Dron, který poškodil elektrárnu, a zbytky jiných dronů u města Tartu. Na internetu se šířící prohlášení o jakési Lidové republice Narva a zneužití ruské menšiny. Pokusy o provokace na hraničních přechodech. Hrozby Donalda Trumpa, že Amerika opustí NATO. Pro země východního křídla aliance, jako je Estonsko, tyhle zprávy z posledních týdnů nejsou zrovna dobré. Ale právě Estonci mohou být všem ostatním příkladem, že dobrá příprava na různé scénáře může i v takto složitých a nejistých časech přinést do společnosti klid.

„Veřejné mínění v Estonsku se mění, panika nehrozí,“ vysvětluje v rozhovoru s HN Taavi Veskimägi, bývalý estonský politik a nyní investor, který zároveň stojí v čele Estonské asociace obranného průmyslu. „Z psychologického hlediska to funguje takto: Když se na něco připravíte, prospívá to vašemu duševnímu stavu – víte, že jste udělali něco pro to, abyste se na to připravili. A příklad Ukrajiny lidem ukazuje, že nic není beznadějné, že pokud budeme spolupracovat, Rusko není tak silné a odstrašení je možné.“

Mnozí západní analytici často ukazují příklad baltských zemí jako slabého místa aliance. Třeba německý profesor Univerzity Bundeswehru Carlo Masala napsal knihu „Když Rusko vyhraje“, kde popisuje právě útok na Estonsko jako možnost, jak Kreml rozloží alianci. Jiný scénář zazněl v podcastu deníku Die Welt. Ten předpokládá zase útok na suwalskou kapsu mezi Litvou a Polskem.

Estonce, Lotyše a Litevce takové scénáře mnohdy rozčílí, protože to vypadá, jako by nic pro svoji obranu nedělali, a nepočítá se s tím, že by své země bránili i bez pomoci spojenců.

Estonsko, jehož obyvatelé podle průzkumů Rusko jednoznačně vnímají jako velkou hrozbu, dává na obranu pět procent HDP a dělá mohutné nákupy bez ohledu na to, jaká vládní koalice je právě u moci. „Velká část rozpočtu na obranu se vynakládá na relativně rychlé doplňování zásob munice, to je pro nás nejvyšší priorita,“ říká v rozhovoru pro HN Kristjan Mäe, ředitel oddělení politického plánování estonského ministerstva obrany. „Samozřejmě se také zaměřujeme na pokročilejší investice do všeho, co souvisí s bojem pomocí dronů a elektronickým bojem.“

Domácí estonský obranný průmysl teprve roste a zaměřuje se podle Taaviho Veskimägiho na to, aby co nejlépe přetavil ukrajinské zkušenosti do standardů NATO právě v nových technologiích. Ukrajinská zkušenost s drony na moři, na zemi i ve vzduchu se odráží také v tom, co estonské firmy vyvíjejí. Úspěch firmy Milrem Robotics s pozemními drony se pro nakopnutí estonské ekonomiky stává tím, čím byl před dvaceti lety Skype pro internetovou komunikaci.

„Pro nás, jako malou zemi, je důležitá autonomie na bojišti, která nám umožňuje vytvořit dostatečný multiplikátor síly proti početnějšímu nepříteli. Menší počet vojáků lze doplnit umělou inteligencí, takže jediný člověk na bojišti může mít mnohem větší dopad,“ vysvětluje Veskimägi.

To samozřejmě neznamená, že Estonci nepotřebují pomoc spojenců. „Je zřejmé, že v současné době existuje mnoho různých rámců (koalic ochotných – pozn. red.), ale podstatné je, že žádný z nich nemůže nahradit to, co NATO poskytuje v politické a vojenské rovině. Stejně tak nemohou nahradit to, co EU poskytuje v diplomatické a ekonomické rovině a případně i v oblasti obrany,“ zdůraznil Mäe.

V Estonsku je posílený prapor zhruba dvou tisíc vojáků NATO pod velením Velké Británie. Vzdušný prostor aktuálně hlídají italské stíhačky ze základny Ämari, na níž rotují letky z členských zemí aliance. Incidenty s ruskými letouny jsou velmi časté.

Estonská armáda má zhruba sedm tisíc vojáků, ale mobilizovat může až 55 tisíc lidí, což je v poměru k počtu obyvatel víc, než by bylo schopno povolat Česko.

Ukrajinské a nyní i íránské zkušenosti s bojem proti silnějšímu nepříteli Estonci využívají při svých nákupech důležitých obranných systémů. Pořizují se drony včetně těch mořských. Tallinn si opatřil i americké raketomety HIMARS, s nimiž nově vzniklá jednotka cvičí od loňského léta. Jejich střely ATACMS, osvědčené na Ukrajině, mohou zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometrů. Na cestě jsou také objednané jihokorejské raketomety Chunmoo, protože Estonsko se rozhodlo u této klíčové zbraně nesázet vše na jednu kartu.

Už od roku 2024 pak Tallinn disponuje izraelskými protilodními střelami Blue Spear, které mají dostřel 290 kilometrů. Může tak teoreticky kontrolovat vjezd jakýchkoliv lodí do Finského zálivu, který je mezi Tallinnem a Helsinkami široký jen 80 kilometrů. Stačí si vzít příklad z toho, jak Írán ovládá Hormuzský průliv.

Pokusy zneužít ruskojazyčnou menšinu, která žije hlavně na východě ve městě Narva a okolí, jsou pro Estonce jen zástěrkou Moskvy pro případnou eskalaci konfliktu s NATO. Něco takového sice nejnovější zpráva estonské rozvědky v blízké době nepředpokládá, ale – opět – je potřeba být připraven.

Kreml je podle Kristjana Mäea mistrem ve vymýšlení falešných záminek pro války. Zároveň ale, pokud by chtěl oslabit jednotu NATO jinými způsoby, než je válka, tak to udělá. „To nemění nic na tom, že musíme brát celkovou ruskou vojenskou hrozbu velmi vážně,“ zdůraznil estonský expert.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam