„Architektura má pro současnou společnost naprosto zásadní význam. My jako architekti jsme zodpovědní za čtyřicet procent světového průmyslu,“ říká uznávaný izraelský akademik Yasha Jacob Grobman, předseda letošní poroty České ceny za architekturu.
Pět dní objížděla soutěžní porota složená ze světových architektů stavby a realizace, jež se dostaly mezi třicítku nominovaných České ceny za architekturu. Posuzovali různé typy projektů, od revitalizace náměstí, přestavby menzy přes rodinný dům až po sportovní halu či přestavbu památky. Kromě sociálního dopadu, propracovanosti detailů nebo zasazení do prostředí bylo důležitým kritériem i něco, co se těžko popisuje. „Je to pocit, že vás stavba vezme za srdce,“ říká Yasha Jacob Grobman, děkan Fakulty architektury a městského plánování na Izraelském technologickém institutu Technion v Haifě a předseda poroty České ceny za architekturu.
Co si myslíte o letošních soutěžních dílech?
Jsem velmi nadšený. Viděl jsem totiž skupinu staveb, z nichž každá je jiného typu. Hned od začátku jsem věděl, že v porotě budeme mít s posuzováním těžkou práci. Že bude složité rozhodnout, který ze všech těch aspektů, jež máme posoudit, má mít největší váhu. Skupina nominovaných byla skutečně různorodá: skládala se z renovací, rodinných domů, je tam kostel, výstavní prostory, vyhlídkové věže nebo akademické budovy. Každá z těchto budov je jiná a pracuje s rozdílným architektonickým přístupem.
Vítězem se stala rekonstrukce paláce hradu Helfštýna. Je to docela překvapující, jde o renesanční palác, který nyní doplňují soudobé moderní architektonické prvky. Proč vyhrál právě tento projekt?
Když jsme posuzovali všechny finalisty, každý z členů poroty promluvil o tom, jak moc daná stavba naplňuje kritéria, jež on považuje za důležitá. Takže jsme říkali třeba: Já bych chtěl, aby stavba měla co největší sociální dopad. Nebo: Já bych chtěl, aby měla pěkně zpracované detaily. Nebo: Mně záleží na propracovanosti celkového konceptu. Nakonec bylo jasné, že každý z nás upřednostňuje něco jiného a že se možná budeme přít. Ale tahle vítězná realizace splňuje všechna kritéria zároveň. Bude mít velký dopad na veřejnost, protože lidé přijdou na prohlídku toho hradu, naučí se něco o historii a pak půjdou krásnou, do detailu zpracovanou soudobou architekturou, vzniklou díky přestavbě. Architekti, kteří za přestavbou stojí, měli výborně propracovanou vizi s vlastní architektonickou hodnotou.
předseda poroty České ceny za architekturu
Izraelský architekt narozený v Rusku je děkanem Fakulty architektury a městského plánování na Izraelském technologickém institutu Technion v Haifě.
Ve své akademické práci se specializuje na potenciál digitálního modelování v procesu navrhování a také na udržitelnost v architektuře. Aktivně je zapojen do vzdělávání nových odborníků a vědců. Vedle toho bohatě přispívá do odborných médií.
Kromě akademické práce, která u Grobmana v současné době převládá, má na svém kontě také celou řadu architektonických realizací. Jedná se ve významné míře o veřejné stavby – objekty vzdělávacích zařízení Porterova škola environmentálních studií v Tel Avivu (2014), střední škola Mevohot Yam (2014), sociálně‑právní škola Spitzer‑Salant (2007). Zpracoval také územní plán pro renovaci hlavního telavivského trhu Carmel Market (2013).
Která všechna kritéria hrála při posuzování roli?
Kromě sociálního dopadu, který jsem už zmínil, je to například vliv na architektonický diskurz ve světě a v Česku. Tedy jak moc je dané dílo významné pro svůj obor, co nového architektuře přináší. Stejně tak se posuzuje architektonický koncept, tedy úroveň umění, která je do něj vtisknuta. Je to například míra propracovanosti detailů, výběr materiálů a tak dále. Stejně tak je kritériem komplexnost dané stavby, jestli pracuje s nějakým programem, zda přináší řešení určitých problémů. Nesmíme zapomínat, že tohle je národní cena, takže vítězný projekt by měl být něco víc než malé dílo regionálního významu. Také jsme měli v porotě dva krajinné architekty, tudíž urbanistické zapojení stavby do jejího okolí a do krajiny kolem byl také jeden z posuzovaných aspektů. Rovněž jsme brali v úvahu, kolik úsilí a architektonické práce na danou stavbu její tvůrci vynaložili. Stejně tak důležitou roli hrálo kritérium, které je ale těžké vysvětlit: co ve vás ta stavba vzbuzuje. Jestli vás takzvaně bere za srdce, zda ve vás probouzí výjimečný pocit. Je to pocit, který získáváte poté, co jste viděli mnoho architektonických projektů. Nemusí to být láska na první pohled, ale když vidíte něco výjimečného, prostě to víte. Něco se ve vás stane.
A vítězný hrad Helfštýn tohle kritérium naplňoval?
Ano. A nechytil za srdce jenom mě. Když jsme hrad navštívili, bylo celkem jasné, že okouzlil všechny členy poroty. Představuje také významnou architektonickou příležitost, protože hradů takových rozměrů a významu v Česku moc není. Obdivovali jsme, jak vysoké úrovně tahle rekonstrukce dosáhla.
Které z dalších děl vás zaujalo?
Určitě musím zmínit vyhlídku Špička na Malém Špičáku v Jizerských horách. Vyhlídky jsou v architektuře velmi specifická disciplína. Nepotřebují příliš úsilí, ale vyvolávají velký efekt. Stejně tak mě hodně zaujaly Momenty dějin (Chodba propojující starou a novou budovu Národního muzea v Praze. V prostorách chodby je umístěna expozice o historii české země s přírodopisnými prvky. Chodba je symbolem propojení současnosti s minulostí, pozn. red.).
Brali jste také v úvahu, jestli stavba klade důraz na udržitelnost a ekologii?
Ano, ale díváme se na to ze širšího pohledu. Bývá běžné, že pod udržitelností budovy se většinou myslí pouze energetická efektivita. My se ale na udržitelnost díváme jako na trojúhelník. Jedním vrcholem je životní prostředí, druhým ekonomika a třetím kultura. Stavba musí být udržitelná ze všech těchto úhlů. Dám příklad: Když si postavíte super udržitelnou vilu na vrcholu vysokého kopce, musíte všechny návštěvníky na ten kopec vyvážet autem. To není příliš udržitelné, že? Posuzovali jsme také mnoho sociálních aspektů. V tom vyniká Městská hala v Modřicích v Jihomoravském kraji. Jejím kulturním významem je, že vytváří úžasný sociální prostor a mnohostranné vyžití pro obyvatele města, skvěle se s městem propojuje. I to máme na mysli pod pojmem udržitelnost.
Jak vypadala debata mezi členy poroty, když jste posuzovali jednotlivé projekty?
To posuzování mělo několik kroků. Nejprve jsme posuzovali díla, jež jsme viděli na videu. Mluvili jsme o tom, co vidíme, vyjadřovali jsme naše první dojmy. Říkali jsme třeba: Podívej na tenhle nádherný prostor. Nebo: Podívej na tohle nádherné uskupení jednotlivých prvků. Pak si každý z nás ze všech projektů vybral svých šest nebo sedm favoritů. Zajímavé na tom je, že přestože stavby byly velmi různorodé, dost často jsme se ve výběru shodli. Takže nakonec byl výběr hlavních finalistů celkem jasný. Pak jsme začali o těch dílech mluvit a každý z nás vyjádřil, proč si vybral právě tento projekt a co jej na dané stavbě zaujalo. Nemluvili jsme o tom, kdo má být první nebo druhý, jen jsme si vysvětlovali, proč se právě tento počin dostal do finálního výběru. Postupovali jsme podle kritérií, která jsem už zmínil. A tohle byla velmi dlouhá diskuse, každý z členů poroty mluvil o svém oboru a o svém pohledu na danou stavbu. Pak jsme se snažili shodnout na třech projektech a dlouho jsme mluvili o tom, který mezi těmito třemi zvolit. Celé to byl dlouhý proces plný mnoha změn.
Co si celkově myslíte o současné české architektuře?
Nejsem asi dostatečně oprávněn k tomu, abych hodnotil její úroveň. Ale šel jsem se podívat na výstavu současné architektury na Pražském hradě, byla úžasně zpracovaná. Z mého pohledu cizince se současná česká architektura zdá velmi podobná jako v ostatních středoevropských zemích. Mohu ale prohlásit, že celková úroveň provedení staveb je v Česku na velmi vysoké úrovni, především když ji porovnáte se státy Středomoří. Obecně si myslím, že architektura má pro současnou společnost naprosto zásadní význam. My jako architekti jsme zodpovědní za čtyřicet procent světového průmyslu. Takovou část totiž představuje stavební průmysl. Takže to, jak navrhujeme budovy, a nemyslím tím jenom z pohledu energetiky, ale i z dalších sociálních a ekonomických aspektů, velmi ovlivňuje, jak lidé žijí a jak se chovají. Dám příklad. Zaměřujeme se jen na centra měst, nebo i na předměstí a sousedství lidí? Stavíme domy, které mají všechny byty stejně velké, nebo stavíme domy, kde je mix různých typů bytů a můžete v nich žít sami, s partnerem, s prarodiči i s velkou rodinou? Jak v konceptech měst podporujeme veřejnou dopravu, která je mimochodem v Česku na velmi dobré úrovni? Když si odpovíte na tyto otázky, uvidíte, že architekti mají obrovskou zodpovědnost, protože právě oni mohou pomáhat řešit a posouvat důležitá sociální témata.
Žijete a učíte v Izraeli. Je nějaký rozdíl mezi současnou evropskou a mimoevropskou architekturou?
Ano, je. Evropská architektura je vyspělejší. Izrael je relativně mladá země a stále se snaží v architektuře najít svoji výrazovou identitu. Testujeme všechny možné styly. Některá místa, například Jeruzalém, samozřejmě už svou identitu mají, ale co se týče moderní architektury, spíše stále hledáme cestu. V evropských městech je většinou jen pět procent nových budov, zbytek města tvoří staré budovy. Vy v Evropě ve výsledku máte množství kulturních staveb, ke kterým se můžete vztahovat a které dávají městům nějaký kontext. V Izraeli nyní zaznamenáváme obrovský nárůst populace a ne vždycky mu stačíme. Nemáme dostatek bytů, a tak stavíme nové budovy a nová města, která ale mnohokrát nemají úplný kontext. Do určité míry tedy skutečně hledáme cestu, což ovšem nemusí vždycky být špatně, protože nám to dává svobodu invence.
Stáhněte si přílohu v PDF
Vím, že v Tel Avivu máte velký problém s dostupností bydlení, zejména pro mladé lidi. Také v Česku začíná být příliš vysoká cena vlastního bydlení velkým problémem. Jak mohou architekti přispět k jeho řešení?
Ano, Tel Aviv je nyní v extrémně těžké situaci. Ale tenhle problém teď řeší prakticky všechna větší města, i Praha. Vláda a městští urbanisté musí více dohlížet na to, jaké druhy bytů se staví. Zrovna tak musí podporovat veřejnou dopravu ve městě, aby dosáhla dobré úrovně a skutečně lidem sloužila. Například v Tel Avivu lidé musí mít auto, to ale stojí hodně peněz, které pak nezbývají třeba na bydlení. Nedostatek malých bytů je také velký problém. Městští urbanisté by tedy měli vytvořit plány pro čtvrtě s regulovaným, nízkým nájemným a s levnými byty. Neměly by vznikat čtvrtě jen pro opravdu bohaté lidi, ale měl by to být mix všech typů bydlení. Myslím si, že izraelská vláda tomu rozumí a že se snaží tohoto stavu docílit. Je to na dobré cestě.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Česká cena za architekturu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
