Bezpečnost v Evropě stojí na systému smluv, které Rusko postupně porušuje

Bezpečnost Evropy se otřásá v základech. Ruský prezident Vladimir Putin svou agresí proti Ukrajině tlačí na nové uspořádání v Evropě a narýsování nové bezpečnostní architektury starého kontinentu. Co ale vlastně chce přestavovat? O co se opírá bezpečnost nejen Česka, ale i dalších evropských států? HN přinášejí detailní přehled jednotlivých prvků citlivé stavby udržující mír v Evropě. Jde o mezinárodní aliance, ale i další smlouvy různého druhu a také váhy.

Severoatlantická aliance (NATO)

Základní prvek bezpečnostní architektury Evropy, který desítky let spolehlivě odstrašuje Sovětský svaz a posléze i Rusko od útoku na kterýkoliv z jejích členských států. Podle slavného článku pět zakládající smlouvy  by totiž takový krok znamenal automaticky útok na všechny členy, a tedy také na Spojené státy americké. Hlavním prvkem odstrašení přitom nejsou jaderné zbraně, ale jednota členů aliance. Tu se Rusko snaží soustavně narušovat.

Zakládající akt mezi NATO a Ruskou federací

Smlouva z roku 1997 popisuje principy vzájemné spolupráce. Aliance a Rusko se v ní nepovažují za protivníky, dokument nicméně odmítá právo veta Ruska například na případné rozšiřování NATO. Rusko ve smlouvě dosáhlo úspěchu v tom, že členové aliance deklarovali, že nemají záměr rozmístit na území nových členských států jaderné zbraně. Je to ovšem politická smlouva, nikoli právně závazný dokument. Po ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014 je považován za mrtvý dokument, protože Moskva anexí Krymu porušila principy dohody. 

Evropská unie (EU)

Její role spočívá především ve vytváření stabilního a předvídatelného politického a ekonomického prostředí. Unie investuje do rozvoje svých členů i jejích obyvatel a tvoří obří společný trh. Z toho vyplývá i její síla v případě vyhlášení sankcí vůči Rusku: mohou mít velký dopad, ale jen v případě, když budou sankce dobře namířené a budou za nimi stát všichni členové EU. I v tomto případě jde zejména o jednotu členů unie, kterou se Moskva snaží narušit například blízkým spojenectvím s některými vládami členských států unie, jako je Maďarsko.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

Jediná celoevropská organizace, která vznikla přeměnou dřívější Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. To byla platforma, na níž se Sovětský svaz bavil s USA a západoevropskými spojenci. Signatářské státy včetně zemí tehdejšího sovětského bloku se na základě Helsinské smlouvy z roku 1975 zavázaly dodržovat své vlastní zákony. Dnes je OBSE hlavně fórem, pomocí nějž se monitorují různé konflikty nebo volby v Evropě. Je to tedy hlavně prostor pro diskusi a výměnu informací, v němž ale Rusko blokuje snahu kontrolovat demokratičnost voleb a chránit lidská práva.

Svaz Ruska a Běloruska

Je to plánovaná konfederace, která v tuto chvíli slouží hlavně jako nástroj vojenské spolupráce Moskvy a Minsku.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Euroasijský ekonomický svaz

Jde o pokus Ruska z roku 2014 o vytvoření protiváhy Evropské unie v ekonomickém prostoru. Členy jsou vedle Ruska ještě Bělorusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán. Z pohledu Ruska je to další mocenský nástroj, jak si zajistit spolupráci bývalých sovětských republik.

Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti

Vznikla v 90. letech minulého století jako svého druhu náhrada Varšavské smlouvy pro některé státy bývalého SSSR. Ta slouží hlavně k organizaci společných cvičení, prodeji ruských zbraní a výcviku důstojníků na ruských vojenských školách. Letos v lednu jednotky pod její vlajkou poprvé zasáhly na území členského státu  – potlačily totiž nepokoje v Kazachstánu. 

Budapešťské memorandum

V rámci této mezinárodní dohody se Ukrajina v roce 1994 zavázala vzdát se jaderných zbraní výměnou za záruky zachování suverenity a územní celistvosti. Ty přitom Kyjevu poskytlo kromě USA a Velké Británie i Rusko. Výsledkem bylo, že Ukrajina pod dohledem mezinárodních inspektorů a většinou za americké peníze zlikvidovala arzenál jaderných zbraní, které zdědila ze Sovětského svazu. V době rozpadu SSSR v roce 1991 získala Ukrajina třetí největší arzenál jaderných zbraní po USA a Rusku a na jejím území bylo zhruba 1700 jaderných hlavic.

Smlouva o konvenčních silách v Evropě (CFE)

Domluvená v 80. letech minulého století, začala platit v roce 1990. Omezovala zásadně počty vojáků rozmístěných v evropských státech. Rusku šlo především o to, aby NATO nemohlo umístit v nových členských státech významnější vojenské síly. Rusko v roce 2007 ale oznámilo, že ji nebude dodržovat. Stejným způsobem pak reagovaly v roce 2011 i Spojené státy. 

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF)

Podepsaná v roce 1987 prezidentem USA Ronaldem Reaganem a vůdcem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem zásadně snížila počty raket v Evropě. V roce 2018 oznámil americký prezident Donald Trump, že USA od smlouvy ustupují, protože ji v předchozích letech Rusko rozmisťováním dalších raket porušovalo. Moskva od dohody následně také odstoupila.

Smlouva o otevřeném nebi

V roce 1992 uzavřená dohoda umožňovala kontrolovat vojenské aktivity jednotlivých států leteckým průzkumem. Také od ní USA v roce 2020 odstoupily, Rusko tak učinilo v roce 2021.