Je rekonstrukce hradu Helfštýn povedená, nebo neodborná?

Miroslav Pospíšil

Zastřešení paláce je reakcí na nejednotné názory uživatelů hradu a Národního památkového ústavu. Jedna strana si přála palác zastřešit celý, druhá by ho nejraději nezastřešovala vůbec, nebo jen zčásti, protože podmínkou bylo zachovat torzální charakter stavby, kde je žádoucí zachovat jen nejtrvalejší konstrukce a zbytky staveb nechat vystavené povětrnosti, zatékání srážkové vody a rozdílům teplot. Vycházeli jsme i ze stanovení, že případná krytina nesmí navýšit objem zříceniny. Po dokončení realizace se objevily názory, zda by nebylo bývalo vhodnější zvolit přístup historizující v podobě sedlové střechy. Z mého pohledu by to bylo jen pokračování příběhu doktora Zdeňka Gardavského. A vycházelo by z polemik, protože dnes neexistuje materiál, který by definoval původní podobu. Nebylo by to tedy historicky poctivé.

Václav Girsa

Chápu, a je to správná úvaha, že u paláce hradu Helfštýna památkáři stanovili podmínku skrytého zastřešení tak, aby nenarušovalo siluetu stavby. U případů, kdy se nedochovaly žádné artefakty zastřešení, je památkářsky akceptovatelné řešení v podobě modernějšího vstupu. Zastřešení ale musí být vymyšleno dobře jak architektonicky, tak technicky, aby vše, co je ohrožené, a v tomto případě je to celá dispozice paláce, bylo kryté před externími vlivy. Dávám za vinu památkářům, že netrvali na zastřešení celé stavby a povolili polovičaté řešení. Zadáním mělo být ochránit vzácný palác skrytým zastřešením v celé jeho dispozici. To se realizovalo jen na polovičce půdorysu a ještě nedůsledně. Za devadesát milionů? Nesplněné zadání a neuvěřitelné plýtvání finančními prostředky.

Miroslav Pospíšil

V kontextu zachování torzální architektury nebylo úmyslem, aby střecha technicky uzavírala celý prostor a chránila ho před vlivem počasí. Jedna z podmínek památkářů byla, aby okenní otvory zůstaly nevyplněné. A jelikož se jedná o větrnou oblast, sníh i déšť se do interiéru dostane skrz ně. V kontextu přání uživatele stavby, který chtěl v interiéru rozmístit různé exponáty, jsme navrhli krytinu, jež bude chránit alespoň vystavená díla. Vzhledem k tomu, že je to zřícenina, střecha neplní klasickou funkci. Přirovnal bych ji k několika deštníkům, které mají tu nevýhodu, že pod nimi člověk může pocítit chlad a vlhkost. Při volbě materiálu zastřešení hrálo velkou roli také stávající vnímání hradu jako torza, kdy má návštěvník otevřenou oblohu nad hlavou. Jednotlivé prostory a v nich umístěné expozice jsou dobře čitelné díky množství denního svitu, které přichází skrz neexistující strop. Volba skla jako materiálu pro zastřešení nám umožňuje tyto parametry zachovat. Pískované sklo bylo zvoleno jednak pro lehčí údržbu a jednak proto, že rozptýlené světlo poskytuje vynikající světelné podmínky pro vloženou expozici.

Václav Girsa

V případě zastřešení zříceniny, kterou je nutné uchovat pro další generace, je z odborného hlediska nutné dbát na to, aby se co nejspolehlivěji ochránila její stavební konstrukce. Detaily by měly být vymyšlené tak, aby voda nestékala po stěnách a nedocházelo k jejich poškození. Památkáři údajně neschválili vyplnění okenních otvorů, architekt má ale povinnost přemýšlet nad jinými řešeními například v podobě skleněných desek, které nemusí zasahovat přímo do konstrukce, ale zakryjí otvory tak, aby se sníh nebo déšť nedostával do interiéru. Nebo jinak. Další negativum vidím v provedení, detailech a zvoleném materiálu střechy, jež je náročná na údržbu. To je v případě rozsáhlých hradů, jejichž údržba je vždy obtížně dostupná, velký problém, neboť obecně se na tyto práce nedostává finančních prostředků.

Miroslav Pospíšil

Naším cílem bylo nejen najít optimální způsob zastřešení paláce, ale chtěli jsme se také pokusit o přiblížení historického vývoje paláce návštěvníkům ve všech jeho původních úrovních. Tento záměr vedl k myšlence propojení přístupného přízemí s vyššími zřícenými podlažími paláce, a to vložením nových architektonických prvků do historické stavby. Při návrhu nových konstrukcí jsme vycházeli z požadavku na neinvazivní a reverzibilní architekturu. To znamená, že nebylo možné vstupovat do původního zdiva. Nové prvky, jako jsou cortenové lávky, jsou vkládané do otvorů nebo na plochy, které už v paláci byly. S cortenem jsme měli zkušenost z dřívější stavby a navedla nás k němu i podmínka památkářů, abychom zachovali torzální charakter stavby. Corten je speciální slitina mědi. Materiál postupně koroduje a v určité fázi se proces koroze zastaví. Materiál vypadá staře během poměrně krátké doby a nám to v kombinaci se stářím samotné stavby, ale i s charakterem zdiva přišlo výstižné. Je to materiál, který nepůsobí cizorodě. Nechtěli jsme tvořit koncept úprav jako sólisti, přizvali jsme k tomu Národní památkový ústav, s nímž jsme řešili nejrůznější detaily a části stavby. Někdy to bylo emotivní, ale pravda je, že na výsledném řešení byla většinová shoda.

Václav Girsa

Vstup do dispozice paláce přes rezavý plech budí ohromující první dojmy. Laik určitě zírá. Pro ty, kteří se chtěli potěšit romantickou atmosférou starobylého hradu, je to spíše šok. Bože můj, co všechno sem bylo vneseno, v jakých kombinacích nakupeno. Reverzibilita je v podstatě požadavek na to, aby nové prvky byly šetrné ke stávající hmotě. Požadavek na reverzibilitu zde v žádném případě dodržen nebyl. U zřícenin platí, že moderní prvky by neměly přebíjet to staré. Musí být zřetelné, že důležitější je hrad, a architekt by do něj měl vstupovat moderními, ale spíše minimalistickými zásahy, aby zůstala zachována atmosféra místa. Vkládané detaily u paláce hradu Helfštýna jsou moderní, o tom není pochyb. Ale za každou cenu výrazné a mnohdy nepříliš původní. Prostory jsou přesycené bez sebekázně a úcty k památce.

Miroslav Pospíšil

Sanaci zdiva jsme navrhli v takové míře, abychom ho pokud možno zakonzervovali ve stávající podobě. Nutnými zásahy byla opatření proti vlhkosti a pro jeho odsolení, dále pak statické zabezpečení stavby a jejích částí. Zpevněním, restaurátorskou obnovou a doplněním prošly také omítky vnitřních i vnějších fasád tam, kde byly zachovány. Kde nebyly, došlo alespoň k přespárování zdiva a jeho doplnění. Více narušené kusy cihel byly nahrazeny novým materiálem podobného formátu s vysokou mrazuvzdorností a minimálním obsahem aktivních rozpustných solí. Ochrana stávajícího cihelného zdiva pomocí nové vrstvy omítky byla provedena v místnostech, kde není realizováno nové zastřešení a stěny jsou nadále vystaveny účinkům srážkové vody. Tam, kde jsou stěny chráněny novou konstrukcí, jsme po zpevnění a výměně zvětralých cihel ponechali cihelné zdivo odhalené, aby byla zachována čitelnost jednotlivých etap stavebně‑historického vývoje paláce. Omítky byly provedeny tak, aby jejich ohraničení nebylo ostrou hranou, ale postupně přecházelo do rozetřených spár neomítaných ploch.

Václav Girsa

Uchování obrazu nedotčenosti, pokud možno s minimální změnou vžitého vzhledu, a respektování torza jako významného historického pramene jsou základní premisy pro kvalifikované ošetření vzácné historické materie. To vyžaduje volit především konzervační přístup s využitím šetrných metod stavebně‑restaurátorské činnosti. Pro zříceniny hradů je to základní požadavek památkové péče. Stejné nároky na výsledek musíme mít i v případě potřeby náročnějších zásahů. O to je to složitější. Zdivo průčelí paláce hradu Helfštýna bylo kompletně v celém rozsahu a hlavně nepříliš citlivě přespárováno. Nová, příliš světlá malta byla mechanicky rozetřena v líci zdiva od paty až po korunu průčelí. V interiérech bylo vše novou maltou příliš světlého odstínu zglajchšaltováno (usměrněno ke strohé jednotě, pozn. red.), přestože zde byla šance díky ochraně střechy postupovat citlivěji. Je to neuplatněný požadavek památkové péče. Nelíbí se mi rozpačité detaily spárování s odbytými přechody vkládané malty na přechodech cihelného a kamenného zdiva. Návaznosti spárovaného zdiva a omítek jsou nahodilé a vynikají zde plochy nových, tupých omítkových ploch. Tam, kde měl nastoupit restaurátor a kultivovaně vyřešit návaznost ke zbytku historických omítek, jako u rohových výsečí, se to jen ledabyle domázlo maltou. Choulostivé detaily zbytků štukové výzdoby byly navíc ponechány bez restaurátorského ošetření.

Miroslav Pospíšil

V přízemí paláce jsme navrhli vytvoření sítě pochozích ploch a chodníčků z přesných desek z hlazeného pohledového betonu položených do jednotlivých prostor. Pohledový beton je ohraničen přísně rovnými cortenovými profily, které vytváří odstup od nerovných a nepravidelných stěn. Plocha mezi přesným profilem a nepravidelnou stěnou je vysypána kamenivem, které dá vyniknout obojímu a smíří nepravidelnost s nekompromisní rovnou linií. Abychom nabídli návštěvníkovi i provozovateli různé možnosti využití prostor, pracujeme s rozsahem pevné a sypké plochy. V některých místnostech jde návštěvník po úzkém chodníku vloženém do jinak štěrkové plochy. V jiných prostorách, kde je to provozně vhodnější, jsou naopak vytvořeny jen malé odstupy od stěn, abychom maximalizovali využitelnou plochu místnosti.

Václav Girsa

V dispozici jsou prostory řešené tak, že jsou dohladka vybetonované chodníčky. Je to ten nejjemnější povrch, což je dnes velice módní, ale v případě středověké, otevřené stavby je to, myslím, nesmysl. Jakmile dojde ke kondenzaci, a stačí obyčejná mlha, člověk musí být opatrný, protože povrch začne být silně klouzavý. Jeho okolí je vymezené hrubým štěrkem jako mezi pražci na nádraží. Je‑li špatné počasí, cestičky začnou být zašlapané a špinavé. To znamená, že prvotní efekt jakési exkluzivity čerstvě dokončeného díla se časem zcela degraduje.

Miroslav Pospíšil

V hradním paláci vznikla díky impulzu k jeho zastřešení atraktivní prohlídková trasa, která všem umožňuje seznámit se zajímavou formou nejen se samotnou stavbou paláce, ale také s okolím hradu díky novým vyhlídkám z úrovní zřícených stropů, z hradeb, nebo dokonce z úrovně koruny zdiva. Doufáme také, že výsledkem je kromě jiného i přiblížení moderní architektury široké veřejnosti, což je jedním z našich cílů. Pomocí nových prvků otvíráme původní prostory, ale současně z nich vytváříme prostory nové – polouzavřené, zastřešené v různých výškách nebo naopak otevřené. Návštěvník tak prochází místnostmi, které jsou různě prostorově členěné – nízké, vysoké, úzké, široké, majestátní, komorní, světlé, tmavší. Při tom všem vždy ctíme pozice a výškové úrovně původních konstrukcí. Vznikl tak nový helfštýnský labyrint, který je možné procházet různými směry a trasami a kde je možné vidět jednotlivé objekty a prostory z různých úhlů pohledu, z různých odstupů, nadhledů i podhledů a objevovat tak krásy a taje historie paláce hradu Helfštýn.

Václav Girsa

U hradů, zřícenin, které jsou obklopeny městskou zástavbou, je logicky větší tlak na soudobé využití. Hrad, jenž je součástí urbanizované struktury, se přece jen liší od zříceniny na kopci, kde je místo pevně spjaté s přírodou a geniem loci. Měl by to být prostor, kam si jde člověk odpočinout od technologií, ruchu a konečně i moderní architektury města. Žádná výrazná moderní vrstva v něm vůbec nemusí být. Citlivě ošetřená zřícenina v krajině probouzí emoce, dává nadhled a umožňuje spojení s minulými generacemi. Myslím si, že úpravy torza starého paláce hradu Helfštýna nepříznivě postihly fyzickou podstatu a atmosféru významné památky. Realizace vnesla neklid do prostředí, jež je zapotřebí ctít. Je v rozporu s řadou mezinárodních doktrinálních dokumentů evropské památkové péče. S památkou, s významnou památkou hradní architektury je zapotřebí nakládat v souladu s nejnáročnějšími kritérii oboru památkové péče. Je to závazek a zodpovědnost každé generace. Úpravy Helfštýna nejenže nesplnily zadání, ale představují neuvěřitelné plýtvání veřejnými prostředky.