Pokud vám bude připadat tenhle text poněkud unavený, budete mít pravdu. Autor unavený je a text je jeho věrným obrazem. Chytil jsem covid, model omikron. A pokusím se zprostředkovat zkušenost průměrného padesátníka s touhle nemocí, kterou brzy chytí skoro všichni.

Takže první bod: Únava. Omikron je dle mé zkušenosti především spavá nemoc. Od minulé soboty, kdy jsem se vrátil z Jizerských hor z běžek s rýmičkou, která ovšem rychle přerostla v megarýmičku generující precizně vyvedené dvě čárky na antigenním testu, jsem prospal asi nejvíc času za dospělý život. Průměrně s přestávkami šestnáct hodin denně. Ze začátku i víc.

Zajímavé je, že spánek byl vyfutrován mimořádně bizarními sny.

Pamatuji si například, že jsem pobíhal zabalený v ručníku ze Stopařova průvodce po galaxii po Václaváku a vysvětloval kolemjdoucím, že když slyší letět dělostřelecký granát, tak se nemusí bát, protože určitě spadne někam jinam než na ně. Tvářili se nedůvěřivě a mávali na mě nesouhlasně mávátky z prvomájového průvodu roku 1988. Omikron zjevně poskytuje kvalitní materiál i pro psychology, případně psychiatry. 

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se