Data z digitálního modelu stavby navádějí stroje i zlepšují komunikaci, říká šéf týmu pro digitalizaci ve firmě Strabag

Karel Vonka stojí se svým týmem pro digitalizaci a BIM (Building Information Modeling, informační modelování stavby) ve firmě Strabag před velkou výzvou: dostat nové technologie, včetně rozšířené reality a informačního modelování, až k dělníkům na stavby. Moderní metody firma využívá a testuje v pilotních projektech, například na stavbě tříkilometrové dálniční estakády na Slovensku nebo nového fotbalového stadionu v Hradci Králové. Prubířským kamenem bude nový způsob práce při stavbě pražského metra na trase D.

Jaké výhody přináší využívání informačního modelu staveb?

Jde o efektivnější management informací. Je to proces vytváření a správy dat o stavbě v průběhu celého jejího životního cyklu. K 3D modelům staveb přidáváme další informace o každém elementu stavby. Díky tomu můžeme optimalizovat logistiku, efektivně nakládat s materiály, vypracovat přehlednější časový plán nebo lépe stanovit cenu.

Vyžaduje práce v digitálním prostředí nové dovednosti nebo i jiný způsob přemýšlení?

V zásadě ano. Pro spoustu lidí jsou některé postupy a nástroje stále trochu sci‑fi. Když se podívám na situaci v Česku, vrcholem digitalizace je často e‑mail. A to je přitom na digitální stavbě překonaná záležitost. Komunikovat potřebujeme v rámci společných datových prostředí, online a v reálném čase. Používáme systém eDMS (Document Management System) založený na principu jedné pravdy. Všechna data jsou uložena na jednom místě a odtud je účastníci projektu čerpají. Držíme se normy ČSN EN ISO 19 650, která jednoduše rozděluje principy pracovních postupů, genezi vzniku jednotlivých dokumentů a jejich zveřejnění, což je to hlavní. Mnoho uživatelů nepotřebuje vědět, jak který dokument vzniká, ale potřebují jej mít k dispozici ve správný čas a v aktuální podobě.

Princip jedné pravdy, to zní dost nekompromisně. Kdo tu pravdu ověřuje?

To vyplývá z rolí v projektu. Vedoucí projektu má téměř vždycky pravdu, ale jsou tu i další role, například BIM manažer, koordinátor, projektant, investor. Ti všichni se pohybují v tomto prostředí a musí mít jasnou představu o tom, kde najdou správné informace. Společná datová prostředí umožňují zadávat úkoly a sledovat průběh jednotlivých aktivit. Adresářová struktura je u velkých projektů značně rozsáhlá. Proto nastavujeme uživatelům přístupy jen do té části, která je pro ně relevantní.

Když jsou všechny informace pohromadě na jedné platformě, pomáhá to předcházet chybám a nedorozuměním na stavbě?

Jakákoliv kolize v průběhu stavby stojí čas a peníze a může vést k tomu, že třeba nedokážete splnit termín. Proto jsou například i detekce kolizí součástí našich postupů. Díky modelu jsme schopni stavbu lépe koordinovat. Jakoukoliv změnu modelu promítneme i do plánu výstavby.

Dá se přínos informačního modelování staveb i nějak vyčíslit?

Naše zkušenosti z obřích projektů v hodnotě okolo 500 milionů eur říkají, že BIM a digitalizace mohou ušetřit řádově jednotky procent jen v průběhu výstavby. V celém životním cyklu to jsou pak obrovské prostředky. A to jen díky tomu, že je ve všem pořádek. Není naším cílem okamžitě nařizovat bezpapírovou komunikaci v těchto systémech. Chceme, aby se i běžní uživatelé v tomto prostředí dokázali pohybovat a bylo to pro ně uživatelsky přívětivé. Je před námi ještě dlouhá cesta.

Využívá se systém informačního modelování i na malých stavbách, nebo je zatím určen jen pro veřejné zakázky a velké projekty?

U skutečně velkých projektů je to alfa a omega úspěšnosti. Výše kalkulovaného zisku je v soutěžním tržním prostředí nízká, proto každé ušetřené procento hraje velkou roli. Z mého pohledu jsou tyto principy ale aplikovatelné všude, bez ohledu na velikost stavby. Podobné prostředí vytváříme i u malých staveb do dvou milionů korun, protože víme, že řízení informací a deklarace jejich správnosti lidem ulehčuje práci. Také u méně rozsáhlých projektů testujeme software, který zpracovává data získaná třeba laserovým skenováním, pomocí dronu, geodetickými pracemi a převádí je do informačních 3D modelů. Díky tomu můžeme návrhy optimalizovat z pohledu spotřeby materiálu, nasazení mechanizace či časového plánu prací.

Co znamená termín bezpapírová stavba?

Je to stavba, kde se snažíme eliminovat papírovou dokumentaci, digitalizujeme ji a nastavujeme digitální workflow. Tady vidíme obrovské úspory, až 80 procent času pracovníků při jednotlivých úkonech, což je téměř fenomenální. Kolegové na stavbě nemusí chodit po staveništi s papírovými plány a výkresy, vše potřebné mají v mobilu nebo na tabletu. Trasu již nemusíme vytyčovat pomocí kolíků zatlučených do země, protože stroje získávají potřebná data z digitálního modelu stavby.

Takže bagrista pracuje podle informací v tabletu?

Přesně tak. Informace se odešle online přímo do stroje a pracovník provádí potřebnou konstrukční vrstvu na stavbě na základě modelu, který obdržel do tabletu. Strojní navádění je poloautomatický proces, který využíváme i pro sběr dat, takže můžeme sledovat a vyhodnocovat postup prací na stavbě. Tablety mohou při práci využívat nejen strojníci, ale i technici a dělníci. Podobné prostředí znají ze svých mobilních telefonů, takže je stačí jen dobře proškolit.

Používáte také rozšířenou realitu?

Ano, byli jsme první, kdo tento systém ve střední Evropě dostal na stavby. Modely z jednoho zdroje pravdy nahráváme do zařízení pro rozšířenou realitu a stavbyvedoucí může s tímto zařízením chodit po stavbě a porovnávat aktuální stav s projektovaným, který se mu do zařízení promítá. Může provádět měření, vidí, kde bude stát most, a podobně. Naším cílem je, aby měli i běžní pracovníci na stavbě k dispozici nejmodernější zařízení a dokázali s ním pracovat.

Je to strategie, jak udělat práci ve stavebnictví pro mladé lidi přitažlivější?

S nadsázkou řečeno, mohou přejít z hraní na herních konzolích do reálného světa a postavit něco i ve skutečnosti. Stavebnictví už není stejné jako před 30 lety. Díky moderním technologiím může být zajímavé pro vysokoškoláka i učně. Úplná robotizace, která by nahradila pracovníky, je ve stavebnictví zatím nereálná. A to i přesto, že se v našich vývojových centrech ve Stuttgartu věnujeme například 3D tisku z betonu nebo robotizaci. Roboti dnes mohou pořizovat fotodokumentaci, provádět laserové skenování a jiné repetitivní činnosti, které by člověka zaměstnaly na celý den. V koncernu zkoušíme také robota, který dokáže nahradit na velkých plochách natěrače, ale to jsou zatím jen testovací projekty.

Stavebnictvi

Stáhněte si přílohu v PDF

Například VŠB v Ostravě už má studijní obor BIM inženýring. Přizpůsobuje se české školství novým požadavkům trhu?

Mám dojem, že univerzity téma pojímají hodně akademicky a jsou od reality trochu odtržené. Naší velkou motivací je s vysokými a středními školami spojit síly a naše praktické zkušenosti přinést do nepovinných předmětů, přednášek, workshopů. Chceme tak vzbudit u mladých zájem o obor. Vytvořili jsme například virtuální učebnu pro studenty ČVUT v Praze nebo vybavili novou BIM učebnu na stavební škole ve Vysokém Mýtě.

Řídíte tým pro digitalizaci, využíváte rozšířenou realitu. Máte ještě v autě holínky, nebo na stavby chodíte už jen online?

Mám v autě holínky, přilbu a reflexní bundu. Často beru na stavbu mladé kolegy, aby na vlastní oči viděli, jak výstavba probíhá. Naše strategie se snaží přemostit mezery mezi digitálním a skutečným světem Podle mě je naprosto zásadní, aby lidé, kteří se ve firmě věnují digitalizaci, dobře znali konkrétní procesy na stavbě. Nelze to dělat od stolu. Kdo si myslí, že zdigitalizuje stavbu z kanceláře, ten je na obrovském omylu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavebnictví.