Jiří Krejčí rázuje s mobilem v ruce po komunitní dílně, kterou vybudoval v estonském univerzitním městě Tartu, a na dálku přes video ukazuje 3D tiskárnu vyrobenou „u jednoho kluka v pražských Holešovicích“, tedy ve firmě Josefa Průši.

Po devíti letech strávených v Estonsku je na jeho češtině trochu znát, že občas hledá nejpřesnější výrazy. „Už několikrát jsme s manželkou zvažovali, že bychom se odstěhovali do Česka, ale zatím nás odradila hlavně jedna věc: estonský digitální stát a digitální sociální systém. To se s tím cirkusem v Česku nedá srovnat. Pokud bude Česko na této úrovni za deset let, bude to výhra,“ říká osmadvacetiletý komunitní podnikatel a zároveň student Univerzity v Tartu.

V praxi tak ukazuje jedno ze zažitých klišé, které ale potvrzuje skutečný obraz vytvořený o Estonsku v Česku či v zahraničí obecně jako o digitálně perfektně fungující státní správě.

Z druhé strany, právě tradiční obrázky Čechů jako pijáků piva a Česka jako země, odkud pochází Švejk, jsou nejčastěji převládajícím stereotypem ve třech baltských zemích – Estonsku, Lotyšsku a Litvě.

Problém ovšem je, že kromě Estonska a jeho IT nemají Češi o třech malých zemích vytvořený ani takový stereotyp.

„Často se mě známí z Česka ptají, jakým jazykem se tady mluví, jestli je to ruština nebo jestli je lotyština blízká ruštině,“ směje se Vanda Novokšonova, rodilá Jihomoravanka, která žije v Lotyšsku už šestnáct let a jak sama říká, cítí se tam opravdu doma.

Litva, Lotyšsko a Estonsko si v těchto dnech připomínají sto let od navázání diplomatických vztahů s tehdejším Československem. Tři baltské země za tu dobu dvakrát budovaly nezávislý stát, jehož existence byla brutálně přerušena sovětskou okupací, druhou světovou válkou a násilným připojením k Sovětskému svazu.

Znovu, do velké míry na zelené louce, stavěly tři malé země svoji nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991. Vzhledem právě k různým historickým vazbám, spojením a inspiracím společným s Československem mnoho tamních obyvatel cítí především kulturní blízkost s dnešním Českem. Češi bohužel tento zájem neoplácejí, i když možností je vlastně poměrně dost, jak dokládají příběhy tří mladých Čechů, kteří žijí a pracují ve třech baltských zemích a kteří HN popsali své životní cesty.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.