Hlavními způsoby zobrazovacích metod ve zdravotnictví jsou magnetická rezonance, výpočetní tomografie (CT), pozitronová emisní tomografie, jednofotonová emisní výpočetní tomografie, ultrazvukové zobrazovací systémy a rentgen. S jejich pomocí lze dosáhnout velmi pokročilé diagnostiky většiny současných zdravotních problémů českých pacientů.
Docent David Vrba z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT je nazývá zlatým standardem, který je v Česku lidem dostupný. Jeho slova potvrzuje i profesor Jiří Ferda, přednosta Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni. „Naprostá většina zařízení používaných v diagnostickém zobrazení je v Česku k dispozici, výjimkou mohou být jen některé specializované přístroje magnetické rezonance s vysokým polem,“ konstatuje přední český odborník.
Rozsáhlý vědecký výzkum se podle Davida Vrby proto zaměřuje zejména na metody a technologie, které mají potenciál uvedené způsoby doplnit či vylepšit. „Vývoj nových technologií se týká především nových materiálů pro detekci rentgenového záření pro CT nebo záření gama u pozitronové emisní tomografie,“ sleduje nové trendy profesor Ferda. Nové detektory jsou citlivější, dovolují významně snížit dávku záření a současně zlepšit prostorové rozlišení. „Nově v diagnostice prosakují postupy využívající algoritmy umělé inteligence ke zlepšení kvality obrazu a jeho analýze,“ dodává.
Detailněji a rychleji
„Nové přístroje fungují na stejných principech jako ty staré, ale díky neustálému vylepšování umožňují například detailnější rozbor pacientova těla i rychlejší zpracování vyšetření,“ vysvětluje přednosta Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) v Brně, docent Jiří Vaníček. Podle jeho slov jsou pracoviště u nás na velmi dobré úrovni ve srovnání se zahraničím. „Velké zahraniční kliniky se jen někdy dostanou rychleji k nejmodernějším trendům, například k operačním robotům nebo umělé inteligenci, která obrazy vyhodnocuje a zpracovává,“ domnívá se Jiří Vaníček.
V poslední době se podle Vaníčka dovybavily i menší nemocnice, které mají většinou přístroje nižších tříd. Naopak fakultní nemocnice mají akreditovaná centra zaměřená jen na určitá onemocnění a vysoce specializovanou péči, která využívají nejmodernější zobrazovací techniku. „Nejdražší plánovanou investicí FNUSA bude nová magnetická rezonance zhruba za 50 milionů korun, která bude rychlejší a pro pacienta bezpečnější,“ vypočítává přínosy docent Vaníček. Nová magnetická rezonance, hrazená z evropského programu REACT‑EU, umožní přesnější cílení na oblast vyšetření a nově typy vyšetření. Nyní se na magnetickou rezonanci čeká v Brně pět až sedm týdnů.
FNUSA plánuje v rámci rozvoje nemocnice také vybudování hybridních operačních sálů. Jeden s magnetickou rezonancí s možností peroperační kontroly například při neurochirurgických operacích nebo druhý sál s angiolinkou, která zvyšuje kvalitu zobrazení vnitřních orgánů, využívaný při operacích srdce a břišní aorty.
Podle profesora Ferdy z FN v Plzni nové přístroje pomáhají v diagnostice především při cílení na konkrétní diagnózu. „Jsme tak podstatnou součástí hledání léčby střižené na míru neboli personalizované medicíny,“ vysvětluje. Dokonalejší zobrazení podle jeho slov dovoluje zachytit některá onemocnění v časnějším stadiu, v době, kdy se ještě neprojevuje příznaky. Například jde o některá nádorová onemocnění či degenerativní onemocnění mozku.
Dítě není zmenšený dospělý
Vedoucí lékař oddělení dětské magnetické rezonance FN Motol v Praze doktor Martin Kynčl upozorňuje na specifika zobrazovacích metod při vyšetřování dětských pacientů. „Dítě není zmenšený dospělý. Rozdíly nejsou jen ve velikosti orgánů, ale i v jejich konfiguraci, ve složení tkáně a odlišná jsou onemocnění, se kterými děti stůňou,“ zdůrazňuje specialista z pražského Motola. Podle něj převládají u dětí poruchy vrozené, geneticky podmíněné, nacházíme jiné skupiny nádorů, jiné typy zánětů.
„Na to všechno je potřeba být při zobrazování v dětském věku připraven, a to nejen z pohledu diagnostiky, ale také techniky a vedení vlastního vyšetření,“ vysvětluje Kynčl. Složitější diagnostika je mnohdy prováděna v celkové anestezii, dítě během vyšetření spí a volně dýchá. Zobrazení nejmenších dětí například pomocí magnetické rezonance je podle Kynčla zároveň technickou výzvou.
„Právě v těchto případech je možné využít nejmodernější techniky zrychleného náběru dat, paralelních akvizic, navigátorových technik pro dech, pohyb bránice nebo tepovou frekvenci dítěte,“ upřesňuje. Pediatrické přístroje pro magnetickou rezonanci zohledňují malé rozměry dítěte a zároveň limitovanou možnost spolupráce. Je velmi důležité děti při vyšetřeních co nejméně zatěžovat radiací, neboť ve srovnání s dospělými jsou děti k účinkům záření mnohem senzitivnější.
Umění číst
Velmi důležitým aspektem vývoje zobrazovací techniky je mít dostatek odborníků, kteří budou umět výsledky vyšetření „číst“. Ve FNUSA mají na toto odborné vzdělávání akreditaci. „Vychováváme odborníky pro sebe i pro další nemocniční zařízení. Oproti zahraničí, kde mají velká zdravotnická pracoviště specializovaná oddělení, která se věnují jen určitým orgánovým celkům, my musíme ovládat patologii celého těla,“ podotýká Jan Vaníček.
Jeho plzeňský kolega Jiří Ferda se domnívá, že radiologie a zobrazovací metody jsou oborem, jehož specialistů se ve světě nejvíce nedostává a je jich stále více potřeba. „Jde o odbornost, která je v nemocnicích často druhou nejčastější po anesteziologii a intenzivní medicíně. V Česku je radiologů více než 1200, ale vzhledem k obrovskému nárůstu počtu vyšetření by jich bylo potřeba ještě více,“ domnívá se Jiří Ferda. Podle něho naštěstí jde o obor, který je pro absolventy atraktivní, takže o uchazeče nemají nouzi.
Neustálý vývoj inovací
České univerzity a ústavy Akademie věd ČR jsou podle Davida Vrby součástí mnoha mezinárodních výzkumných týmů a podílejí se na vývoji dalších inovací. Vyvíjejí se například nové kontrastní látky umožňující detailně zobrazit vybrané struktury během funkčního vyšetření. Vývoj zkoumá také další možnosti hybridních systémů, vzájemně kombinujících dostupné metody, což má pro pacienta zásadní přínos v souběhu dvou různých vyšetření. „V průběhu jedné návštěvy je již dnes možné učinit závěry jak z oblasti morfologické, tak i funkční diagnostiky,“ přibližuje některé trendy Vrba.
Výzkumné týmy na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT se zabývají například elektrickou impedanční tomografií a mikrovlnnou tomografií. „Společnou výhodou těchto metod oproti klasickému CT nebo magnetické rezonanci jsou malé rozměry, hmotnost technického vybavení a hlavně výrazně nižší cena. Výhledově by mohly být součástí výbavy sanitních vozů,“ uvedl konkrétní využití alternativních zobrazovacích metod docent Vrba.
Obě tyto metody využívají neionizující část elektromagnetického spektra, nejsou proto zdraví škodlivé a mohou být do budoucna vhodné pro často se opakující vyšetření, a to včetně použití v neonatologii, anebo rozsáhlé screeningové programy. Elektrická impedanční tomografie je vhodná pro kontinuální monitorování stavu plic pacienta na umělé plicní ventilaci, zatímco mikrovlnná tomografie se rozvíjí pro účely včasné detekce a klasifikace cévních mozkových příhod nebo rakoviny prsu.
Podle Davida Vrby stojí za zmínku i základní výzkum, který je na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT prováděný v mezinárodní spolupráci. „Kromě jiného se u nás vyvíjejí metody a postupy pro zobrazování fyziologických, ale i potenciálních terapeutických procesů na molekulární úrovni za pomoci nanodiamantů. Jde o velmi významné a nadějné vědecké výsledky, perspektivní z hlediska jejich využití v každodenní klinické praxi v blízké budoucnosti,“ dodává David Vrba.
