Většinu pozic, které to technicky umožňují, teď mohou zaměstnanci vykonávat z domova minimálně jeden či dva dny v týdnu. „Z původního benefitu se tak stal ve Vodafonu naprostý standard,“ říká manažerka této firmy pro diverzitu a inkluzi Jana Vychroňová.
Stejný trend potvrzují firmy oslovené Hospodářskými novinami, ale také data z průzkumů společnosti LMC mezi zaměstnanci z loňského jara i podzimu. V době letního rozvolnění, kdy nebylo nutné se izolovat kvůli zdravotní situaci, si možnost práce z domova z původních 40 procent v době největších restrikcí zachovalo 31 procent zaměstnanců. „To je celkem hodně vzhledem k tomu, že před pandemií mohla občas pracovat z domova jen pětina zaměstnanců,“ vysvětluje analytik společnosti Tomáš Ervín Dombrovský. A zatímco dříve znamenalo „občas“ dva až tři dny v měsíci, nyní je to v průměru jeden až dva v týdnu.
Call centrum v obýváku
Hodně firem tvrdí, že i před pandemií umožňovaly práci z domova, jinde skončili doma i zaměstnanci, u nichž to bylo dříve nemyslitelné. „Nakonec jsme se museli přizpůsobit a třeba i call centrum přestěhovat na určitou dobu domů,“ popisuje šéfka HR v innogy Lenka Kružíková. Díky covidu zjistili, že pracovat z domova je možné ve většině profesí, které v innogy jsou. „Covid nám ukázal, že i stále doma pracující člověk plní efektivně své úkoly, aniž by se musel ukazovat několikrát týdně v kanceláři,“ říká Kružíková.
Když před dvěma lety na jaře udeřila první vlna koronaviru, musela řada zaměstnanců pracovat z domova vůbec poprvé. Třeba ve Vodafonu vytvořili školicí program, který zaměstnancům pomáhal práci z domova lépe zvládat, také třeba jak netrávit za počítačem příliš mnoho času. V Komerční bance pak vytvořili platformu pro sdílení, kde zkušenější kolegové radili těm, kteří se pracovat z domu teprve učili.
Dnes je možnost pracovat doma už zavedená. Například v pojišťovně Kooperativa nyní praktikují hybridní režim v závislosti na druhu práce. Tam, kde to režim umožňuje, využívají od léta loňského roku zaměstnanci systém 2+3 a 3+2 a zatím se prý velmi osvědčil. Zároveň zdigitalizovali veškeré procesy související s uzavřením pojistné smlouvy, takže i obchodníci mohou sjednávat smlouvy na dálku.
Někdo chodí běhat či rozváží děti na kroužky. Podstatné je, že na konci dne odvádí práci, která je potřeba.
Podobný režim, tedy tři dny v kanceláři a zbytek z domova nebo odkudkoli je zrovna potřeba, nabízejí zaměstnancům také v Deloitte, i když stále záleží na povaze práce. „Aktuálně máme v průměru vždy zhruba 70 procent lidí fyzicky v práci, což je podobně jako před covidem,“ uvádí Martina Schiestlová, ředitelka oddělení lidských zdrojů Deloitte v Česku. V porovnání s ostatními pobočkami Deloitte v regionu byl zájem o návrat do kanceláří v Česku největší.
Nová výzva: řídit tým online
Jako největší benefit častějších home officů jmenují firmy určitě úsporu času i peněz spojenou s dojížděním a možnost vykonat práci kdykoli – tedy nejen v běžné pracovní době. „Někdo chodí během dne běhat, venčit psa, rozváží děti na kroužky – a podstatné je, že na konci dne odvádí práci, která je potřeba,“ vyjmenovává Schiestlová.
Na druhou stranu někteří jedinci začali vysedávat u počítače déle, než bylo běžné v kanceláři. „Možná mají pocit, že musí dokázat, že i na home officu pracují, ale to tak není. Odvedená práce je vidět, i když ji uděláte večer po projížďce na kole nebo přes den v klasické pracovní době,“ upozorňuje Kružíková z innogy.
Na problémy naráželi hlavně manažeři. Vést tým, který vidí jen občas přes obrazovku, byl nový nelehký úkol. Zaměstnavatelé jim tak často nabízeli různé kurzy a další formy podpory, aby se tuto novou dovednost naučili zvládat. „Manažeři musí věnovat daleko více času komunikaci se svými lidmi, vnímání jejich potřeb, měření výkonnosti, prostě efektivnímu řízení a motivaci svých lidí,“ potvrzuje Schiestlová.
Co ve firmách zůstalo z doby covidu, je pravidelné setkávání. Když se lidi přestali náhodně potkávat v kuchyňce u kafe, bylo potřeba najít nový prostor pro diskuse. „Jednotlivým týmům vždy říkáme, že i v novém konceptu má své místo osobní setkávání. Všem doporučujeme, aby se jednou týdně nebo aspoň jednou za 14 dní celý tým osobně setkal,“ říká také tiskový mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Jisté je, že covid přemýšlení o práci posunul a návrat k předchozímu stavu z většiny už nebude možný. Když chtěl loni technologický gigant Google po svých lidech, aby se vrátili do kanceláří v Silicon Valley, zvedla se taková vlna odporu, že nakonec musel couvnout a části zaměstnanců dovolit pracovat, odkud chtějí. Nespokojenost vyvolaly také firmy v Česku u zhruba deseti procent lidí, kterým v době příznivé zdravotní situace ukončily režim home officu, ukázal průzkum LMC. „Typicky se to týkalo nižších pozic, bílé límečky, administrativa, back office,“ vysvětluje Dombrovský. Trend ústupu z kanceláří je tak podle něj už nevratný.
Stáhněte si přílohu v PDF
Pokud home office skutečně vydrží jako plnohodnotná alternativa k trvalé přítomnosti v práci, může to pomoci zejména ženám. „Chápeme to jako hodně pozitivní věc. Je možné, že se tak řada žen dostane k pozicím, na které by je dříve kvůli současné péči o rodinu nepřijali,“ říká Josef Vošmik z neziskové organizace Gender Studies.
Zakladatel a CEO digitální agentury Cognito Jan Janča ale odmítá, že by covid přinesl až tak velkou revoluci, aby docházení do kanceláří skončilo úplně a ze všech se stali digitální nomádi. „Většina lidí je sociálních a přiměřený kontakt s kolegy je pro ně přínosný, stejně tak jako je zásadní pro budování firemní kultury a týmů,“ je přesvědčený.
V Cognitu měli volnější pracovní dobu už před covidem a zároveň jeden den v týdnu home office, ani teď se pro ně téměř nic nezměnilo. „Šťastně jsme se navrátili do kanceláří, bavíme se bez nutnosti elektronických prostředníků, čmáráme na whiteboardy, chodíme spolu na obědy, a dokonce jezdíme i na služebky, i když toho významně ubylo, protože lidé zjistili, že není potřeba trávit dvě hodiny na D1 kvůli půlhodinové schůzce,“ uzavírá Janča.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.
