Vrcholí spor o taxonomii v EK. Jádro zůstává mezi čistými zdroji, většina českých požadavků ale neprošla

Mimořádný spor v Evropské komisi provází dokončování textu, který by měl energii z jádra a zemního plynu zařadit mezi technologie, jež pomohou snížit emise CO₂ na kontinentu. Návrh takzvané zelené taxonomie předložil Brusel těsně před koncem loňského roku. Tuto středu má komise – po přijetí výhrad od jednotlivých vlád – schválit její konečnou podobu.

Ještě den před zasedáním komise o ní ale nebylo jasno. Devět týmů eurokomisařů ze sedmadvacítky sdělilo, že má s navrženou taxonomií zásadní problém a nemohou s ní souhlasit. Na středečním kolegiu se proto očekává ostrá debata, a dokonce hlasování o tom, jestli text nakonec projde. Hlasování eurokomisařů je přitom naprosto výjimečné – většina témat k nim jde už předjednaná, nehlasuje se tak o nich.

Hlavní spor je podle informací HN a Aktuálně.cz principiální: vede se o to, jestli mají být jádro a zemní plyn vůbec součástí výčtu technologií, které šetří životní prostředí, a jejich financování má tak být zvýhodněno.

Místopředseda komise a hlavní tvář pro otázky klimatu Frans Timmermans tvrdí, že by se stávající návrh měl shodit ze stolu a pro jádro a plyn vymyslet úplně nová klasifikace. Podobně jako Nizozemec Timmermans argumentují kromě komisařů z Rakouska či Dánska i další zástupci vlád s výraznou environmentální politikou.

Proti nim stojí eurokomisaři, kteří podporují taxonomii pro jádro a plyn, vůči předloženému návrhu ale mají výhrady. Aby taxonomie prošla, musí pro ni zvednout ruku většina členů komise. Kabinet české zástupkyně, místopředsedkyně EK Věry Jourové, mezi blokující komisaře podle informací HN a Aktuálně.cz nepatří.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Klíčový požadavek české vlády, tedy aby jádro bylo zahrnuto mezi čisté zdroje energie, zůstal před středečním rozhodnutím EK zachován. „Jaderná energie, při splnění přísných environmentálních a bezpečnostních podmínek, může sehrát roli v přechodu EU ke klimatické neutralitě,“ stojí v upraveném návrhu taxonomie, který mají HN a Aktuálně.cz k dispozici.

Většinu českých připomínek však Evropská komise nezohlednila. Konkrétně například žádost Prahy, aby se s jadernou energií počítalo dlouhodobě a neměla jen přechodnou perspektivu. Ministerstvo průmyslu a obchodu coby garant české odpovědi Bruselu žádalo vypuštění stanovených lhůt pro povolení provozu u stávajících a nových jaderných elektráren.

Finální roky 2040 pro současné reaktory a 2045 pro reaktory takzvané třetí generace ovšem v návrhu taxonomie zůstaly. Časově neomezená zůstává jen výstavba reaktorů čtvrté generace. Ty ale zatím neexistují. 

Naopak u zemního plynu komise změkčila podmínky. Původně elektrárny na zemní plyn zvýhodňovala taxonomie coby nízkoemisní po ještě kratší dobu než jádro. Na základě tlaku států, které s ním počítají jako se záložním zdrojem – což je většina zemí sedmadvacítky –, však nakonec komise ustoupila.

Konkrétně do čtyř let měl poměr plynů v plynovodech po Evropě být z třetiny nízkouhlíkový – jde hlavně o vodík a biometan. To už podle nového návrhu neplatí. Česko to zřejmě přivítá, protože obojího má málo. „Obáváme se, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek těchto nízkouhlíkových plynů,“ napsalo ministerstvo průmyslu a obchodu do Bruselu.

Nově se tempo přimíchávání čistějších plynů do fosilního zemního plynu nechá na možnostech členských států. Platit by měl jen jeden milník – přejít na 100 procent čistého plynu v potrubí do konce roku 2035.