Mimořádná krize, před zimou se musí šetřit. Brusel navrhne povinné snížení odběru plynu pro všechny země EU

Nejen snížení teploty v bytech a kancelářích nebo rychlá sprcha namísto vany. Evropská komise se v rámci šetření s energiemi chystá navrhnout povinné omezení spotřeby plynu ve všech členských státech. Nejčastěji se mluví o 10 až 15 procentech dolů oproti běžnému stavu.

Plán, který by zemím ukládal povinně šetřit s plynem, reaguje na možný nedostatek suroviny na kontinentu během podzimu a zimy. Nese název „Save gas for a safe winter“, tedy „Šetřete plynem, abyste zvládli zimu“, a komise ho zveřejní ve středu.

Brusel jím reaguje na zastavení plynu od jeho hlavního dodavatele na kontinent, Ruska. To minulé pondělí odstavilo na deset dní k rutinní kontrole plynovod Nord Stream 1 vedoucí do Německa. Mezi evropskými státy ale narůstá přesvědčení, že Moskva dodávku po čtvrtku neobnoví.

Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě používá ruské suroviny jako zbraň v hybridní válce proti Evropě. Gazprom už několika firmám v Německu oznámil, že z důvodu „zásahu vyšší moci“ nebude schopen dodržet svoje závazky.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Tento plán si proto klade za cíl pomoci členským zemím v příštích týdnech a měsících posílit odolnost vnitřního trhu pro případ nouzových dodávek plynu,“ říká pracovní verze strategie, již mají HN a Aktuálně.cz k dispozici. Konkrétní procento, o které by měly země snížit spotřebu, dokument nezmiňuje. Debata s členskými státy pokračuje a o přesné výši úspor se během úterý stále vyjednávalo.

Strategie zároveň počítá s několika stupni rizika, přičemž ten nejnižší při dlouhodobém poklesu dodávky by země „jen“ vybízel k dobrovolnému uskromnění. Teprve pokud by nejméně dva státy EU vyhlásily zásadní potíže s nedostatkem plynu nebo stav nouze vyhlásila komise, nastoupilo by povinné snížení odběru všemi. Bylo by pak na každé zemi rozhodnout, jak by se omezení dotklo její ekonomiky – které sektory by dostaly méně suroviny a musely tomu přizpůsobit provoz.

Závazná rozhodnutí na úrovni EU trvají zpravidla dlouho, Brusel ale kvůli vážnosti situace navrhuje využít mimořádnou proceduru a schválit plán jen na úrovni národních vlád s vyloučením Evropského parlamentu. Celou věc by to výrazně urychlilo.

„Reakce českého předsednictví je taková, že v návaznosti na návrh komise svoláváme mimořádné jednání ministrů pro energetiku do Bruselu na 26. července a věřím, že se v té věci posuneme,“ potvrdil na dotaz HN premiér Petr Fiala (ODS), který v úterý v Bruselu zahajoval vstupní rozhovory do EU se Severní Makedonií a Albánií. Pokud by kvalifikovaná, zhruba dvoutřetinová většina států s návrhem souhlasila, začal by ihned platit.

Petr Fiala zároveň řekl, že uskromnění poptávky po plynu Česko zvládne. „My bychom si s tou situací dokázali poradit. Jsme schopni úspor, aniž by to znamenalo významné omezení pro české podniky nebo domácnosti. Spotřeba plynu už teď klesá,“ reagoval premiér.

Návrh komise jde podle něj správnou cestou. „Pokud budou dodrženy úspory a solidarita dodávek mezi členskými státy, tak si se situací (nedostatkem plynu, pozn. red.) můžeme poradit,“ dodal Fiala.

Úspory by podle komise měly jít až na úroveň jednotlivých firem a domácností. Původně EK navrhovala například vytápění v budovách konkrétně na 19 stupňů, tato čísla ale z dalších verzí plánu zmizela. Část zemí kritizovala fakt, že by Brusel určoval i teplotu v kancelářích.

K šetření a přípravám na těžkou zimu vyzval tento týden také šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Varoval, že i kdyby Evropa nyní naplnila zásobníky plynu na 90 procent, „bez zásadních trvalých úspor bude na podzim čelit plynové krizi v případě přerušení ruských dodávek.“

Zemní plyn se v Česku na celkové spotřebě energie podílí 20 procenty, což je méně než evropský průměr. V dodávkách plynu ale Česko prakticky výhradně závisí na ruském státním koncernu Gazprom. Loni dosáhla spotřeba plynu 9,4 miliardy kubíků. Vedle domácností, jež plyn řeší až v topné sezóně začínající v září, jsou nervózní firmy. Ty nejčastěji využívají plyn k vytápění prostor, pro část firem je ale plyn klíčový přímo ve výrobě. Jde hlavně o chemický průmysl či sklářský a keramický průmysl. Bez plynu se těžko obejde výroba cihel. Automobilky zase využívají plyn v lakovnách.

Hrozbu vypnutí ruských dodávek bere vláda vážně. Finančně podporuje plnění zásobníků plynu, kde je nyní podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) celkem 2,6 miliardy kubíků. Jsou tedy naplněné na 77 procent a stačily by Česku do ledna.

Dalších šest až osm týdnů navíc mají Česku od září zajistit dva plovoucí terminály v nizozemském Eemshavenu, kde energetická firma ČEZ pro stát vysoutěžila kapacitu ve výši tří miliard kubíků ročně. Podle Síkely by během příští topné sezóny mělo z Nizozemska přitéct až 1,5 miliardy kubíků plynu.