Myslel jste to vážně, pane prezidente?

Vážený pane prezidente, několik dní poté, co Ruská federace z rozhodnutí prezidenta Putina vojensky zaútočila na Ukrajinu, jste vystoupil s projevem, v němž jste tento útok ostře odsoudil. Konstatoval jste, že „šílence je třeba izolovat“, a nepřímo jste tak ukázal na ruského prezidenta Putina.

Váš projev přinesl úlevu i tolik potřebné sjednocení postojů ve chvíli, která je i pro českou společnost svým způsobem kritická. Přinesl úlevu lidem, mezi něž se řadím a kteří se znepokojením sledovali vaši otevřenou náklonnost k Rusku a Číně, zemím, jejichž politické vedení se dlouhodobě snaží relativizovat rozdíly mezi demokracií a autokratickou či totalitní zvůlí. Zároveň otupil snahy těch lidí, kteří nekriticky, dlouhodobě prosazují zájmy Ruské federace navzdory skutečnostem, jako je popírání lidských práv či válečné útoky a zločiny v Gruzii, Sýrii a samozřejmě také na Ukrajině.

Váš projev nepochybně ujasnil mnoha českým občanům, pro které jste kredibilní autoritou, jak současnou situaci na Ukrajině chápat. Nenechal jste ve svém projevu žádný prostor k tomu, aby se tyto kruhy, jež se v minulosti velmi často opíraly o vaše přitakání či podporu, vyjadřovaly ve smyslu kremelské propagandy, která hovoří o „speciální vojenské operaci“ a která se snaží mnoha nesmyslnými a demagogickými argumenty, jež shrnul prezident Putin ve svém projevu na samém začátku války, obrátit role v této válce, předstírajíc, že Ukrajina je viník a Rusko pouhá oběť, jíž nezbývá než se bránit.