Bylo to jako ve válce, lidé přišli o vše, říká o tornádu na Moravě šéf Generali České pojišťovny

V takové situaci jsem se ještě nenacházel, takže šokující pro mě bylo všechno, co jsem viděl,“ vzpomíná na tornádo, které se v létě prohnalo jižní Moravou, generální ředitel a předseda představenstva Generali České pojišťovny Roman Juráš. Extrémně silná bouře tehdy na několika desítkách kilometrů čtverečních způsobila během zhruba třinácti minut čtvrtou největší pojistnou událost v naší historii. Česká asociace pojišťoven (ČAP) spočítala, že peněžní ústavy budou muset vyplatit zhruba 5,4 miliardy korun a třetina z této částky připadá právě na Generali Českou pojišťovnu. Nákladnější byly jen likvidace po trojici povodní z let 1997, 2002 a 2013. Podle Juráše není vyloučené, že obdobné živelní katastrofy nakonec zdraží cenu samotného pojištění. Tato konkrétní v každém případě negativně ovlivní hospodářské výsledky finančního domu, který navíc musí počítat ztráty i kvůli kulhajícímu automobilovému průmyslu.

HN: Letošní rok byl pro pojišťovny výjimečný kvůli červnovému tornádu na jižní Moravě. Jak na tuhle událost vzpomínáte?

Velmi živě, protože se to stalo na mé narozeniny. I z toho důvodu si to budu pamatovat do konce života. Onoho 24. června jsme měli s Generali akci na italské ambasádě v Praze. Z ní jsem se přesouval do Luhačovic na pracovní cestu a někde za Brnem jsem dostal od kolegy, regionálního ředitele pro jižní Moravu, zprávu s videem, které zachycovalo ničivou sílu tornáda. Nejdřív jsem nevěděl, co mi to posílá, ale pak jsem pochopil. Byl to šok, protože něco takového nikdo nepředpokládal a vlastně ani nevěděl, že se to v naší zemi může vůbec stát. Ještě tu noc kolega z oddělení likvidace pojistných událostí založil koordinační skupinu na WhatsAppu a následně začal operativně fungovat náš krizový štáb. První den po pohromě, tedy v pátek, se řešilo, jakým způsobem se budou škody zrychleně likvidovat a jak přistoupíme ke zrychleným výplatám pojistného plnění. A už v sobotu byli v nejvíce zasažených obcích, tedy v Lužicích, v Moravské Nové Vsi, v Mikulčicích a v Hruškách, naši pracovníci a aktivně situaci s klienty řešili.

HN: Co bylo dál? 

Prioritou bylo začít co nejdříve s vyplácením škod. Postupem času se ale i z našich stánků stala místa, kam lidé chodili pro všechny druhy pomoci – nabít si mobil, napít se vody, i se vyplakat. Vzpomínám si, že k nám přišla paní, která se ptala, zdali už může začít se sanací svého domu poté, co jej nafotila. Byla v šoku. První peníze jsme klientům posílali tři dny po řádění tornáda a v případě složitějších případů jsme vypláceli padesátiprocentní zálohy, aby lidé měli k dispozici potřebné finance. Jednoduché to ale nebylo ani pro naše pracovníky, protože řada z nich přímo v terénu sloužila dvanáctihodinové služby.

HN: Jak velká pojistná událost to vlastně z hlediska škod byla?

Lze to ukázat na datech České asociace pojišťoven. V historii Česka se jednalo o čtvrtou nejhorší kalamitu. V čele tohoto žebříčku jsou povodně z roku 2002, kdy šlo celkově o škodu ve výši 37 miliard korun. Následované jsou povodněmi na Moravě o pět let dříve, které způsobily škody ve výši deseti miliard, třetí v pořadí jsou povodně v Čechách z roku 2013 se 7,5 miliardy a čtvrté letošní tornádo se škodou přibližně za 5,4 miliardy. Jde o čísla za celý trh, nejen za naši pojišťovnu. Letošní událost je v uvozovkách výjimečná tím, že se jednalo o škodu na relativně malém území, která vznikla za velmi krátký čas. Tornádo se celým poškozeným územím prohnalo za 13 minut. Konkrétně v Generali České pojišťovně řešíme škody ve výši 1,8 miliardy a 14 tisíc pojistných událostí. Když k tomu přičteme další silné bouřky a krupobití, účet za letošní letní katastrofy bude zhruba 2,2 miliardy. 

HN: Kolik ještě zbývá z těchto peněz vyplatit?

V tuto chvíli je vyřešeno v podstatě 90 procent všech nahlášených škod. K řešení zbývají v zásadě velké podnikatelské škody, které jsou ze své podstaty komplikované, a jejich řešení tak trvá déle.

HN: Je nějaký další silný moment, který vám utkvěl v paměti?

V podobné situaci jsem se ještě nenacházel, takže šokující byly asi úplně všechny výjevy, připadalo mi to jako ve válce. V paměti mi utkvěla ale i velká míra solidarity, která byla všudypřítomná a viditelná u našich pracovníků, hasičů, policistů a také dobrovolníků, kteří přišli pomáhat s odklízením škod. Řada lidí skutečně přišla během několika minut v podstatě o vše, neměli kde být, často neměli ani co pít a jíst a těm se snažili pomoct úplně všichni.

HN: Jak se podobně nákladná událost propíše do vašich finančních výsledků v letošním roce?

My výsledky v tuto chvíli komentovat nemůžeme, a navíc ani nejsou konečné. Zmíněné katastrofické události do nich ale samozřejmě promluví výrazně. Ovšem vzhledem k zajistnému programu a naší finanční síle zvládneme i tuto situaci a celý rok budeme moci označit za úspěšný, byť byl velmi náročný a nevyzpytatelný – ať už kvůli covidu či tornádu. Výsledky budou po auditu uveřejněné každopádně až na jaře 2022.  A předtím skupinu Generali ještě v polovině prosince čeká setkání s investory, tzv. investor day, a prezentování nového strategického a obchodního plánu na další tři roky.

HN: Bavíme se o živelních katastrofách. Jak se vlastně klimatické změny promítají do toho, jakým způsobem se sjednávají smlouvy u pojištění například právě majetku? Neznamenají logicky zdražení těchto produktů pro vaše klienty?

Následky tornáda zcela určitě představují významný výkyv, na který podle mého názoru trh zareaguje. Je možné, že se bude zvyšovat cena zajištění ze strany zahraničních zajišťoven, které pro pojišťovny fungují jako jakási pojistka. A to se pak zřejmě bude muset promítnout i do ceny konečného pojištění pro klienty. Takže ano, změny v tomto směru očekáváme.

HN: Dá se říct například v procentech, o jak velkém zdražení se bavíme?

To bych nerad odhadoval, protože jednání o zajistných limitech a smlouvách se zajišťovnami právě probíhají. Na produkci nových smluv každopádně vidíme, že zájem o pojištění majetku proti těmto živelním katastrofám velmi silně roste, čemuž pomohly právě i zkušenosti lidí s tornádem.

HN: Generali Česká pojišťovna je v rámci neživotního pojištění také velkým hráčem na trhu v oblasti autopojištění. Jak se do byznysu firmy promítne krize s nedostatkem komponent v tomto průmyslu, který extrémně komplikuje výrobu vozidel? Peněz vybraných na havarijním pojištění a povinném ručení musí logicky ubýt.

To se projeví hodně, protože my samozřejmě v tomto odvětví kopírujeme vývoj trhu. Tím, že se dodá méně aut do oběhu, ubude byznysu, protože nebudeme mít co pojišťovat. Na druhé straně se více rozvinul trh s ojetými vozy, což ztráty částečně vykompenzuje. Pokud ale Škoda nebude vyrábět, pocítíme to, protože jsme jedním z největších pojistitelů nových vozidel této značky v zemi. Dá se odhadovat, že na trhu může jít až o 20procentní pokles.

HN: Když už mluvíme o autopojištění. Co je pravdy na tom, že v loňském roce a na začátku letošního roku zažívaly v této oblasti pojišťovny žně? Platí, že lidé jezdili méně, ubylo nehod a vyplácení škod z havarijního pojištění a povinného ručení výrazně pokleslo?

Já bych to určitě nenazval žněmi. Spíš to byl jakýsi výkyv v době, kdy nastal tvrdý lockdown, nemohlo se nikam moc jezdit, a tak výrazně ubylo pojistných událostí. Šlo však jen o záležitost několika měsíců a ve chvíli, kdy povinné karantény skončily, auta opět začala jezdit. V tu chvíli jsme zaznamenali, že se jednotlivé ukazatele vrátily k době před covidem, a v některých týdnech a měsících je dokonce ještě překonaly – lidé se báli jezdit hromadnou dopravou a nehod naopak přibylo.