Kdo byl Věslav Michalik. Velký profil zesnulého vědce, bankéře a politika

Mimořádně odemykáme profil Věslava Michalika, který v neděli náhle zemřel. Článek vznikl loni v listopadu, kdy se o něm uvažovalo jako o ministrovi průmyslu a obchodu.

Zatímco většina vesnic v okolí Prahy se stala spíš noclehárnami, kde se po rozbitém chodníku dostanete nanejvýš do jediného místního obchodu a domů, Dolní Břežany, začínající pár kilometrů za cedulí hlavního města, připomínají místo někde hodně daleko na západ od Česka. V obci vzniklo nové centrum s vkusnými bytovými domy, centrální park s jezírkem či autobusové zastávky s digitálními jízdními řády. A hlavně, do bývalé malé zaprášené obce se stahují vědecké kapacity, protože v minulých letech si zde vybudovala sídlo dvě špičková vědecká centra zaměřená na využití laserových technologií.

„Bydlí se tu skvěle, manžel pracuje v lasercentru, máme tu i všechno, co potřebujeme pro děti,“ říká Kateřina, která před jedním z obchodů právě nakládá dítě do auta. Spokojená i je prodavačka z místní nové pekárny, která žije v Břežanech už desítky let. „Každý rok vyrostlo něco nového. Byty, autobusové zastávky, školka, park,“ vyjmenovává.

Starostou v Dolních Břežanech je posledních 17 let Věslav Michalik. Bývalý bankéř, který se stal v posledních týdnech jednou z nejvýraznějších tváří a vyjednavačem STAN a o kterém se zároveň mluví jako o kandidátovi na post ministra průmyslu a obchodu.

Úřad při vyjednáváních o vznikající vládě připadl právě starostům a ti jsou podle informací HN přesvědčeni, že i když Michalik mířil původně na ministra financí, měl by vzít průmysl a stát se tak členem vlády. Jemu se ale na průmysl příliš nechce, navíc za STAN byl původně kandidátem Josef Bernard. Rozhodnout se má v těchto dnech.

Starostové z něj dolují know-how

Že je Michalik schopný, potvrzují i jeho známí z Dolních Břežan. Rozvoj obce považují z velké části právě za jeho dílo. „Nebylo tady vůbec nic,“ vzpomíná starousedlík a zastupitel Jiří Budil na dobu, kdy se do Dolních Břežan Michalik přistěhoval. K jeho domu nevedla ani příjezdová cesta, chyběly chodníky, školy i školky. Když se pak Michalik stal starostou, změny přicházely až překvapivě rychle. „Já koukal s otevřenou pusou. Po letech, kdy nám starostka říkala, že nic nejde, on chodil a říkal, s kým se domluvil, co zařídil,“ líčí Brázdil.

Dnes má čtyřiapůltisícová obec nejen všechno, co k životu potřebuje, ale třeba i školu s unikátním programem. Vědci z místních center v ní totiž učí předměty, jako jsou věda nebo robotika. Děti mají moderní polytechnické dílny místo těch, kde jsou jen starý svěrák a kladívko. Vedle kuchyňky mají třeba i high-tech robotickou dílnu nebo prostory pro uměleckou tvorbu. Na fungování obce se tak jezdí dívat starostové z celé republiky, další si Michalika zase zvou k sobě a dolují z něj jeho know-how.

A spolupráci si pochvalují i samy firmy, které starosta přesvědčil, že Břežany jsou nejlepším místem pro sídlo jejich center. „Centrum HiLASE spolupracuje s obcí Dolní Břežany již deset let, a to na velmi vynikající úrovni. Naše vzájemná aktivní spolupráce může sloužit jako příklad dobré praxe pro ostatní. Někteří naši vědečtí pracovníci dokonce učí na dolnobřežanské základní škole a snaží se podnítit zájem o vědu a výzkum u dětí,“ říká mluvčí laserového centra Marie Thunová.

Byl to také úspěch v Dolních Břežanech, díky němuž se Michalik dostal do velké politiky. Jako úspěšného starostu ho tehdy oslovil pětadvacetiletý Stanislav Polčák, který bojoval za to, aby bylo změněno nespravedlivé financování obcí a měst. „Už tehdy byly Dolní Břežany pojem. Oslovil jsem ho, aby mi s tím pomohl,“ popisuje Polčák.

Když ho ale pak seznamoval se svým plánem – udělat ze starostů politické hnutí a jít do voleb –, velkou naději mu Michalik nedával. „Věslav mi tehdy řekl, že jsem se zbláznil, že to nikdo nebude volit,“ říká dnes Polčák. Bylo to v době, kdy politickou scénu ovládala ODS s ČSSD a zdálo se, že pro nové projekty není prostor. „Nebyla ještě ani TOP 09, Věci veřejné, byl jsem skeptik,“ říká Michalik ke svým politickým začátkům.

Sen o vědeckém městečku

15. 11. 2019 ▪ 7 min. čtení

Původně Michalik vystudoval jadernou fyziku, jeho spolužačkou ze školy je také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Je to superbedna,“ říká na jeho adresu. Důkazem mimo jiné je, že hned po škole Michalik získal tříletou smlouvu na práci v ruském Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, kde zkoumal účinky záření na DNA. Kontrakt nakonec nedokončil, pět měsíců po příjezdu totiž v Česku vypukla sametová revoluce a Michalik se vrátil domů. „Najednou bylo snazší z Česka jezdit na vědecké konference,“ říká.

Dlouho ale po světě nejezdil, ve výzkumu nebylo mnoho peněz a kamarád ho nalákal na práci v bankovnictví. „Říkal jsem mu, že to neumím, on tvrdil, že se to naučím za den, ať jdu dělat analytika,“ vzpomíná. Na pohovor šel do Živnobanky, a když mu tehdy nabídli plat 15 tisíc měsíčně, myslel si, že je to fór.

„Když se za mnou zavřely ty dveře, začal jsem se šíleně řehtat, říkal jsem si, že jsou to úplní blázni, proč mi dávají 15 tisíc? Bylo to v roce 1994, v ústavu jsem měl 3800,“ dodává. Po třech měsících získal odměny, za které koupil rodině zájezd do Jugoslávie. „Byla děsná kosa, nedalo se koupat, pršelo, ale já si připadal jako zbohatlík,“ vzpomíná.

Už ho nebavilo přehazovat peníze vidlemi

V Živnobance pak vydržel téměř dva roky, než ho zlákali rakouští investiční bankéři. Dostal nabídku z IB Austria, kde se postupně vypracoval až na výkonného ředitele a předsedu představenstva celé firmy. Tam zůstal deset let, pak dostal místo v představenstvu HVB Bank, kde řídil tým 260 lidí, jenže to ho nebavilo. V té době už tři roky starostoval Dolním Břežanům a zjistil, že politický svět ho baví více než ten finanční. „Přestalo mě bavit přehazovat peníze vidlemi,“ říká Michalik, který se podílel třeba i na privatizaci Komerční banky.

Získané zkušenosti z investičního světa jsou ale k nezaplacení. „Když máte analytické cvičení, kterým jsem na počátku banky prošel, podíváte se do výkazů firmy a do pěti minut víte, o čem ta firma je. Vidíte, jestli je dobrá, nebo špatná, má dluhy, pracovní kapitál, jestli před sebou tlačí závazky. To mě bavilo,“ říká Michalik.

Jeho politickou kariéru nicméně zbrzdila zhruba před deseti lety podezřelá transakce investiční společnosti CA IB. Ta pomáhala ČSOB dohodnout kontrakt s Českou poštou, za své rady poradci dostali 200 milionů korun. Peníze však rychle zmizely z Česka a o celý případ se začala zajímat policie.

Podle Michalika ale o nic nešlo, peníze se prý v takových skupinách různě přesouvají. „Přišlo anonymní udání na ČSOB, že nám vyplatili neoprávněně nějaké prostředky, jednou jsem byl podat vysvětlení na policii, ale vznikly z toho články, že mě policie honí,“ říká dnes Michalik.

Kvůli případu odešel ze společné kandidátky s TOP 09 chystané na sněmovní volby konané v roce 2010. Přitom byl dvojkou, hned za šéfem strany Miroslavem Kalouskem. Policie ale na žádné pochybení nepřišla a Michalik se postupně do politiky vrátil. Rozvíjel středočeskou organizaci STAN a dál slavil úspěchy v Břežanech.

Po několika drtivých vítězstvích už tam v posledních volbách nekandidovala ani žádná opozice, protože věděla, že to nemá smysl. „Minule jsem přemlouval kolegu z ODS, aby postavil kandidátku, ať mají lidé možnost volby. On mi říkal, že na tu kandidátku nikdo nechce,“ popisuje Michalik, jehož hnutí má v Dolních Břežanech v zastupitelstvu všech 17 členů. 

Michalik je zároveň náměstkem hejtmanky Středočeského kraje zodpovědným za inovace, dotace a finance. Právě hnutí STAN loni ve Středočeském kraji volby vyhrálo a převzalo vládu po kontroverzní hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové (ANO). A podle mnoha hlasů ze starostů za vítězstvím stojí právě Michalik. „Strategie, schopnost dát starosty dohromady, vytipovat témata, najít kandidáty, to bylo lvím dílem Věška Michalika,“ říká Polčák.

Starostům dlouhodobě pomáhal s financemi a letos si ho hnutí zvolilo do svého vedení – stal se jedním z místopředsedů. Chválu na něj pějí vesměs všichni, s kým kdy spolupracoval. „Je to nesmírně analytický mozek, který dokáže odolat mikromanagementu, dokáže mít vize a prosadit je. Je to silný hráč, ale neprosazuje to přes mrtvoly. Do jednání nezatahuje emoce,“ říká další z místopředsedů STAN Jan Farský.

A v superlativech o něm mluví i bývalá šéfka Technologické agentury Rut Bízková. Tu Michalik oslovil s tím, aby mu pomohla dělat inovace ve Středočeském kraji. „Michalik je racionální, otevřený novým věcem, nic pro něj není zavřené. Umí dávat argumenty, nikoho takového na politické scéně neznám,“ říká Bízková.