Brutální násilí ve Švédsku: Vláda hodlá posílat za mříže i třináctileté školáky. A také pronajmout vězení v Estonsku

Švédsko, kde životní úroveň patří k nejvyšším v Evropě, už řadu let sužují kriminální gangy mladých lidí. Jejich pouliční přestřelky ve městech kvůli „sférám vlivu“ v drogovém byznysu, při kterých umírají lidé, ale i loupežná přepadení se zbraní v ruce jsou skoro na denním pořádku. Vláda ve Stockholmu rozhodla, že v boji proti tomuto brutálnímu násilí přitvrdí, neboť pachateli závažných trestných činů, včetně vražd, se stále častěji stávají školáci.

Děti do 15 let nejsou ve Švédsku za své skutky trestně odpovědné, ale to se změní. Liberálně konzervativní menšinová vláda premiéra Ulfa Kristerssona předložila švédskému parlamentu návrh zákona, který by umožnil stíhat i třinácti- či čtrnáctileté školáky za závažné trestné činy.

„Snížení věku trestní odpovědnosti za nejzávažnější trestné činy je důležité nejen pro to, abychom chránili společnost, ale také abychom pomohli dětem opustit kriminální dráhu,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer.

Vláda již dříve pověřila státní vězeňskou a probační správu, aby ve věznicích zřídila zvláštní oddělení pro mladistvé odsouzence (od 15 do 18 let), nyní se má jejich kapacita rozšířit, aby se do nich mohli od 1. července příštího roku umísťovat i pachatelé v dětském věku. Oznámilo to ministerstvo spravedlnosti.

Oddělení pro mladistvé pachatele i pro děti školního věku mají vzniknout pro chlapce v šesti věznicích, pro děvčata ve dvou. S tím, že nejmladší odsouzenci musí být striktně oddělení od starších. Tato opatření podle ministerstva spravedlnosti nemohou být v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, schválenou OSN v roce 1989.

Děti migrantů mají pocit vyloučení

Původci násilí většinou pocházejí z rodin, které v minulých letech uprchly do Švédska z válečných oblastí na Blízkém východě, tedy hlavně ze Sýrie, Iráku, ale také z Afghánistánu nebo z afrického Somálska.

Jak poznamenává německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), mladiství a školáci často zažívají sociální vyloučení ve škole, na ulici mezi vrstevníky, obtížně shánějí zaměstnání. „Mají prázdnou kapsu, pocit zmaru a také velkou zlost na své okolí,“ konstatuje FAZ.

„Pro bossy gangů jsou snadnou kořistí, neboť jim slibují rychlé peníze, uznání a respekt,“ cituje uvedený zdroj švédskou policistku Ann-Charlottu Krauseovou. Děti, které se daly do služeb kriminálních gangů třeba jako kurýři drogových zásilek, si podle ní neuvědomují důsledky svého jednání.

Kde jsou vlastně příčiny?

Švédsko si stále zakládá na tom, že systém jeho sociálního zabezpečení má vysoký standard a že všem vytváří stejné šance pro vzdělání a zaměstnání. Proč se přesto ocitlo ve víru brutálního násilí? „Jednoduchá odpověď na to neexistuje,“ míní kriminolog ze Stockholmské univerzity Sven Granath. Jak připomíná, doba, kdy ve Švédsku platily benevolentní zákony umožňující legální držení střelných zbraní, je už dávno pryč.

Střelné zbraně, kterými se páchají trestné činy, jsou vesměs nelegální. Značná část pašovaných zbraní podle Granatha pochází z oblastí bývalé občanské války na Balkáně. Pašerákům jejich „byznys“ značně ulehčil Öresundský most, který v červenci 2000 spojil Dánsko (jeho umělý ostrov Peberholm) se švédským přístavem Malmö. Stavba dlouhá skoro osm kilometrů umožnila rychlé dálniční a železniční spojení Kodaň–Malmö přes průliv Öresund.

Pak přišla „digitální revoluce“ s chytrými telefony, které zločineckým gangům umožnily přímo oslovovat děti a mládež. „Jako ideální inovace pro bleskovou akci ‚trefit se a utéci‘ se osvědčily elektrické koloběžky, které jsou ve Švédsku na každém rohu,“ dodává Granath.

Vězni odsouzení ve Švédsku v estonských celách?

Švédské věznice praskají ve švech, neboť odsouzených k trestu odnětí svobody přibývá a jeho průměrná délka se prodlužuje. Stát sice staví nové věznice, ale nějaký čas potrvá, než budou dokončené.

Vláda ve Stockholmu se odhodlala k ojedinělému kroku. Letos v červnu podepsala s Estonskem dohodu, podle které jim tato baltská země ve své věznici v Tartu pronajme 400 cel, do kterých by se mohlo umístit až 600 mužů starších 18 let odsouzených ve Švédsku. Na výkon jejich trestu by dohlížel estonský personál, včetně tlumočníků.

Každý vězeň „deportovaný“ do Estonska by švédský stát v přepočtu přišel zhruba na 8500 eur měsíčně. Ministr spravedlnosti Strömmer zdůrazňuje, že to bude vůbec první mezistátní transfer vězňů na světě.

Ale tak jednoduché to není, neboť jde vlastně o první případ, kdy se jeden stát vzdává dohledu nad svými občany odsouzenými k trestu odnětí svobody a svěřuje je pod jurisdikci jiného státu.

Vládní záměr ve Švédsku narazil na odpor u části politické opozice a hlavně u ochránců lidských práv. „Umístit naše občany do věznice v Tartu, kde budou podléhat estonskému právnímu řádu, by znamenalo pozměnit ústavu Švédska,“ reaguje na kritiku ministr spravedlnosti Strömmer.

Kromě toho, má-li švédsko-estonská mezivládní dohoda o pronájmu věznic vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat parlamenty obou zemí. První švédští odsouzení by se tak mohli přemístit do Tartu nejdřív v polovině příštího roku.