Rok 2025 v baltských státech znovu ukázal, že válka v Evropě neprobíhá jen na ukrajinských bojištích. Na hranicích Litvy, Lotyšska a Estonska se odehrává jiný typ konfliktu: pomalejší, méně viditelný, ale o to vytrvalejší. Hybridní útoky zahrnují širokou paletu nástrojů – od instrumentalizace migrace a narušování hranic přes kybernetické a informační operace až po podezření na sabotáže kritické infrastruktury. Nejde o jednotlivé incidenty, ale o souvislý vzorec chování, jehož cílem není okamžitá eskalace, nýbrž dlouhodobé opotřebování států, společností i politické vůle.
Suvalský koridor, zhruba 70 kilometrů dlouhá hranice mezi Litvou a Polskem, je považován za nejslabší místo NATO – případný útok v této oblasti by baltské státy izoloval od zbytku aliance i EU. Vilnius je od hranic Běloruska vzdálen jen asi 30 kilometrů. Město Narva na hranici mezi Estonskem a Ruskem je převážně ruskojazyčné. Všude (a nejen) tam se již od ruské anexe Krymu obávají, že můžou být „další na řadě“ a že se i zde mohou objevit „malí zelení mužíčci“. Tento scénář je tak široce diskutovaný, že má i vlastní zkratku – „Narva Next“.
Co se dočtete dál
- Jaké hybridní nástroje používají Rusko a Bělorusko proti Pobaltí.
- Jak migrace zvyšuje tlak na hranice Litvy.
- Jak incidenty s meteorologickými balonky ovlivnily letecký provoz ve Vilniusu.
- Jak se baltské státy připravují na konflikt.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
