Fiala: Sankce nesmí být kosmetické, Rusko je pocítí. Zároveň na něm musíme snížit závislost

Zatím jsme v situaci, kdy všichni věříme a děláme všechno pro to, aby to bylo vyřešeno diplomatickou cestou, říká k dění na Ukrajině premiér Petr Fiala z ODS. V rychlém rozhovoru pro HN, který poskytl během úterní schůze sněmovny, na níž prohlásil, že „Evropa je krok od války“, ale přiznal, že Česko musí reagovat už teď. Krok Ruska, které v pondělí večer uznalo samostatnost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny a následně do oblasti vyslalo vlastní armádu, podle něho nezůstane bez odezvy. A pro Česko je mimo jiné podnětem, aby zrychlilo třeba tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. A snížilo tak závislost na ruském plynu.

HN: Prohlásil jste, že jsme na pokraji války. Co teď Česko udělá? Poskytne Ukrajině nějakou mimořádnou pomoc?

Ukrajině pomoc poskytujeme. Dali jsme jim pomoc ve formě munice, ale taky humanitární pomoc a budeme v tom pokračovat. Ale nejdůležitější jsou teď společné kroky Evropské unie, NATO. V těchto chvílích se jedná o podobě prvního balíku sankcí, který by měl být uplatněn v reakci na uznání nezávislosti Doněcka a Luhanska a v souvislosti s posunem ruských jednotek na tato povstalecká území. Takže očekávám společný postup, který zatím ve všech jednáních, jichž jsem se účastnil s lídry jednotlivých států, zazníval jako priorita.

HN: O jaké sankce půjde?

Zřejmě v tom prvním kroku půjde o menší balík sankcí, ale počkejme na definitivní výsledek. Postoj České republiky v každém případě je, že se musíme domluvit na sankcích, které nebudou kosmetické a Rusko je pocítí.

Evropa je krok od války, uvedl k situaci na Ukrajině Fiala. Rozpínavost Putina se podle něj týká i Česka

22. 2. 2022 ▪ 6 min. čtení

HN: Sníží Česko svoji závislost na obchodu s Ruskem?

Naše závislost na Rusku, pokud jde o obchod, není nijak dramatická. Pravda ale je, že jiná otázka – a tu řeší celá Evropská unie – je závislost na ruských energiích, například plynu. Evropská unie dělá v poslední době řadu kroků k tomu, aby se ta závislost snížila, a třeba v případě výpadku ruských dodávek plynu v letošním roce bychom to byli schopni pokrýt z jiných zdrojů. Dlouhodobě musíme být méně závislí a vydíratelní ze strany Ruska.

HN: Bude to mít ale efekt brzy, třeba už v nejbližších týdnech?

Určitě by to mělo mít efekt už v horizontu týdnů či měsíců. Alespoň pokud jde o případnou schopnost nahradit dodávky plynu z Ruska něčím jiným. Ale dlouhodobě je to jiná otázka – třeba to, že chceme co nejrychleji spustit tendr na dostavbu Dukovan a začít si vytvářet podmínky, abychom byli do budoucna skutečně energeticky soběstační. A jádro, které dnes tvoří 40 procent našeho energetického mixu a do budoucna by mohlo být ještě silnější – to je právě něco, co tu naši závislost sníží.

HN: Podle některých zdrojů by vláda o tendru na dostavbu Dukovan mohla jednat už tuto středu, je tomu tak?

Na vládě to bude během týdnů.

HN: Kolik by Česko mohlo přijmout ukrajinských uprchlíků? A budeme v přijímání aktivní, nebo budeme čekat, až jak se situace vyvine?

Počty jsou předčasné. Ale co není předčasné – abychom byli připraveni na různé varianty. A to jsme. Jak na pohyb jednotek lidí, ale třeba i přesuny tisíců lidí, kteří by museli utíkat z Ukrajiny v případě nějakého konfliktu. Probírali jsme to i na Bezpečnostní radě státu, připravenost všech orgánů státu musí být vysoká, protože to by se odehrávalo ve velmi krátkém čase. A takováto migrační vlna má rozměr vždycky nejen humanitární, ale i ekonomický, zdravotní a bezpečnostní.