Obrat v zemědělství: chov prasat vydělává, po dlouholetém úpadku přibylo v Česku vepřů

V tuzemském zemědělství léta platilo, že farmáři vydělávají především na pěstování pšenice, řepky a dalších rostlinných komodit. Náročnou živočišnou výrobu pak ze ziskového byznysu v lepším případě dotují, v tom horším ruší. Nejvíce se to odrazilo na prasatech, jejichž počty se v Česku za posledních deset let smrskly o stovky tisíc kusů, za dvě desetiletí dokonce o více než 1,5 milionu.

Turbulence na trzích posledních let vyvolané především válkou na Ukrajině toto nastavení změnily. Situace pěstitelů je podle zpráv z trhu hodně složitá. Naopak živočišné výrobě balancující léta na hraně rentability se daří. „Živočišná výroba dnes podniky drží,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

To potvrzuje i Vítězslav Krček ze společnosti Agra Řisuty, která prasata chová. „Od 90. let bylo vepřové a živočišná výroba většinou ztrátová a dotovaná ze zisků rostlinné výroby. To se před dvěma lety otočilo, když cena vepřového vyskočila,“ říká Krček. Podle něj se výrobní náklady na kilo vepřového pohybují v rozmezí 34 až 35 korun a v minulosti nebylo neobvyklé, že výkupní cena v živém byla i 22 korun. „Každé prase, které odcházelo, tak mělo 1000 korun ztrátu,“ dodává.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla průměrná výkupní cena za rok 2023 41,20 koruny a loni pak 39,70, což chovatelům zajistí dostatečný zisk. V posledních měsících ale zase klesá. Cena za kilo takzvaného jatečně upraveného těla (JUT), což je celoevropská klasifikace, ve které se hodnota jatečních zvířat uvádí, dosáhla podle dat z aplikace společnosti Agdata v první polovině letošního března v průměru 45 korun za kilo, zatímco na vrcholu to bylo v průběhu července 2023 i 62 korun. Z dlouhodobého hlediska se však cena JUT celá léta držela hluboko pod 50 korunami a spíš se blížila třiceti.

„Vepřové šlo nahoru. Růst cen jatečných prasat začal v roce 2023 a chovy, které jsou technologicky na výši, dnes stále vydělávají, a to i přes korekci ceny na konci roku 2024,“ doplňuje i výkonný ředitel Patria Corporate Finance Milan Bílek, který zprostředkovává prodeje zemědělských podniků. Neplatí tedy, že by se sektoru dařilo plošně. Vydělávají především ti chovatelé, kteří v uplynulých letech investovali do modernizace chovů a zefektivnění výroby. Ti, kteří to neudělali, jsou stále na hraně rentability a nezřídka nabízejí podniky k prodeji silnějším hráčům.

Příznivější situace se odrazila i v počtu chovaných vepřů. „V chovu prasat došlo k meziročnímu nárůstu stavů. Celkový počet prasat vzrostl na konci roku 2024 o 59 548 kusů na 1,422 milionu, z toho počet prasnic stoupl o 1381 kusů na 80 tisíc,“ vypočetl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. 

Selata na výkrm oproti obvyklým rokům přikupovali i v Agře Řisuty. „Máme 250 prasnic, takže zhruba 6000 prasat ročně si vyprodukujeme sami. V loňském roce, kdy cena byla dobrá a měli jsme volné ustájovací kapacity, jsme dokupovali selata z vnějších chovů a produkovali kolem 8000 prasat,“ popsal Krček. Ještě v roce 2021 se však v Česku chovalo více než 1,5 milionu kusů prasat, než se jejich počet o dva roky později propadl na absolutní minimum. Zatím jde tedy jen o náznak mírně optimistického trendu.

Také podle mluvčího holdingu Agrofert Pavla Heřmanského se rentabilita prasečích chovů v posledních letech zlepšila. Jeden z největších chovatelů prasat v Česku však stavy nezvyšoval. „Zároveň je ale ani nesnižoval v předchozích krizových letech, jako to udělalo mnoho velkých chovatelů v klíčových zemích, jimiž jsou Německo a Dánsko. Tento pokles produkce, a tedy i nabídky je také příčinou současných zvyšujících se cen prasat,“ uvedl Heřmanský. 

Spolu s příbytkem prasat roste i počet porážek na tuzemských jatkách. Podle ČSÚ loni řezníci porazili 2,36 milionu kusů, zhruba o 130 tisíc více než v roce 2023, kdy se počet porážek dostal na historické minimum. Letošní leden pak naznačuje, že trend může pokračovat. S 209 tisíci porážkami jde o nejvyšší hodnotu za tento měsíc od roku 2015.

Ceny na regálech obchodníků v podstatě kopírují výkupní ceny. Za kilo vepřové kýty bez kosti zákazníci v roce 2022 v průměru zaplatili 121,38 koruny, zatímco předloni to bylo 136,83 koruny. Za loňský rok se cena opět mírně snížila na 132,17 koruny. Ale třeba v roce 2020 stála kýta přes 140 korun, ačkoliv výkupní ceny byly výrazně nižší než dnes.

Stále ještě poměrně snesitelný pokles výkupních cen posledních měsíců nicméně znervózňuje chovatele především s ohledem na skutečnost, že se už nemohou spolehnout na tradiční zálohu v podobě rostlinné produkce. „Potkalo se to s tím, že rostlinná výroba je těžce ztrátová, takhle špatné období si za posledních 30 let nepamatuji. Rostlinka si mohla dovolit dotovat živočišnou, pokud se dostala do ztráty. Teď to už nebude moci utáhnout,“ říká Krček.

České hovězí pro muslimy. Uvolnění pravidel pro rituální porážky umožní export halal masa do Turecka

10. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Dolů jdou prakticky všechny tradiční komodity. Pšenice se tak propadla z téměř 10 tisíc korun za tunu na polovinu, zlevnila i řepka a v poslední době se s poklesem cen potýkají například i pěstitelé cukrové řepy. „Pěstitelé jsou zoufalí. Cukrovary jim nabízí nízkou základní cenu a zemědělci říkají, že se jim to nevyplatí,“ uvádí Pýcha. Vlastník cukrovaru v Hrušovanech na Jevišovkou, rakouská společnost Agrana, před dvěma týdny rozhodl o uzavření podniku. Jde o jeden ze sedmi cukrovarů v Česku, s jeho koncem se tak citelně zúží možnosti odbytu a vznikne další tlak na snížení výkupních cen.

Chovatelé prakticky nedokážou ovlivnit, kolik za prase dostanou. Podle Krčka to závisí na mnoha faktorech, jako třeba kolik španělského vepřového skoupí Čína nebo zda skončí chovy v Německu a Dánku. Právě odtamtud se maso do Česka dováží a tamní chovatelé jsou největšími konkurenty těch tuzemských.

Spotřeba vepřového masa v Česku je vesměs konstantní a pohybuje se zhruba na úrovni 44 kilo na hlavu a rok. Podíl dovozu na spotřebě přitom v některých letech dosáhl až 66 procent. Příznivý trend poslední doby je tak třeba přičíst hlavně tomu, že se zahraničním chovatelům dařilo méně a do Česka se méně dováželo, což se může kdykoliv otočit. „Cena se v Česku nevytváří,“ dodává Krček.