Do skonu Michaila Gorbačova se ze všeho nejvíce promítá téma paradoxu. Ten, který chtěl zachránit komunismus, si nepřipouštěl, že komunisté ani zdaleka nejsou idealisté prosazující sociální spravedlnost doma i ve světě, ale stalinisté všemožná práva a svobody potlačující.

Ke kariéře spolehlivého stranického funkcionáře jej předurčovalo takřka vše, ať už rodinné zázemí poznamenané tvrdou prací za válečných i poválečných let či postupný vzestup stranickou hierarchií. V jeho rodině i v jeho formativních zážitcích se však dají vystopovat prvky, které do tohoto profilu nezapadají. Někteří z jeho prarodičů věšeli ne obrazy Karla Marxe a Bedřicha Engelse, ale ikony svatých.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se