Počty nakažených s omikronem rostou, v nemocnicích zatím pacienti naopak ubývají

Zatímco počátkem prosince se Vsetínská nemocnice kvůli náporu covidových pacientů dostala na hranu svých kapacit, nyní mají její zdravotníci relativní klid. Místo dřívější více než stovky nakažených se teď starají o 13 lidí s covidem. Nemocnice už proto zrušila jedno ze dvou covidových oddělení a obnovila část původní plánované péče. „V případě potřeby jsme schopni druhé oddělení opět otevřít, doufáme ale, že už to nebude potřeba,“ říká mluvčí nemocnice Lenka Plačková. Podobně postupují i další nemocnice v Česku.

Počty covidových pacientů v nemocnicích totiž od poloviny prosince plošně klesají. V neděli bylo v Česku hospitalizováno celkem 1505 lidí, přičemž 273 z nich v těžkém stavu. Měsíc zpět jich byl čtyřnásobek. Epidemiologové nicméně upozorňují, že od nákazy koronavirem až po hospitalizaci zpravidla uplyne několik dní. V případě varianty delta se počítalo s deseti- až čtrnáctidenním odstupem. A jelikož je Česko teprve na prahu nové vlny způsobené omikronem, dopady na nemocnice se ještě projeví.

„Zdravotní dopad omikronu zatím není patrný, v nemocnicích stále dochází hlavně k dozvuku odeznívající vlny delta,“ popsal současnou situaci Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle poslední predikce ústavu ale ještě během ledna hrozí výrazný nárůst počtu nakažených. Což může nemocnice znovu dostat pod tlak. A to i přesto, že varianta omikron, která v Česku dominuje od začátku minulého týdne, má lehčí průběh než předchozí delta.

Riziko těžkého průběhu nemoci je podle dosavadních studií u omikronu pravděpodobně nižší asi o 50 procent. Současně je ale nejméně 2,5krát nakažlivější než delta a snáze se šíří i mezi očkovanými a těmi, kteří už nákazou prošli. Zhruba tři miliony lidí však nemají podle dat ÚZIS vůbec imunitu získanou proděláním covidu nebo očkováním. Až 400 tisíc z nich jsou přitom zranitelní senioři.

Nakolik omikron zatíží nemocnice, bude záležet hlavně na tom, jak se jeho šíření podaří zpomalit. Kvůli tomu také vláda od tohoto týdne zavedla nová opatření. Skládají se zejména z pravidelného testování lidí v práci dvakrát týdně a pokračujícího testování ve školách jednou týdně. Díky tomu lze vychytat část nakažených a snížit pravděpodobnost dalšího přenosu.

Na druhou stranu ale hygienici nově omezují trasování na lidi mladší 18 let a starší 65 let. „Tyto skupiny budou přednostně řešeny a jejich epidemiologicky významné kontakty budou dohledávány prostřednictvím telefonického hovoru,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Ostatním přijde SMS, aby vyplnili sebetrasovací formulář.

Zdravotnictví je personálně zdevastované. Buď odejdeme, začneme chlastat nebo onemocníme, říká primář ARO

5. 1. 2022 ▪ 10 min. čtení

Podle rizikového scénáře ÚZIS by se omikronem mohlo v Česku nakazit až šest milionů lidí, z toho až milion těch z rizikových skupin. V druhé polovině ledna by tak mohlo přibývat až 50 tisíc nakažených denně, tedy dvakrát tolik, než doposud Česko zaznamenalo.

V případě rizikového scénáře by podle ÚZIS počet nakažených významně překročil podzim 2021, očkovaní by nicméně byli ve významné většině chráněni proti těžkému průběhu nemoci. Nemocnice by se mohly naplnit až na úroveň vrcholu vlny delta, při jejímž jarním vrcholu bylo naráz hospitalizováno přes devět tisíc lidí.

I pokud by se naplnil pravděpodobnější scénář, takzvaně realistický, došlo by k významnému zatížení nemocnic, které by dosáhlo asi 70 procent vlny delta. I při stávající obsazenosti nemocnic to tedy podle ústavu znamená riziko jejich velmi vysokého zatížení. Počet nakažených by podle tohoto modelu vrcholil koncem ledna, situace v nemocnicích by ale byla nejhorší až v polovině února.