Pokud dostatečně prší, vyhání farmář Daniel Pitek svoje krávy a ovce na stráně v údolí pod Milešovkou brzy na jaře. Letos ale dlouho váhal. „Je zase sucho, tráva roste velmi pomalu, a tak jsem je krmil až do minulého týdne senem z loňska. Hrozí stejný průšvih jako v roce 2018, kdy si pastviny vypásly už v červenci a pak neměly co žrát,“ popisuje.
Pitkova farma na severním svahu nejvyšší hory Českého středohoří patří mezi místa v Česku, kde se od roku 1960 nejvíce zvedla teplota – o celých 2,3 stupně Celsia. Málo tady prší, ale farmář se snaží s nedostatkem vláhy bojovat. Založil desítky nových tůní a mokřadů, ale i přesto ho jen v roce 2018 sucho připravilo asi o dva miliony korun. „A letos je to zatím stejná bída,“ říká.
Že se z půdy po dvou vlahých letech opět nezdravě práší, potvrzují klimatologové z projektu Intersucho, za kterým stojí vědci z Akademie věd ČR. Nejhůře jsou na tom Polabí, severní Morava a jižní Čechy. „Nedostatek vody je ale i na jižní Moravě, kde podle statistik spadlo nejméně srážek,“ podotýká koordinátor týmu Intersucho profesor Miroslav Trnka. Podle webu je nyní sucho na 88 procentech území Česka.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
