Spojení s Air Bank dává smysl a je třeba dotáhnout jej do konce, říká šéf Monety Spurný

Čecho-Američan Tomáš Spurný většinu svého profesního života restrukturalizuje banky. Nyní, v roli šéfa Monety Money Bank, už čtyři roky bojuje za plán, který by mohl být největším počinem v jeho kariéře. Hledá cestu, jak Monetu zvětšit a vybudovat z ní důležitého hráče na tuzemském trhu a silného konkurenta velkým bankám. Spurného vizí je spojit síly s finanční skupinou PPF, která do projektu chce vložit svou Air Bank a část Home Creditu.

Spojení ale už dvakrát neprošlo u akcionářů. Naposledy letos v červnu na klíčové valné hromadě, kde akcionáři Monety neschválili způsob, jak by se celá transakce měla financovat. A minulý měsíc se ozval i aktivistický fond Petrus Advisers, druhý největší akcionář a nejhlasitější odpůrce spojení. Vyzval Spurného, aby plán definitivně vzdal a „nebičoval už mrtvého koně“. 

Spurný ale v rozhovoru pro HN trvá na svém. Opakuje, že spojení dává smysl, a naznačuje, že ho chce dotáhnout do konce. Podle něj by tak Moneta přeskočila čtyři nebo pět let organického růstu, ušetřila na synergiích a zajistila si dostatečnou velikost a klientskou masu pro další rozvoj. „Skupina kolem Air Bank všechny tyto elementy nabízí okamžitě a s menším rizikem. Jsem přesvědčený, že fúze je v podstatě nejbezpečnější cestou, jak udržet a vytvořit významnou hodnotu pro akcionáře Monety,“ říká Spurný. „Otázkou zůstává, co chtějí naši akcionáři – zda chtějí být vykoupeni, zda chtějí být zainvestovaní do Monety a v jaké Monetě chtějí být. Tuto otázku musíme dořešit.“

HN: Monetě stoupl čistý zisk za první tři čtvrtletí meziročně o polovinu – na 2,9 miliardy korun. Domácnosti a firmy se vypořádaly s dopady pandemie a nepřišla ani lavina nesplácených úvěrů. Banka nepotřebovala tolik rezervních peněz, jelikož se zlepšil i výhled na hospodářskou situaci. Bude ale tento efekt působit i v nadcházejících čtvrtletích?

Efekt rozpouštění opravných položek není úplně směrodatný pro budoucí výkon banky, protože v tuto chvíli se nelze spoléhat na zlepšující se situaci. Je tu souběh několika faktorů. Vláda, která se formuje, přemýšlí o výrazných rozpočtových úsporách. Druhá věc je, že pandemie v posledních týdnech dosáhla rozměrů, které nikdo neočekával, a situace se bude nadále zhoršovat. Třetí změna je inflační tlak a snížená průmyslová produkce v důsledku dodavatelsko-odběratelských vztahů a nedostatku určitých materiálů a komponentů. Drtivá většina našich firemních klientů uvažuje o zvýšení cen, neboť jsou pod tlakem dražších energií, delších produkčních cyklů a dalších negativních vlivů na cenovou stabilitu. Budeme potřebovat dalších šest nebo dvanáct měsíců, abychom rozuměli dopadům těchto změn na kvalitu úvěrového portfolia a rizikové náklady. V tuto chvíli je nesmírně těžké předpovídat, jak se tyto změny v budoucnosti promítnou do schopnosti domácností a firem splácet úvěry.

HN: Všechny faktory, které jste zmiňoval, hovoří spíš pro zhoršení úvěrových portfolií bank. Nebo ne?

Obávám se, že to nás čeká. Inflační tlak je dán poptávkou, ale není krytý zvýšením produktivity. Výsledek tedy nebude dobrý, zejména proto, že naše ekonomika je velmi závislá na cenách zemního plynu, energií nebo pracovní síly. Já bych ta rizika v žádném případě nepodceňoval.

HN: Jak se připravujete na eventualitu, že by se pandemická situace opět zhoršila?

Je jisté, že se na špatné scénáře díváme. Od listopadu jsme naše týmy napříč bankou rozdělili na dvě části, rotujeme a vždy polovina zaměstnanců pracuje z domova. Jsme stále v jakémsi polovičním lockdownu.

Moneta má 3025 zaměstnanců a proočkovanost se nám blíží k 80 procentům. Máme 15 tisíc testů, které nám vydrží zhruba do konce roku. Pokud se situace nezklidní, máme připravený plán, jak provozovat naši pobočkovou síť. Nechceme pobočky zavírat, ale zkoncentrujeme stávajících 154 poboček pravděpodobně do 110 nebo 120 poboček, což by nám umožnilo ve středních a větších pobočkách rotovat týmy. Pokud bych to měl přirovnat k semaforu, tak v tuto chvíli jsme na vysoké úrovni oranžového varování. Snažíme se už teď jednat tak, abychom zajistili bezpečnost jak klientů, tak zaměstnanců.

HN: Na zrychlující inflaci ČNB minulý týden opět zareagovala razantním zvýšením úrokových sazeb. Sazby nejspíš půjdou vzhůru ještě v dalších měsících. To podle analytiků může zchladit zájem o nové hypotéky, kterých se letos prodalo rekordní množství – možná víc než 350 miliard korun. Jaký čekáte vývoj příští rok?

Do konce třetího kvartálu jsme sjednali v hypotékách 40 miliard korun, předpokládáme tedy, že v celkovém počtu letos poskytnutých hypoték bychom se mohli pohybovat kolem 12,5 až 14 procent. Náš podíl na celkovém hypotečním trhu je pak někde na úrovni osmi procent.
V plánu pro příští rok máme hypotéky asi za 25 miliard korun. Také se domníváme, že se trh ochladí. Významné zpomalení způsobí nejen růst úrokových sazeb, ale taktéž například energií. Rodinný rozpočet, který vám před rokem stačil na hypotéku a náklady na provoz nemovitosti, bude významně menší.

HN: Jak se vyšší sazby promítnou v druhém významném segmentu, v nezajištěných spotřebitelských úvěrech?

Tam máme tržní podíl zhruba 17,5 procenta a podílíme se podobnou měrou i na nových objemech. Tento trh dlouhodobě stagnuje a úroky jsou zde do značné míry nezávislé na celkovém prostředí úrokových sazeb. Opět, tento trh určitě v důsledku vyšších sazeb nebude vzkvétat.

Očekáváme, že oba tyto trhy budou pravděpodobně stagnovat nebo se zmenšovat. Nechci spekulovat, ale řekl bych, že spotřební úvěrování, kde se letos protočí odhadem asi 120 miliard korun, bude příští rok o pět nebo deset procent nižší v důsledku růstu úrokových sazeb.

HN: Budou mít vyšší sazby negativní dopad i na splácení úvěrů?

Když se podíváte na disciplínu splácení z historické perspektivy, tak veličiny nesplácení jsou nyní o nějakých 30 procent nižší než v době před covidem. Covidové období sloužilo jako jakýsi stimulus k tomu, aby lidé splatili co nejvíc svých závazků. V tuto chvíli vidíme u českých domácností dokonce nejnižší tvorbu pohledávek v selhání í. Náklady na riziko u nezajištěného úvěrování v uplynulém desetiletém cyklu jsou v Monetě zhruba 2 až 2,2 procenta. Odhaduji, že příští rok to bude mezi 2,5 až třemi procenty v důsledku zejména energetické krize, která bude mít velký dopad na drtivou většinu českých domácností. Můj prvotní odhad je, že se budeme dívat na míru nesplácení vyšší o deset až patnáct procent. Samozřejmě že dopad může být vyšší, pokud by ČNB přehodnotila růst a výši nezaměstnanosti. To potom bude mít modelově dopad i na tvorbu našich opravných položek a rezerv.

Inflace ale povede i k tomu, že budeme mít na druhou stranu také vyšší úrokové výnosy, nicméně část těchto výnosů může být v roce 2022 spotřebována vyššími náklady na riziko. Doufejme,  že se trh s energiemi stabilizuje a lidé budou moci tyto náklady financovat prostřednictvím růstu mezd.

HN: Banky zatím váhají začít zatraktivňovat úroky na depozitech. Bude v tomto Moneta dravější než ostatní?

Už před měsícem jsme reagovali zvýšením sazeb na spořicích produktech. Filozofie je jednoduchá – chceme, aby naši zákazníci cítili, že banka na tyto změny reaguje nejenom na straně úroků u půjček, ale i na straně vkladů. Benefit růstu úrokových sazeb zkrátka přenášíme i na naše klienty.

HN: Jedna z hlavních věcí, které akcionáře zajímají, je, zda se zrealizuje spojení s Air Bank a částí Home Creditu pod taktovkou PPF. Když se projekt nezrealizuje, co se stane?

Nadále platí naše strategie organického růstu. Je v zájmu akcionářů, aby Moneta dosáhla co nejrychleji bilance kolem 500 miliard korun, aby vydělávala 15 miliard ročně ve výnosech a měla náklady pod osmi miliardami. Cílem je, aby banka vydělávala alespoň 15 procent na kapitálu, který je jí svěřen. V rámci této strategie jsme si také vytyčili cílové podíly na relevantních trzích. Akcionáři, tak jak se v Monetě zformovali v posledních dvanácti měsících, budou muset zvážit a rozhodnout, zda jim tato strategie vyhovuje, nebo zda chtějí strategii jinou. Naší odpovědností jako managementu bude, aby tento dialog s akcionáři prošel standardním procesem. Takto standardně a transparentně se chováme od roku 2016, kdy jsme vstoupili na pražskou burzu.

On-line reportáž

Akcionáři Monety zamítli plán PPF na spojení s firmami kolem Air Bank. Šéf Spurný o něj chce dál bojovat

22. 6. 2021 ▪ 2 min. čtení

 HN: Co podle vás s plánem na spojení bude dál?

Ta fúze dává smysl a to říkám konzistentně už od října 2017. Posunula by nás o čtyři až pět let dopředu. Je samozřejmě v pořádku debatovat, jak by to mělo být provedeno. V posledních dvanácti měsících došlo v Monetě k velmi významné vlastnické změně, částečně jako důsledek pádu kapitálových trhů v loňském roce. Dnes je banka vlastněna předpokládám více než 55 procenty českých akcionářů, počítám mezi ně i PPF. Druhá změna je, že většina komentátorů přiznává, že tato fúze je myšlenka dobrá a českému bankovnímu sektoru by prospěla. Otázkou zůstává, co chtějí naši akcionáři – zda chtějí být vykoupeni, anebo zda chtějí být zainvestovaní do Monety a v jaké Monetě chtějí být. Tuto otázku musíme dořešit.

HN: Takže je spojení třeba dotáhnout do konce?

Samozřejmě že ano. Jsem přesvědčený, že Moneta potřebuje získat kritickou masu, dostatečnou bázi pro financování dalšího rozvoje. Potřebuje získat klientskou základnu. A skupina kolem Air Bank všechny tyto elementy nabízí okamžitě. Oproti tomu realizace naší organické strategie bude nějakou dobu trvat a skýtá dle mého názoru více komerčního rizika. Ač to může znít absurdně, jsem přesvědčený, že ta fúze je v podstatě nejbezpečnější cestou, jak udržet a vytvořit významnou hodnotu pro akcionáře Monety.

Jsem přesvědčený, že tu je příležitost zlepšit produktivitu cestou nákladových synergií a zvýšit hodnotu banky minimálně o 30 miliard korun. Velikost je jednou z pák, jak hodnotu budovat dál. Pro mne je to tak logické a jasné, že nejsem schopen pochopit názory, které se na to dívají jinak a které říkají, že na tom budeme lépe, pokud půjdeme tou cestou samostatně.

HN: Část akcionářů ale nezpochybňuje ani tak ten záměr, jako spíš podmínky financování. Vy v tuto chvíli děláte něco pro to, aby se ta transakce pohnula znovu vpřed?

Toto nebudu komentovat.

HN: V soutěži HN Banka roku jste nasbírali body v několika parametrech, mimo jiné i v oblasti inovací. Kam dál mohou investice Monety do inovací jít?

Letos jsme významně přispěli k rozjezdu bankovní identity, kde Moneta sehrála významnou roli v koncipování konečné fáze a spuštění celého projektu. Také se snažíme rozvíjet financování zemědělství, zejména prostřednictvím naší nové platformy Smart Finance. Ta by měla obsluhovat 40 významných tuzemských prodejců zemědělské techniky. Moneta jim do 45 minut poskytne úvěr třeba na traktor či kombajn, to vše s podporou zemědělského fondu PGRLF. Tento náš nový projekt spouštíme nyní v listopadu. V lednu či v únoru bychom měli zahájit provoz digitální platformy Finanso, což je pokračování úspěšného projektu on-line refinancování hypoték Refinanso. Díky Finansu bude náš zákazník schopen zařídit si velmi rychle, a především plně digitálně úplně novou hypotéku: z domova, bez součinnosti banky, brokera či odhadce nemovitosti.

Příkladem pokračujících inovací je i nová podoba naší mobilní Smart banky, ve které už nyní mohou její uživatelé využít 200 funkcionalit, oproti loňským 170. Smart banka bude vylepšená i graficky a přinese úplně novou funkcionalitu pro děti, díky níž získají jejich rodiče výborný přehled nad finančními záležitostmi svých ratolestí.

HN: Může se to projevit i v akvizicích?

Určitě ano. Nicméně máme tu zkušenost, že většina projektů, na které se díváme, ať už jsou z České republiky nebo ze zahraničí, má jeden společný rys – (nerealistická) očekávání z hlediska valuace. Dovolím si žert: existuje tu skupina lidí, kteří kritizují cenu firem kolem Air Bank. Kdyby věděli, za kolik se nabízejí některé fintechy – což jsou platformy na bázi jednoho produktu –, tak by na tom nebyli zdravotně dobře.

HN: Tím chcete říci, za kolik vaši konkurenti některé takové fintechy koupili?

Ano. Velmi podrobně jsme se dívali na trh digitálních zprostředkovatelů pojištění, na trh digitálních zprostředkovatelů produktů správy peněz a kolektivního investování a na mnoho dalších. U většiny jsme prostě neviděli tu střednědobou návratnost, kterou požadujeme pro to, abychom uspokojili naše akcionáře – což je návratnost více než 15 procent na investovaném kapitálu v relativně krátkém čase. Dovolím si tvrdit, že naši konkurenti, kteří do těchto platforem investovali, mají podobnou zkušenost.

HN: To, co jste jmenoval, jsou tedy oblasti, které vás zajímají pro případnou fintech investici?

Zajímá nás zejména zpracování externích dat, abychom případně dokázali zlepšit posuzování kreditního rizika, ať už u domácností, živnostníků nebo malých společností. Ale zatím jsme nenašli nic, co by nám v tom pomohlo. Také se díváme na způsoby, jak vylepšit odhadování současných či budoucích hodnot nemovitostí pro využití na našich digitálních platformách Refinanso a Finanso. Bylo by dobré umět využít dostupná data pro automatické hodnocení nemovitostí, mít co největší vzorek a umět se tak rychle rozhodovat o hodnotě dané nemovitosti.

HN: Moneta letos také vylepšila svoji strategii společenské zodpovědnosti, pro kterou se používá zkratka ESG. Co je tam nového?

Ta strategie historicky sahá do let 2016 a 2017, kdy jsme začali s procesem udržitelnosti. Hlavním tématem už tehdy bylo snižování přímých emisí CO₂, což se nám daří.
V aktualizované strategii je několik nových prvků. Stanovili jsme si 11 hlavních cílů, které se stanou klíčovými ukazateli při stanovování proměnlivé složky finančního ohodnocení představenstva a širšího managementu banky. Nemáme tedy „papírové“ závazky, které zlepšují image banky. Tím, že se tyto závazky stávají součástí finančních a komerčních cílů pro kompenzaci managementu, posouváme ony cíle z roviny populistické do roviny motivační. Druhá změna je, že jasně říkáme, že za udržitelnost je v Monetě zodpovědný předseda představenstva a že v bance bude fungovat výbor pro udržitelnost, který jasně stanoví, jak se udržitelností budeme zabývat. Tím se udržitelnost dostává hlouběji do procesů řízení banky.

HN: Stanovili jste si cíl, že v roce 2023 dosáhnete v přímých emisích, tedy v emisích spojených s provozem banky, 80procentního snížení oproti roku 2016. Nebudete si stanovovat cíl na celkovou uhlíkovou neutralitu jako jiné firmy?

V tuto chvíli nebudeme, neboť spíš než dělat velké šmouhy na plátně je pro nás důležitější si stanovovat konkrétní cíle, které je banka schopna reálně dosáhnout. Přímé emise jsou první úrovní. Tou druhou jsou emise nepřímé čili uhlíková stopa našich dodavatelů a zaměstnanců. Třetí úrovní je pak uhlíková stopa, která souvisí s naším podnikáním. V tuto chvíli není úplně jednoduché, abychom se složitostí udržitelnosti prokousali až na onu poslední úroveň. To je proces na tři až pět následujících let. Naše současná strategie je velmi ambiciózní a je taktéž veskrze poctivá, kvalitní, objektivní a především realistická.

HN: Není ESG spíš něco, co musíte dělat, protože to dělají ostatní? Má toto všechno na vás už nějaký hmatatelný pozitivní dopad?

Mě ta otázka nesmírně překvapuje. Už v roce 2016 jsem jako první manažer v České republice pořídil do Monety elektromobily coby významnou část její vozové flotily. Byl jsem první, kdo stanovil jasný cíl na snížení firemních emisí. Co možná není veřejnosti úplně viditelné, je, že jsme uplynulé roky velmi cíleně pracovali na tom, abychom neměli genderový rozdíl ve finančním ohodnocování zaměstnanců. Když se nyní podívám na oficiální statistiky, tak jsme v České republice mezi pouhými pěti procenty společností, u nichž tvoří tento rozdíl méně než 5,2 procenta. Průměrný mzdový rozdíl mezi muži a ženami je přitom 18,9 procenta a unijní průměr je pak 13,9 procenta. Pokud mi tedy kdokoliv klade otázku, zda dělám ESG kvůli tomu, že to dělá zbytek světa, tak vůbec nerozumí hodnotám, které já jako člověk mám.

HN: Zároveň ESG můžete prosazovat také proto, aby Moneta byla atraktivní pro akcionáře, ne? Takže ta otázka je legitimní…

Není legitimní. My to děláme už od roku 2016, kdy po ESG neštěkl ani pes. A jediný pes, který tady štěkal, byl pes dividendový. Přesto jsem v období, kdy to nikoho nezajímalo, snížil emise banky o 60 procent. Byl jsem také jedním z prvních mezi řediteli velkých společností, kdo nařídil kupovat veškerou energii jako zelenou. Vlastně jsem si tím zhoršoval pozici jako akcionář i jako manažer, protože takové rozhodnutí bylo z nákladového hlediska významně dražší.

HN: A co se týče hospodaření Monety, vidíte i nějaké pozitivní dopady?

Nevidím. To není o pozitivních dopadech na hospodaření, to je o tom, jaké máte hodnoty.
Největší pozitivní dopad naší ESG strategie je její transparence. Když se podíváte, kolik toho publikujeme a do jaké hloubky, do jakého detailu jdeme, tak jsme, dovolím si tvrdit, v horních 10 procentech bank globálně.

Byli jsme první banka v regionu střední Evropy, která jasně a bez okolků publikovala kompenzaci managementu a dozorčí rady. Nemuseli jsme to dělat. V tom já vidím největší pozitivní dopad: když si naši investoři nebo analytici udělají čas a ty materiály si nastudují, mají výborný základ pro to, aby s námi vedli diskusi o kontextu, současnosti a budoucnosti Monety. A odráží se to v tom, že máme velmi solidní ohodnocení kapitálovým trhem. Moneta se obchoduje za 1,8násobek účetního jmění, zatímco banky v Evropě se obchodují za cenu pod hodnotou účetního jmění čili se slevou vůči tomu, co do nich vlastníci investovali. To činí Monetu zcela unikátní v celé střední Evropě.