o miliony za nezaplacené služby a společnost následně i s dluhy účelově převedl na bílé koně.

Někteří z údajně okradených dodavatelů kvůli tomu podali na Rusňáka trestní oznámení. Detektivové jihomoravské hospodářské kriminálky proto začali prošetřovat, zda se Rusňák nedopustil podvodu. Vyšetřování ovšem k ničemu nevedlo a policisté Rusňáka z ničeho neobvinili.

Podle vyšetřovatelů kauzy Krov se Rusňákovi nepodařilo nic prokázat především proto, že si za pomoci Čoupkové – přítelkyně svého obchodního partnera Ratajského – opatřoval informace z prověřování, které se jeho někdejší přepravní firmy týkalo. Jak policisté upozornili, Rusňák sledoval vlastní prověřování takřka v přímém přenosu.

„V podstatě nepřetržitě a účelově sledovala průběh celého trestního řízení,“ zhodnotili detektivové činnost Čoupkové. Zároveň uvedli, že „měla naprostý přehled o aktuální situaci v trestním řízení, věděla naprosto přesně, jaké úkony byly policejním orgánem provedeny, jaký byl jejich výsledek a jaké dozorující státní zástupce ukládá pokyny“. Vyzrazení informací mělo podle detektivů na vyšetřování zásadní dopad. „Díky těmto informacím mohl Rusňák v podstatné míře ovlivňovat průběh celého trestního řízení,“ tvrdí.

Detektiv, který vedl původní prověřování Rusňákova podnikání, byl ale jiného názoru. „Dle vyjádření samotného zpracovatele této trestní věci nemohly mít uniklé informace žádný vliv na průběh prověřování ani na závěry orgánů činných v trestním řízení spočívající v tom, že se nejednalo o podezření ze spáchání trestného činu,“ konstatovali žalobci v textu Rusňákova zastavení trestního stíhání, který mají HN a Aktuálně.cz k dispozici.

V dokumentu žalobci zdůvodňují, proč se s Rusňákem i přesto, že si nelegálně objednával informace z vlastního prověřování, nakonec dohodli. Miliardář využil takzvaný institut podmínečného zastavení, který justice povoluje u méně závažných trestných činů. Výměnou za podmínečné zastavení svého stíhání se přiznal k tomu, že si nelegální informace u Ratajského objednával, a navíc složil milion korun na konto obětí trestné činnosti. Miliardář je zároveň v pětileté podmínce.

Žalobci rovněž zdůrazňují, že do doby, než Rusňáka policie zadržela za to, že si objednával tajné policejní informace, byl bezúhonný. A také že svědčil proti ostatním spolupachatelům. „Obviněný svým přístupem významně přispěl k objasnění věci a usvědčení ostatních spolupachatelů. V této souvislosti lze zmínit například výpověď obviněné, která se k trestné činnosti doznala až na základě výpovědi obviněného,“ napsali s tím, že v případě Rusňáka se na rozdíl od ostatních obviněných „nejedná o natolik dlouhodobé a opakované páchání této trestné činnosti“.

„Mám za to, že obviněný si v rámci probíhajícího trestního řízení dostatečně uvědomil míru závažnosti svého protiprávního jednání a projevil skutečnou snahu o nápravu jeho následků,“ uzavřel záležitost státní zástupce Miroslav Stoklásek.

Z Krovu se vynořila Stoka

Případ Krov se dostává do soudní síně později než kauza Stoka, která se z vyšetřování vydělila. Stoka vznikla kvůli tomu, že policisté nahráli při vyšetřování Krovu rozhovor tehdejšího vlivného politika ANO Jiřího Švachuly a podnikatele Samana El-Talabaniho. V něm hovořili o rozdělování desátků z brněnských veřejných zakázek a podílu pro Jaroslava a Jiřího Faltýnkovy. Otec se synem zatím z ničeho obviněni nejsou a podezření vyvracejí. 

Talabani byl dle detektivů klientem skupiny kolem Ratajského, která informace z policejních spisů vynášela. Zapojení policisté ho evidovali jako informátora, kterého dle vyšetřovatelů Krovu chránili. Talabani kvůli policejním odhalením nakonec souhlasil, že bude s detektivy spolupracovat.

Vedlo to k obžalobě Švachuly v kauze Stoka, kterému nyní hrozí za stamilionové manipulace veřejných zakázek až 15 let vězení. Švachula je ale obžalovaný i v Krovu. Policisté u něj doma při domovní prohlídce nalezli nejrůznější dokumenty – mezi nimi například i lustraci bývalého brněnského náměstka Richarda Mrázka (dříve ANO) a jeho společností. Lustrace si Švachula i skupiny obžalovaných policistů objednával.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist