Na uhlí už půjčku nedostanete. Banky začínají u úvěrů hodnotit dopady na životní prostředí

Klíčovou roli při přechodu na zelenou ekonomiku budou mít banky a další finanční instituce. Právě ony totiž rozhodují, jaké projekty nebo firmy dostanou peníze na rozvoj svého byznysu. Už od příštího roku proto budou muset banky prověřovat dopad projektů na životní prostředí a zároveň budou mít povinnost informovat o tom, jak údaje o těchto dopadech zohledňují. Přiměje je k tomu nové nařízení Evropského parlamentu a Rady EU (SFDR).

Od 1. ledna 2023 pak budou mít povinnost reportovat o dopadech svého podnikání na udržitelnost i všechny větší firmy. Souhrnně jde o takzvaná ESG kritéria, tedy popis vlivů na životní prostředí (E) a společnost (S), a kvalitu řízení společnosti (G). Pokud firma daná kritéria splní, snadněji dosáhne na financování od banky, investorů nebo z národních a evropských dotačních programů.

Banky už teď zveřejňují řadu informací k dopadům své vlastní činnosti na životní prostředí, které se týkají například spotřeby energie nebo třeba papíru. Z nich pak odvozují svou uhlíkovou stopu ve formě takzvaného CO₂ ekvivalentu. Ten ukazuje, jaké emise skleníkových plynů vytváří svou činností banka samotná (označované jako Scope 1 emise) a jaké vytváří nepřímo nakupováním energií (tzv. Scope 2 emise).

Samotný provoz bank a dalších institucí ale není největší hrozbou pro životní prostředí. Důležitější je v jejich případě financování projektů, které negativní dopad na životní prostředí mít mohou. Řeč je o takzvaných financovaných emisích, což jsou emise vypouštěné klienty, kterým banka posílá peníze prostřednictvím úvěrů či investic do cenných papírů (Scope 3 emise).

Právě financované emise (Scope 3) jsou zatím nejspíš nejpropracovanější částí celé ESG strategie. Soustředí se na ně totiž zájem bank a dalších institucí. „Finanční instituce vytvořily globální standard PCAF (Partnership for Carbon Accounting Financials), který poskytuje potřebná metodická pravidla pro výpočet financovaných emisí napříč zeměmi. Metodika se skládá například z metodiky pro výpočet financovaných emisí pro financování budov, výpočet financovaných emisí pro financování energetických zdrojů, výpočet financovaných emisí pro podnikové úvěry a dalších,“ říká manažer pro finanční služby EY Radek Lastovička.

Dotazník jako vodítko pro firmy

Banky tak budou od firem v budoucnu vyžadovat více informací než dnes. Česká bankovní asociace (ČBA) proto spolu s členskými bankami připravila modelový dotazník, který má pomoci jak jim samotným s klasifikací firemních úvěrů, tak má být vodítkem pro firmy, které se na nové požadavky připravují. Dotazník je dostupný na webu ČBA i na stránkách některých bank.

„ESG dotazník zahrnuje okruh údajů, které jsou banky schopny o klientovi získat z veřejně dostupných zdrojů. Některé informace ale minimálně do doby, než je budou firmy samy zveřejňovat, nebudou zjistitelné jinak než přímým dotazem na klienta,“ říká Petr Procházka z komise pro udržitelné finance ČBA.

Přírodní a eco-friendly. Nesedněte na lep snahám o „zelené vymývání mozků“

29. 11. 2021 ▪ 5 min. čtení

Podle Blanky Beranové, která má na starosti řízení udržitelných aktiv v ČSOB, by měly firmy pochopit, že pokud chtějí v budoucnu vydělávat tak, jak si představují, budou muset transformovat svůj model podnikání na udržitelnější. Proto potřebují znát kromě jiného svoji uhlíkovou stopu. „Tu budou mít povinnost vykazovat, ale vedle toho se množství vyprodukovaných emisí propíše do nákladů firmy pomocí zpoplatnění uhlíku. Konkrétní řešení se zatím připravuje,“ vysvětluje Beranová s tím, že firmy, které už investovaly do zelenější technologie, jsou už v tuto chvíli lépe konkurenceschopné v celé EU. Dodavatelé jim totiž dávají přednost.

Odklon od fosilních paliv

Povinný ESG reporting se na banky částečně vztahuje už od letošního roku. U nových úvěrů nebo při přeceňování zástav musí nově zjišťovat různá data, například průkazy energetické náročnosti budov.

V souvislosti s ESG jde především o odklon od fosilních paliv. Průzkum Greenpeace z poloviny letošního roku, který zjišťoval přístup tuzemských bank k ochraně klimatu, ukázal, že šest z osmi největších bank v Česku už nyní odmítá půjčovat peníze na investice do uhelného průmyslu.

Podle České bankovní asociace ale platí, že banky mají zájem podporovat a financovat změnu takového byznysu směrem k udržitelnosti za podmínky, že projekt bude dávat smysl i ekonomicky.

Podle senior konzultanta pro udržitelné finance poradenské společnosti EY Martina Zigmunda se finanční sektor s novými povinnostmi zatím stále seznamuje. „To vnímáme především na základě poptávky po workshopech vysvětlujících ESG regulaci. Na druhou stranu je třeba upozornit na zmatečnost situace ohledně příslušné ESG regulace, kdy například dodnes není jasné, zda bude možné od ledna pro účely reportingu použít technická screeningová kritéria EU pro klimatické cíle (tato kritéria popisují, jaké činnosti nejvíc přispívají k plnění cílů EU na ochranu klimatu – pozn. red.), anebo zda členské státy příslušné předpisy, v nichž jsou tato kritéria obsažena, zablokují,“ vysvětluje.