Dopravci loni zaplatili na mýtu 14,198 miliardy korun, tedy o 23 procent víc než v roce 2020. Podle provozovatele mýtného systému CzechToll zajistily vyšší výběr zejména změny ve struktuře sazeb, zvýšily se například poplatky za hluk a znečištění. Výše poplatků se od loňska nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění je klíčová emisní norma vozu.
Částka za vybrané mýto roste dlouhodobě i přes pandemii koronaviru. Většinu mýta zaplatili dopravci za dálnice, loni to bylo 12,56 miliardy korun. Zbylých 1,63 miliardy inkasoval stát za zpoplatněné silnice první třídy. V letošním roce se mýto rozšířilo o dalších téměř 450 kilometrů. Vedle nových úseků dálnic stát zpoplatnil i více než 380 kilometrů silnic první třídy. Do státního rozpočtu by zpoplatnění dalších úseků mělo přinést asi 400 milionů korun navíc.
Podle CzechTollu přibližně polovinu z celkově vybraného mýtného uhradí zahraniční dopravci.
Ke konci roku 2021 bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno takřka 643 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Z toho více než 164 tisíc má domácí registrační značky.
Provoz mýtného systému loni stál méně než miliardu korun. „Náklady na výběr mýtného v Česku se pohybují pod hranicí sedmi procent. Tím se řadí mezi nejefektivnější systémy svého druhu na světě,“ uvedl Petr Chvátal, provozní ředitel společnosti CzechToll, která patří pod skupinu PPF.
CzechToll v Česku provozuje systém založený na satelitní technologii. Ta snímá jednotlivé průjezdy kamionů a autobusů s hmotností nad 3,5 tuny. Vedle toho systém využívá ještě 60 kontrolních bran.
Současná podoba mýta funguje v tuzemsku přes dva roky. Dopravci během této doby na mýtných poplatcích zaplatili přes 25 miliard korun, tedy více než u staré technologie. Dlouhodobě nejvytíženější jsou podle dat CzechTollu v tuzemsku brněnské úseky dálnice D1.
Původní mýtný systém, založený na mikrovlnné technologii a využívající mýtné brány, fungoval v České republice od ledna 2007 na základě desetileté smlouvy se společností Kapsch. Výběr mýta pro automobily nad 12 tun odstartoval na 970 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. O rok později přibyly první úseky silnic prvních tříd.
Následné hledání nového provozovatele provázely problémy. Kapsch – jeden ze čtyř zájemců – si třeba stěžoval, že uchazeči nedostali stejné podklady. V listopadu 2017 dokonce antimonopolní úřad vydal předběžné opatření, podle kterého ministerstvo dopravy nesmělo s případným vítězem podepsat smlouvu. Vítězem ministerstvo vyhlásilo v dubnu 2018 konsorcium firem SkyToll a CzechToll s cenou 10,75 miliardy korun za deset let provozu. Kapsch chtěl o 2,7 miliardy více.
S přispěním ČTK
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
