Řepce není konec. Zemědělci i výrobci ji vyvezou, zvýší se poptávka po rostlinných olejích, říká šéf Preolu Kuncíř

Ceny pohonných hmot, které zdražily po vypuknutí války na Ukrajině, chce vláda zkrotit zrušením povinnosti přimíchávat do paliv biosložky. Koalice stran, které jsou teď ve vládě, se o to neúspěšně snažila ještě před příchodem do Strakovy akademie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se díky tomu sníží o jednu až dvě koruny cena nafty a čeští zemědělci budou pěstovat více obilí.

Milan Kuncíř, generální ředitel lovosické firmy Preol, která je největším českým výrobcem biopaliv z řepky, ale s návrhem vlády nesouhlasí. Nepřinese podle něj nic kromě většího exportu české bionafty. A plochy oseté řepkou se pravděpodobně vůbec nezmenší. Jediné, co se podle něj změní, je ekologie výroby biopaliva. Místo do blízké rafinerie se bude vozit kamiony třeba až do Rotterdamu, což ekologickou stopu zhorší. 

Firma patří do skupiny Agrofert, jejímž skutečným majitelem je bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu s další dceřinou společností Agrofertu, firmou Primagra, dlouhodobě dodává polovinu biosložek pro státního distributora paliv Čepro.

HN: Jak jste reagoval na návrh vlády zrušit povinnost přimíchávat rostlinné složky do nafty?

Vnímám to jako určitou politickou hru. Zároveň říkám, že jakákoliv regulace byznysu by měla být předvídatelná a dlouhodobá. Předpokládal bych, že ten, kdo odpovídá za plánování makroekonomických ukazatelů, by s předstihem třeba tří let varoval, že bude chtít snižovat přimíchávání rostlinných složek do paliv. Pokud to ale udělají ze dne na den, tak je to pro výrobce samozřejmě šok. A není to jen případ Preolu, my máme podíl na českém trhu s biopalivy pouze zhruba 25 procent.

HN: Pokud změna projde ve sněmovně, jak to Preol zasáhne? V roce 2020 se 59 procent vašich tržeb odvíjelo z prodejů metylesteru řepkového oleje, takzvaného MEŘO, který se do nafty přimíchává. 

Na trhu se teď něco pravděpodobně změní, ale nebude to dramatické. Když už se něco stane, tak možná to, že budeme víc exportovat. Nežijeme jenom z českého trhu. Kolem 40 procent svých produktů exportujeme, což znamená, že je MEŘO zajímavé i pro okolní země. Náš metylester má navíc tak nízkou emisní stopu, že bude pro zákazníky stále zajímavý. Pokud prodáme méně v Čechách, tak budeme exportovat, to je pro nás jasná cesta. Z byznysu neodejdeme. Mám zodpovědnost vůči 140 lidem, kteří tady pracují, nepošlu je domů.

HN: Bude mít větší objem exportu i finanční dopad?

Pokud něco vyvážíte, tak se vám zvyšují dopravní náklady a snižuje se marže. Proto se každý výrobce snaží mít nějakou pozici na domácím trhu. Ideální je mít větší výrobu, abychom měli zředěné fixní náklady a nadvýrobu exportovali, pokud možno ne moc daleko.

Pokud místo do rafinerií v Litvínově a Kralupech nebo na sklady Čepra povezeme olej do okolních zemí jako Polsko, Rakousko, Německo nebo na Slovensko, zhoršíme také ekologickou stopu produktu. A pokud by český trh byl úplně nulový, museli bychom vyvážet až do Rotterdamu. To je takové centrum palivářského byznysu. Odtud by to pak putovalo do Francie, Belgie a na západ Německa.

HN: Andrej Babiš uvedl, že pokud skončíme s přimícháváním biosložek do paliv, budeme nuceni nakupovat o to víc ropy z Ruska. S tím souhlasíte?

Občas s jeho výroky nesouhlasím, ale s tímto musím souhlasit.

HN: Měníte kvůli návrhu vlády své plány či objem vykupované řepky?

Plán máme nižší už jen z toho důvodu, že jsme tu loni v červenci měli havárii extraktoru, což je obří zařízení, které má přes 30 metrů na délku, osm metrů na výšku a čtyři na šířku. Proto řepku momentálně nelisujeme. Jednotku opravujeme, měla by být v provozu v létě. Řepku si necháváme zpracovat u konkurenčních lisoven v Čechách a v Německu. Od nich pak dostáváme olej, abychom mohli udržet jednotku biodieselu v chodu. Teď jedeme zhruba na 60 procent kapacity, ale v létě se vrátíme k obvyklému vytížení výrobních kapacit.

Aktualizováno

Petrolejáři budou do paliv řepku přimíchávat, dokud to vláda přímo nezakáže

11. 3. 2022 ▪ 5 min. čtení

HN: Koordinujete situaci i s jinými dceřinými firmami Agrofertu, které se na pěstování či zpracování řepky podílí?

V Česku je zhruba 15 procent ploch osetých řepkou, z toho Agrofert obhospodařuje necelé procento. V Agrofertu jsou organizace ZZN (zemědělské zásobování a nákup), které v tom fungují jako výkupčí a dodávají řepku do Preolu. Ale nemyslím si, že zájem o řepku poklesne. Čeští zemědělci jsou v tom docela dobří – mají skvěle vypracované agrotechnické postupy, které produkují vysoké výnosy. Proto nebudou omezovat produkci řepky – vyvezou ji. Je to zároveň jedna z mála českých komodit, která dosahuje evropských cen, a někdy je i přesahuje. 

Ale nezpracováváme jen českou řepku. Té je pro potřeby českých lisoven málo. Vozíme ji z Chorvatska, Rumunska, Maďarska a Slovenska. Importujeme kolem deseti až dvaceti procent. Řepka z jižních zemí má nižší uhlíkovou stopu, což se promítne po zpracování do konečného produktu. Směs se sníženými emisemi pak poskytujeme českým zákazníkům.

HN: Takže odhad premiéra Petra Fialy, že zemědělci aspoň budou moci pěstovat více obilí, se podle vás nenaplní?

Zase jsme u těch čísel. Počty hektarů, na kterých se pěstují obilniny, jsou násobně větší než ty u řepky. Je škoda, že místo toho, abychom byli rádi, že máme plodinu, kterou umíme dobře vypěstovat a dobře zpracovat do konečného exportního produktu, tak to kritizujeme. Když jedete po Maďarsku, tak vidíte lány slunečnic. Nikdo tam ale slunečnicová pole nekritizuje. To samé platí pro řepkové lány v Polsku.

HN: Možná je to proto, že tam nemají premiéra, který z nich profituje. Co se týče slunečnicového oleje, kvůli situaci na Ukrajině se očekává, že ho bude méně. Může ho nahradit ten řepkový?

Poptávka po rostlinných olejích a jejich deficit se na pár měsíců určitě zvýší. Ukrajina dodávala významný objem surového oleje, který se pak zpracovával v Evropě. Preol může být šťastný, že můžeme rozjet rafinerie naplno a dodávat do Evropy chybějící olej. Takže zas jsme u toho, že pokud nám zakážou vyrábět rostlinné složky do paliv, ať to udělají hned teď, a já vydělám ještě víc peněz.