České úřady musí za necelý měsíc začít chránit whistleblowery, chybí jim k tomu ale příslušný zákon

Momentálně nejprobíranější whistleblowerkou, tedy zaměstnankyní, která upozornila na nekalé chování svého zaměstnavatele, je nejspíš Američanka Frances Haugenová. Ta obvinila společnost Facebook, že dává přednost hromadění zisku před prospěchem veřejnosti. Téma ochrany oznamovatelů protiprávního jednání, s nímž se lidé setkávají na pracovišti, se ale intenzivně řeší i v Česku.

Už 17. prosince totiž začne platit závazná směrnice Evropské unie. Ta nařizuje krajům, obcím a dalším veřejným organizacím, aby zavedly oznamovací systémy, jimiž je možné protiprávní jednání bezpečně a anonymně nahlásit. A to buď příslušné osobě přímo v zaměstnání, nebo externě, v českém případě chystanému úřadu při ministerstvu spravedlnosti. 

Nová pravidla by měla zajistit i to, že zaměstnavatel oznamovatele během šetření jeho podnětu nepropustí ani mu nijak nesníží plat. Tyto plány mají ovšem háček – návrh českého zákona, který z evropské směrnice vycházel, sice schválila končící vláda a v Poslanecké sněmovně prošel do třetího čtení, přijatý nakonec ale nebyl. Přišly volby a sněmovna už zákon dotáhnout nestihla. EU přitom datum, dokdy je směrnici třeba implementovat do legislativy jednotlivých členských států, stanovila pevně. Ve státní správě, ale i mezi soukromými subjekty tak nastal zmatek. Soukromých firem se totiž směrnice týká také, ovšem s tím rozdílem, že pro ně nezačne platit hned. Datum odkdy, by měl stanovit právě zmíněný zákon.