Statistický úřad zveřejnil nové indikátory důvěry, tentokrát za měsíc červen. Pro ekonomy jde o důležité ukazatele zejména v současné době, kdy se v ekonomice děje skokově řada změn, protože vysílají signály o ekonomickém vývoji dříve než tradiční oficiální makroekonomická čísla zveřejňovaná s několikaměsíčním zpožděním.

Červnové indikátory však příliš radosti nepřinesly. Důvěra domácností propadla již čtvrtý měsíc v řadě a je nejnižší od poloviny roku 2012, kdy tuzemská ekonomika čelila recesi. Domácnosti tak současnou situaci vnímají hůře než při vypuknutí pandemie či během globální finanční krize v letech 2008 a 2009.

Indikátor důvěry domácností se skládá z řady dílčích ukazatelů. Statistici se například ptají, jak domácnosti vnímají vývoj ekonomiky v horizontu jednoho roku, zda plánují spořit či jakou očekávají svou vlastní finanční situaci v příštím roce. A například poslední zmíněný ukazatel v červnu poklesl na nejslabší hodnotu v historii časové řady od roku 1998. Na nejslabší hodnotu za poslední dvě dekády se dostal také ukazatel, zda domácnosti dnešní dobu považují vhodnou pro pořizování větších nákupů. A v neposlední řadě, stále větší část domácností vnímá svou vlastní současnou finanční situaci hůře, než jaká byla před rokem. Tento ukazatel se výrazně zhoršil během posledních měsíců a nachází se na jedné z nejslabších hodnot v historii společně s rokem 2012.

Z výše uvedeného je patrné, že nálada domácností je na „krizové“ úrovni a doposud solidní spotřeba domácností dříve či později zaznamená citelný útlum. To si začínají uvědomovat i podniky, které zůstávaly vzhledem k okolnostem posledních měsíců poměrně optimisté. I zde se však začíná situace otáčet. Propad důvěry v červnu nastal zejména v maloobchodě a ve službách, kde firmy citelně zhoršily ukazatel současné poptávky. Ačkoli tak přichází léto, poslední ukazatele důvěry jsou ve znamení citelného ochlazení.