„Jako v dobách kubánské krize.“ Rusko a USA jednaly v Ženevě o nejvážnější bezpečnostní krizi od konce studené války

Takřka osm hodin jednali včera v Ženevě zástupci USA a Ruska ve snaze najít diplomatické řešení k odvrácení nejvážnější bezpečnostní krize na evropském kontinentu od konce studené války. Schůzka mezi náměstkyní amerického ministra zahraničí Wendy Shermanovou a jejím ruským protějškem Sergejem Rjabkovem ale průlom nepřinesla. Rusko chce ovšem dále jednat, což je mírný pozitivní posun od předchozích vyjádření Moskvy, která vyhrožovala bezprostřední vojenskou invazí na Ukrajinu.

„Není žádný důvod očekávat nějaký eskalační scénář,“ prohlásil po jednání náměstek Rjabkov. Američané podle něho „vzali ruské návrhy velmi vážně“. Náměstkyně Shermanová ovšem upozornila, že některé z návrhů, které Moskva ve formě podmínek před třemi týdny předložila USA a NATO, jsou pro americkou stranu zcela nepřijatelné. 

Konkrétně uvedla požadavek Moskvy, aby se Washington smluvně zavázal, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO. Její ruský kolega potvrdil, že v tomto bodě nebylo dosaženo žádného pokroku a že do dalších možných jednání s USA jde pro ruskou stranu o nepřekročitelnou věc. 
Rjabkov přitom zdůraznil, že ruská odpověď na případné selhání rozhovorů by byla „vojenskotechnické“ povahy. Vyjednávání má podle něj pokračovat, nikoliv ale v řádu měsíců nebo týdnů.

Na pondělní americko‑ruská jednání každopádně navážou ve středu setkání Rady NATO–Rusko v Bruselu a ve čtvrtek zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ve Vídni. Pro Moskvu je ovšem zcela klíčovým a vlastně jediným skutečným vyjednávacím partnerem Washington.

„Z ruského pohledu jsou důležitá pouze jednání s USA. Vše ostatní je pro ně dekorace,“ citoval Washington Post před jednáními v Ženevě vysokého zástupce americké administrativy, který má na starosti ruskou agendu. Současná situace tak má příchuť a do určité míry skutečně i váhu někdejších velkých summitů, například mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem z dob studené války. Od jejího konce jde o nejvážnější bezpečnostní krizi mezi Západem a Ruskem.