Sovětský maršál Koněv už nebude čestným občanem Prahy

Konec jedné éry. Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo. Odebrání občanství kritizuje předseda opozičních zastupitelů ANO Ondřej Prokop a označil jej za hysterickou snahu přepsat dějiny.

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl. Pro odebrání radní hlasovali jednotně.

Ruské ministerstvo obrany vytáhlo do útoku proti „bagatelizování role Rudé armády“ při osvobozování Československa

21. 5. 2021 ▪ 3 min. čtení

Čestným občanem hlavního města se stal 6. června 1945. Akt udělení čestného občanství je podle dokumentu nutné vnímat v dobovém kontextu a s ohledem na další historický vývoj Československa, kdy byl oficiálně povolen jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena a zamlčena.

Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další pak je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. Tehdy zemřelo 148 místních obyvatel včetně dětí.

Problematické je rovněž působení maršála jinde v Evropě, a to třeba krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisíce maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi. „Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ píše se v dokumentu.

„Já tedy nejsem v žádném případě prorusky smýšlející, ale tahle snaha přepsat historii ve světle současného dění mi přijde už trochu hysterická. Koněv za (Vladimira) Putina nemůže a primátor Hřib a jeho parta by se spíš měli starat o ruské oligarchy, kteří bohatnou na našich zakázkách, nebo o peníze, které má Praha na účtech Sberbank a o které možná přijde,“ uvedl předseda opozičních zastupitelů ANO Prokop. Podle něj má Koněv zásluhy na osvobození od nacistů.

S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi. Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.