Vláda rozhodla o dotacích pro zemědělce. Menší dostanou víc, největší strašák velkých podniků neprošel

Vládní koalice se dohodla, jak se v následujících letech v českém zemědělství rozdělí desítky miliard korun evropských dotací. Rozhodnutí předcházela několikatisícová demonstrace organizovaná Agrární komorou ČR před Úřadem vlády. Zúčastnili se jí především lidé z větších zemědělských podniků. Ty částečně uspěly ve snaze zachovat si dostatečný podíl proti menším farmářům, které nová vláda hodlala výrazně podpořit a příslušné změny ve strategickém plánu také udělala. 

Jde o plán nastavení způsobu dělení dotací pro zemědělství na období 2023 až 2027. Nově má jít zemědělcům na prvních 150 hektarů téměř čtvrtina z celkové částky na takzvané přímé platby. Česko pro toto období očekává z evropských peněz 5,6 miliardy eur (v přepočtu asi 137 miliard korun). Na přímé platby je určeno zhruba 4,1 miliardy eur (v přepočtu asi 100 miliard korun).

Velké agrokomplexy chtěly zabránit zejména zastropování přímých plateb, jež podniky dostávají za každý hektar, na němž hospodaří. Vládní návrh plánu takový finanční limit neobsahuje. Zastropovány budou investiční dotace. Horní limit má činit 30 milionů korun na jeden projekt. V minulosti to bylo až 150 milionů korun, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky. Zároveň vzroste podíl, který může dotace pokrýt, a to ze 35 na 65 procent.  

Úpravy původního strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu za vlády Andreje Babiše (ANO), doprovázela ostrá diskuse mezi zemědělci navzájem i mezi jejich zástupci a novým kabinetem. Hlavním sporným bodem byla zmíněna platba na prvních 150 hektarů, takzvaná redistributivní platba. Původní návrh počítal, že půjde o deset procent veškerých přímých plateb. Současné zvýšení na 23 procent je jednou ze zásadních úprav nového ministra zemědělství. Jde o vstřícný krok vůči menším farmám. 

„Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu. Současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, jež budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly,“ řekl Nekula.

Podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého takto vysoká redistributivní platba o něco zkrátí prostředky určené velkým firmám. Není však možné říct, o kolik si oproti současnosti pohorší. Nemění se totiž jen pravidla, ale také celkový obnos peněz určený pro evropské zemědělství. Ten ovlivňuje několik faktorů, například odchod Velké Británie z Evropské unie nebo kurz měn. 

Ztráty přibližně šesti milionů korun ročně se v důsledku vysoké redistributivní platby obává Petr Kubíček ze zemědělského podniku ZOD Brniště, který hospodaří na 2400 hektarech. „Je to jen hrubý odhad, musíme to spočítat, ale se změnami ve strategickém plánu spokojeni nejsme. Tento návrh znamená, že se sníží základní sazba pro podniky nad 150 hektarů, což jsou pořád malé podniky. A výrazně se podpoří mikrofarmy, které nevyrábí tolik potravin,“ míní Kubíček.

Rozsah dopadu změn na své hospodaření zatím netuší společnost Spearhead – významný hráč na trhu obdělávající asi 25 tisíc hektarů. „V oznámení zatím není mnoho podrobností, a proto nejsme schopni vypočítat pravděpodobný dopad. Jakékoliv přerozdělování dotačních prostředků by však mělo probíhat na základě kvality zemědělské praxe a dodržování jasných ekologických a sociálních pravidel. Přerozdělování na základě velikosti zemědělského podniku pouze naruší trh s pronájmem půdy a je velmi nepravděpodobné, že dosáhne stanovených environmentálních a sociálních cílů režimu,“ poznamenal finanční ředitel společnosti Jiří Rakovský.

Agrární komora i Zemědělský svaz kritizují, že vláda s nimi jakožto s “hlavními zástupci většiny českých zemědělských podniků všech velikostí a různého zaměření” zásadní změny pravidel neprojednala a hrozí dalšími protesty i tím, že se obrátí na Evropskou komisi. Redistributivní platba ve výši 23 procent podle nich poškodí budoucí vývoj českého zemědělství. 

„Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací, a především po tlaku organizací, které zastupují marginální část zemědělské veřejnosti,“ uvedl prezident komory Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha dodal, že navrženou změnu považuje za výsměch všem zemědělcům. Spokojená je naopak Asociace soukromého zemědělství zastupující právě drobné farmáře, i když prosazovala redistributivní platbu na úrovni 30 procent.

Úpravy vítají také ekologové, jelikož by výrazná část dotací měla směřovat právě do ekologického zemědělství. Zapojit se do něj mohou všechny podniky bez rozdílu velikosti. Upravený návrh bude podle Nekuly více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. „Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu. Nechceme jít metodou příkazů, ale motivace,“ dodal ministr. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až 20 tisíc korun na jeden hektar. Podpora na trvalé travní porosty už nebude v režimu přímých plateb, peníze půjdou z dotací na rozvoj venkova. Přímé platby a Program rozvoje venkova tvoří dva pilíře evropské zemědělské politiky.

Aktualizovaný strategický plán projedná ministerstvo zemědělství na jednání pracovní skupiny se všemi neziskovými organizacemi a ostatními partnery. Až poté bude finální podoba odeslána Evropské komisi, to by však nemělo být později než v lednu.