Golf celosvětově aktivně přispívá k udržitelnému rozvoji, ochraně životního prostředí a účinnému využívání zdrojů. V tomto směru byly provedeny vědecké výzkumy, vyvinuty celé programy, vylepšuje se způsob vzdělávání v oblasti životního prostředí. Mezinárodní golfové organizace se jako vůbec první sport zavázaly ke zlepšování péče o přírodu a zachování zdrojů. Jak ale vnímat udržitelnost v českém golfovém prostředí? Podle prezidenta České golfové federace Vratislava Jandy je bezpodmínečně nutné se na tento vývoj připravit. Ani problémy současného světa totiž volání po Zelené dohodě pro Evropu podle něj neukončí.

Jste přesvědčen, že pocovidová doba a válečná eskalace v Evropě silné proevropské volání po Green Dealu nezbrzdí nebo nezastaví?

Teď je obtížné mluvit o zelené politice. V době, kdy vzniká tento rozhovor, stále ještě na Ukrajinu dopadají bomby a umírají lidé. To vyvolalo u mnohých pocit – včetně některých našich europoslanců v Bruselu, kterých si jinak vážím –, že kormidlo zelené politiky to otočí jiným směrem. Jenže já si naopak myslím, že právě snaha snížit energetickou závislost na Rusku ještě mnohé věci urychlí. Směřování nebude zcela jiné, jen se možná trochu změní. A výrazně to ovlivní náš celkový život, golf nevyjímaje.

NL
Golf může být v rámci sportovních odvětví tahounem trvalé udržitelnosti. Nejdále jsou v tomto směru severské země a také Nizozemsko.

Golf se staví všeobecně k ekologii vstřícně. Hřiště hledají inovace, které povedou k lepšímu hospodaření s vodou a ohleduplnějšímu chování k přírodě. Jak si vedeme?

Těch směrů, jak se mohou hřiště novému trendu přizpůsobit a co mohou ovlivnit, je celá škála. Je třeba brát zelenou politiku ne jako hrozbu, ale především jako výzvu. I proto se jako federace ve spolupráci s Asociací golfových hřišť (AGH) snažíme na novou situaci připravit. Pokud budeme mít připraveny projekty a budeme schopni na nějaké dotace z těch desítek miliard dosáhnout, pak to pomůže celému golfovému prostředí. Pomůžeme životnímu prostředí a pomůžeme i vlastnímu hospodaření našich hřišť. A to říkám i přesto, že dotační svět je mi z duše protivný. ­Naším úkolem je však novým podmínkám se přizpůsobit.

Vratislav Janda (56)

Byl zvolen prezidentem ČGF v červenci loňského roku. Působil jako diplomat na čtyřech kontinentech, nyní je ředitelem pro korporátní záležitosti ve společnosti Nestlé. Pochází ze šermířské rodiny – sám působil v reprezentaci, jeho otec řídil Československý šermířský svaz, bratr byl později předsedou Českého šermířského svazu. Vratislav Janda ale přešel ke golfu, aktuálně má HCP 14.8.

Které kroky k tomu povedou?

Byl bych rád, kdyby se náš sport označil – se vším, co k tomu patří – za „zelený“. To přece ke golfu patří. Musíme ukázat, že známe cestu, jak se chovat úsporně a ekologicky. Na podzimní konferenci Evropské golfové asociace (EGA) jsem se zúčastnil panelu k této problematice a překvapivě zjistil, že ani v zahraničí není moc kde hledat správné příklady. Snad jen ve Skandinávii a Nizozemsku jsou v tom ohledu relativně daleko.

Aby měl čtenář jasno: kterých oblastí se konkrétně mohou a musí změny dotknout?

Nejsem odborník na komplexní problematiku hospodaření hřišť, ale jde o energetickou hospodárnost, budování retenčních nádrží pro zadržování vody, celkový vodní management, využití fotovoltaiky třeba na provoz čerpadel pro zavlažování, ale třeba i takových činností, jako je sečení trávy a recyklace. Ale dobré příklady k následování v tuzemsku máme. Resort Oaks Prague například udává, že už nyní recykluje ze sta procent. Některá hřiště nabízejí nabíječky pro elektroauta, další se k tomu chystají. Těch oblastí ke zlepšení je celá řada.

Třeba i odstranění chemických postřiků, na jehož snižování se už nějaký čas pracuje.

V rámci evropských předpisů je v jednání celý balík předpisů, který bude omezovat využití pesticidů a herbicidů. Také tuto oblast Zelená dohoda pro Evropu ovlivní a už ovlivňuje. Kolega z Anglie mi vyprávěl, jak může pro postřik hřiště využívat pouze třetinu množství než farmář na vedlejším poli.

To se však musí odrazit, stejně jako nedostatek vody, na údržbě.

Během panelu na kongresu panoval názor, že to bude velký úkol nás ve federacích. Budeme muset hráče připravit na to, že kvůli změně hospodaření už fairwaye nebudou tak zelené, že se údržba soustřeďuje na greeny a odpaliště. Představa, že se bude každý metr hřiště zavlažovat, je prostě nereálná. Nemůžeme ani doufat, že prožijeme další vlhký rok jako loni. Podle mého názoru to je ale spíše psychologická záležitost – hřiště budou mít pořád skvělou kvalitu, stále si zahrajeme skvělý golf.

K tomu ale budou hřiště potřebovat odbornou radu. Co v tomto směru chystáte?

Rádi bychom jako výbor ČGF ve spolupráci s AGH vytvořili jakousi kuchařku, která by všechna podobná řešení obsahovala. Jednou z možností je spolupráce s odborníky z České zemědělské univerzity, protože potřebujeme zjistit naše slabá místa. Je třeba spočítat skutečnou uhlíkovou stopu, jaká jsou třeba udělat základní opatření, abychom provoz hřišť posouvali správným směrem.

Zmínil jste dotace. Kde přesně mohou přechodu k udržitelnějšímu chování pomáhat?

Abychom o tom měli představu, udělali jsme společně s AGH základní kroky. Jednali jsme na ministerstvu zemědělství, na ministerstvu životního prostředí a také se zástupci jeho agentury pro životní prostředí, kde se na nás nadšeně dívali, že něčemu takovému chceme jít sami naproti. Existují podpory na vznik mokřadů, ale také třeba včelínů, podpora chovu dravců a dalších živočichů. My golfisté se vždy díváme na to, v jakém prostředí žijeme. Mladí fandí ekologii, starší zase mají představu, že je k tomu potřeba dostatečných finančních zdrojů.

Bav se golfem

Stáhněte si přílohu v PDF

Ve finále ale právě finance rozhodnou, do kterých projektů se budou provozovatelé hřišť pouštět.

Existují velké mezinárodní firmy, které o takovou spolupráci stojí. Zatím ještě nemohu prozradit konkrétní společnosti, ale rády by u nás vyzkoušely, jak podobná spolupráce může fungovat. Přirovnal bych to k tomu, jak postupovaly v rámci Česka mezinárodní platební společnosti. Ověřily si zde řadu inovací, které poté úspěšně aplikovaly na větší země.

Když to shrneme, na které kroky je třeba se nejdříve soustředit?

Už během své loňské kandidatury jsem upozorňoval, že vše se bude odvíjet od sjednocení golfového prostředí. Potřebujeme jako federace silné partnery a minimálně v rámci AGH se situace vyvíjí velmi příznivě. Chtěl bych, aby golf – a v rámci něho také samotná hřiště – měl v oblasti udržitelnosti silný hlas.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Bav se golfem.