Nevadí, že je očkovací kampaň brutální. Je ale třeba ji ukazovat v barech i v MHD

Brutální očkovací kampaň proti covidu budí emoce a je kritizována za to, že je neetická, nechutná, agresivní a příliš zastrašuje. Nechme ale emoce stranou a podívejme se na to, co víme o efektivitě šokujících kampaní. Jako třeba o děsivých fotografiích nemocných na krabičkách cigaret a v čem se může očkovací kampaň inspirovat.

Desítky studií ukazují, že kvůli použití odpor vyvolávajících fotografií mrtvých a vážně postižených osob si lidé následky kouření lépe představí, více nad nimi přemýšlí a vytvářejí si negativní představu o kouření. Také se častěji pokouší s kouřením přestat. Fotografie od kouření odrazují nejsilněji děti pod 15 let. Leč, výjimku tvoří silně závislí kuřáci, kteří grafická varování ignorují.

Inspirace šokujícími protikuřáckými fotografiemi by v současné očkovací kampani mohla principiálně fungovat – nicméně nepřesvědčí právě ty závislé na droze dezinformací, zatvrzele ignorující všechna rizika. Navzdory kritice jde však kampaň správným směrem, jen by zasloužila vylepšení. Především není vidět. Varovné fotografie straší kuřáka pokaždé, chce-li hřešit. Naopak očkovací kampaň by člověk v místech nejčastějšího přenosu infekce, jakými jsou třeba bary, taneční kluby či MHD, téměř nenašel. Není také jasné, jak kampaň vznikla a zda prošla rozsáhlým procesem testování jako varovné fotografie na krabičkách cigaret, za nimiž stojí rozsáhlé randomizované experimenty v USA i v Evropě. Měly proto být zjištěny či analyzovány důvody, proč se dosud neočkovaní lidé zdráhají naočkovat a co by je k očkování motivovalo.

Ačkoli racionálně nejpřesvědčivější negativní důsledek covidu je smrt, lidé jsou zřejmě proti takovému sdělení již otupělí. Varování, že kouření způsobuje smrt je již všeobecně známé a například v USA se od něj ustupuje, protože nepřináší žádnou novou informaci. Proto by bylo vhodné ukázat další ověřené dlouhodobé důsledky onemocnění covid-19, tzv. long covid, tedy dlouhodobé problémy s dýcháním, mozková mlha a další.

Kampaň by měla být doplněna o další reálné fotografie covidových oddělení z místních nemocnic s výstižným popiskem reálného pacienta „Covidové oddělení FN Plzeň, umírá Martin Z., právník, 43 let, neočkovaný“. S příběhy osob ze svého bezprostředního okolí se lidé více identifikují. Nebudou to odtažité fotografie modelů s obecnými hesly. Analogicky lze vytvořit podobné fotografie v rehabilitačním centru s popiskem „Půl roku po covidu a stále má problémy s pohybem, orientací a přemýšlením. Jan H., 37 let“.

Další část kampaně by měla motivovat již očkované k posilovací dávce, například vyjádřením vděčnosti člověka z ohrožené skupiny. Ve Švédsku podobně dostávají dárci krve SMS, když je jejich krev použita coby infuze potřebnému a zachrání mu život.

Stejně jako těžké kuřáky zřejmě nic nepřesvědčí o tom, skoncovat s kouřením, ty nejtvrdší odpírače očkování nepřesvědčí žádná komunikační kampaň. Naopak, varovné obrázky na krabičkách cigaret odrazují od kouření méně závislé kuřáky a mladé nekuřáky. Proto i současná očkovací kampaň po vylepšeních přesvědčí ty váhající neočkované, bez silného odporu vůči očkování. Těch je dle průzkumu Život během pandemie asi desetina populace. I drsná kampaň má tedy rozhodně smysl.