Poslední pozitivní zprávy z ekonomiky: Zatím ji táhla spotřeba, Češi už ale utrácení brzdí a experti mluví o recesi

Navzdory vysoké inflaci Češi i v druhém čtvrtletí letošního roku utráceli a díky tomu se ekonomice dařilo více, než očekávali analytici. Ve srovnání s loňskem vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 3,6 procenta, proti předchozímu čtvrtletí pak ekonomika stoupla o 0,2 procenta. Ekonomové přitom odhadovali, že ekonomika v druhém kvartále ve srovnání se začátkem letošního roku poklesne.

Informace zveřejnili v pátečním předběžném odhadu HDP za druhý kvartál letošního roku zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Silná domácí poptávka byla způsobena především odloženou spotřebou během koronavirové pandemie a také obavami Čechů z toho, že kvůli inflaci brzy dojde k dalšímu zdražování. To se však pravděpodobně v dalších měsících změní. Lidé kvůli stále rostoucí inflaci, která v červnu dosáhla už 17,2 procenta, svou spotřebu výrazně omezí a tím zřejmě ekonomický růst zpomalí.
„Ačkoliv čtvrtletní růst o 0,2 procenta nelze v historickém kontextu považovat za nijak oslnivý, v současné situaci se jednalo spíše o mírně pozitivní zprávu. Bohužel, s těmi je pravděpodobně pro letošní rok již konec,“ myslí si hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Důkazem, že poptávka domácností už v dalším kvartále nebude tak silná, je mimo jiné červencové šetření statistického úřadu – podle něj je v Česku aktuálně nejhorší spotřebitelská nálada od roku 2003. „Pesimismus domácností sílí již pátý měsíc v řadě. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v červenci dostala dokonce na nejnižší hodnotu v historii zjišťování. Spotřebitelé se domnívají, že jejich současná finanční situace, stejně jako celková hospodářská situace v Česku se zhoršuje a že tento negativní trend bude pokračovat i v příštích měsících,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Nepříznivý dopad na peněženky domácností a náladu spotřebitelů bude mít hlavně růst výdajů na energie a potraviny.

„Kromě domácností již chlad přichází také z podnikové sféry, která po dvou letech nepřetržité růstové tendence nově také hlásí zhoršování podmínek. Ačkoliv zde pokračující pročišťování dodavatelských řetězců sehrává pozitivní roli, jeho příznivý vliv je současně odmazáván růstem vstupních nákladů a v nedávné době i uvadáním objemu zakázek,“ říká Hradil.

Komentář Julie Hrstkové

Aktuální čísla z české ekonomiky nepřipomínají přechodnou letní bouřku

8. 7. 2022 ▪ 3 min. čtení

Podle statistiků přispěly v letošním druhém kvartálu k meziročnímu růstu HDP kromě spotřeby domácností také investice. Na růstu přidané hodnoty se pak nejvíc podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také stavebnictví a službám obecně. V porovnání s předchozím čtvrtletím k růstu přispěla jen domácí poptávka. „Mírný růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Detailnější informace o HDP za druhý kvartál zveřejní úřad na konci srpna.

Dalším důvodem současného meziročního růstu ekonomiky je i nízká srovnávací základna z loňského roku. Ta byla způsobena především pokračujícími proticovidovými restrikcemi. V dalších čtvrtletích již tento příznivý statistický efekt nebude působit.

Podle partnera poradenské skupiny Moore Petra Kymličky tedy není při pohledu na páteční data ČSÚ důvod k optimismu. „Kombinace růstu vstupních nákladů, omezené kupní síly v důsledku inflace a nejistoty na globálních trzích se s největší pravděpodobností projeví již v nejbližších měsících, kdy mnoho firem bude muset přistoupit k drastickým úsporným opatřením, včetně propouštění zaměstnanců,“ míní Kymlička.

Ekonom Hradil počítá pro celý letošní rok s meziročním růstem HDP o 2,2 procenta. „Navzdory dnešnímu mírně příznivějším číslům je nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká. I s předpokladem mírné recese v druhé polovině roku může stále tuzemská ekonomika růst kolem dvou procent,“ přidává se hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

V prvním čtvrtletí česká ekonomika stoupla meziročně o 4,9 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta.