Miliony ruských školáků se aktuálně v lavicích v souladu se státní propagandou učí, že válka na Ukrajině není válka, ale speciální operace proti fašistům. Lživou doktrínu zaštiťuje ministr školství Sergej Kravcov. Už dříve stál spolu s dalšími členy vlády za tím, že Rusko označilo Česko za nepřátelskou zemi. Ani to ale Kravcovově rodině nebrání v tom, aby v Česku vlastnila byty. Jak nyní zjistily HN a Aktuálně.cz, nemovitosti v tuzemsku nedrží pouze rodiče ruského ministra, ale i ruský oligarcha s vyznamenáním od Vladimira Putina nebo dcera vlivného poslance.

V Karlových Varech začala v roce 2006 působit firma ULTRA computers. I přes svůj název ale počítače nikdy neprodávala. Podle záznamů v obchodním rejstříku se totiž zabývala výhradně realitním byznysem. A k českým nemovitostem se přes ni dostávala rodina Putinova ministra školství. 

Firmu totiž vlastnili jeho rodiče – Alla Kravcovová a Sergej Braun. V orgánech firmy pak figuroval i ministrův bratr Jurij Braun. Sám Kravcov se ostatně podle pátrání ruského investigativního novináře Sergeje Ježova jmenoval původně také Braun, příjmení po matce si Kravcov vzal až v roce 2010. 

Sám měl jako dlouholetý vysoce postavený úředník v Česku podnikat zakázáno, na jeho rodinu se ale žádné omezení nevztahovalo. Systém, jakým se dostala k tuzemských bytům, byl jednoduchý – nejdřív je nakoupila firma a o něco později už končily v osobním vlastnictví u příbuzných Kravcova. Ze samotné společnosti pak zůstala jen prázdná schránka, která prošla v roce 2019 likvidací.

Kravcovovi rodiče přes „počítačovou“ společnost postupně nakoupili a také převedli na sebe tři byty v Karlových Varech. Ten poslední od své vlastní firmy odkoupili v roce 2019, když ministrovu otci bylo osmdesát let. Kromě toho před lety manželé nakoupili přímo na sebe v Karlových Varech další byt a rovněž chatu i s pozemky o rozloze 1500 metrů čtverečních v Bečově nad Teplou. Oba manželé uvádějí v oficiálních rejstřících trvalé bydliště právě v jednom z nakoupených karlovarských bytů, reportérům se je ale kontaktovat nepodařilo. 

Putinův blízký oligarcha z juda

Kravcov i jeho rodina se zatím tvrdým evropským sankcím vyhnuli, na rozdíl třeba od šéfa resortu zahraničních věcí Sergeje Lavrova nebo přímo samotného Vladimira Putina. Hlavu státu i „speciální operace“ přitom v reakci na krvavou invazi potrestala i Mezinárodní federace juda, když ho zbavila funkce čestného prezidenta a ambasadora. Putin je dlouholetý judista a mnoho jeho známých ze sportu se v Rusku dostalo do nejvyšších funkcí. Patří mezi ně třeba i ministr obrany Sergej Šojgu.

Judistou je i ruský oligarcha Alexandr Abramov, jehož majetek odhaduje časopis Forbes zhruba na 128 miliard korun. Své jmění podnikatel nashromáždil jako hlava největšího ruského výrobce oceli Evraz. V Rusku se mu ostatně přezdívá král oceli. USA ho už dříve zařadily na takzvaný Putinův seznam – tedy výčet vlivných ruských oligarchů blízkých prezidentovi. Abramov ostatně od Putina dostal i vyznamenání za zásluhy. Evropská komise ho ale zatím na svůj sankční seznam nezařadila. 

Ani on se tak nemusí zatím bát, že by přišel například o luxusní dům v Karlových Varech, který spoluvlastní. Jedná se o secesní vilu Margareta, kterou spoluzakladatel proslulého hotelu Grandhotel Pupp – Anton Pupp – věnoval své dceři k osmnáctým narozeninám. Má ale i další ruskou stopu, během let v ní měl svatbu generál Andrej Vlasov a bydlel maršál Ivan Koněv.

Abramov se k jejímu spoluvlastnictví dlouho nehlásil. Nemovitost o velikosti celkem více než tisíc čtverečních metrů vlastní soukromá firma. Koupila ji v roce 2008 za 118 milionů korun, původně ale měla nedohledatelné vlastníky v daňových rájích na Kypru a Britských Panenských ostrovech.

To už ale neplatí. Polovina firmy je už téměř tři roky napsaná v českém obchodním rejstříku přímo na Abramova. Druhou pak vlastní místopředseda ruské federace juda Michail Cherkasov, který v Rusku vlastní jednu z velkých stavebních firem získávajících obří státní zakázky. Obchodní podíly zahrnující i stamilionovou secesní vilu koupili oba miliardáři od neprůhledných firem v červnu 2019 dohromady za pouhých 200 tisíc korun. 

V posledních letech se chátrající vilu snaží dvojice marně prodat, aktuální cena nabídky je 129 milionů korun. Stopy k Abramovi vedou podle serveru Seznam Zprávy i od luxusního developerského projektu Oaks Prague, jehož první část se staví v Nebřenicích u Prahy.  

Aktivity v Česku má ale také samotná firma Evraz, ve středočeském Mníšku pod Brdy totiž působí její dceřiná hutnická firma Evraz Nikom. Obří ocelářský koncern Abramov spoluvlastní s dalším oligarchou Romanem Abramovičem.

Ten už na rozdíl od Abramova čelí tvrdým sankcím. Evropská komise je oficiálně vysvětluje tím, že právě Abramovič je hlavním akcionářem Evrazu a že má navíc privilegovaný a přímý přístup k Putinovi. Jeden z nejbohatších lidí planety tak teď nemůže nakládat nejen se svým třetinovým balíkem ocelářských akcií, ale například ani s londýnským fotbalovým klubem Chelsea. 

Samotná firma Evraz vydala minulý týden prohlášení o „některých záležitostech“, v němž uvedla, že „je znepokojena a zarmoucena ukrajinsko-ruským konfliktem a doufá, že se brzy podaří nalézt mírové řešení“. Zároveň prohlásila, že se nepovažuje za firmu vlastněnou ani ovládanou Rusy, a tudíž se na ni evropské sankce nemají vztahovat. Na adresu Abramova pak společnost napsala, že si jeho napojením na Rusko nemůže být jistá. Zároveň ale ujistila, že od března mu nevyplatila žádné peníze ani půjčky.

Jihočeský domek pro dceru vlivného Putinova poslance

Nově postavený dům v klidné jihočeské vesničce Římov stojí tři sta metrů od stejnojmenné vodní nádrže, zdroje pitné vody pro České Budějovice a okolí.  Stavení i s pozemkem o výměře 1600 čtverečních metrů dnes vlastní Moskvanka Jekatěrina Loginová. Ta se ale podle kupní smlouvy dříve jmenovala Timčenková. Jde o dceru prominentního zákonodárce Putinovy politické strany Jednotné Rusko Vjačeslava Timčenka. 

Tento obhájce ruské agresivní politiky vůči Ukrajině je stejně jako další ruští poslanci nově zařazen na evropský sankční seznam. Evropská komise tam zařadila všechny zákonodárce, kteří koncem února odhlasovali uznání proruských separatistických republik na východě Ukrajiny. Na rozdíl např. od mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova  ale Timčenko na sankčním seznamu své příbuzné nemá.

Jihočeský dům patří Timčenkově dceři teprve od loňského prosince. Od developera ho původně v roce 2007 koupila firma Inter-Veka sídlící na stejné adrese. Tu dříve vlastnil přímo Timčenko, který své společnosti na nákup nemovitosti půjčil zhruba šest milionů korun, tedy až šestinásobek přiznávaného ročního platu z tehdejšího období. Loginová pak dům „odkoupila“ právě od této firmy. Smlouva připouští, že to mohla udělat zápočtem dluhů, nikoliv zasláním peněz. Firma je nyní v likvidaci.

Jaké přesně majetky ruským prominentům napojeným na Putinův režim v Česku propadnou, zatím není jasné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už oznámil, že některá opatření už stát udělal. „Některé majetky, některé účty jsme už zmrazili a současně debatujeme o tom, že bychom případně přidali nějaké sankce ze strany České republiky,“ řekl v pondělí Stanjura novinářům. Už minulý týden ministerstvo financí uvedlo, že Finanční analytický úřad zmrazil účty ruským zákonodárcům.

Bydlení na Malé Straně pro výrobce raketometů

Vagaršak Sarksjan působil jako dlouholetý výkonný ředitel Motovilichinských závodů v Permu. Tedy zbrojovky, která produkovala mimo jiné raketomety Tornado. Ty teď masivně ostřelují ukrajinská města. Nyní je Sarksjan členem permského regionálního parlamentu. A HN už v lednu popsaly, že s manželkou Světlanou si v roce 2011 pořídili apartmán v domě na dohled od Karlova mostu v centru Prahy. Mimochodem – v přízemí sídlí restaurace McDonald’s, která se v reakci na invazi z Ruska stáhla.

Lukrativní nemovitost tehdy Sarksjana stála zhruba devět milionů korun. To odpovídá jeho ročnímu platu. Politik měl tehdy podíl v české společnosti Spektrum-Novum a povolení k pobytu. Obojí mu ruské zákony coby politikovi zakazovaly. Permská prokuratura kvůli tomu zahájila trestní stíhání, nakonec ho ale zastavila. 

Vyšumělo i jeho stíhání za zpronevěru v Motovilichinských závodech. Sarksjan, který vlastnil 15 procent podniku, byl podezřelý, že půjčoval peníze svým firmám ze závodní kasy a dluhy nevracel. Podnik je nyní v likvidaci.