Před spaním sviťte lampou zdola jako slunce. Mozek vám bude vděčný

Jen asi desetinu svého denního času tráví většina z nás – podle Světové zdravotnické organizace – venku. Zbytek dne se odehrává v interiérech budov, kde se o světlo starají okna a různé druhy umělého osvětlení. Nejde ale pouze o dobrou viditelnost. Světlo vysílá tělu signály k tvorbě serotoninu, melatoninu a vitaminu D, podepisuje se na náladě a aktivitě, mění vnímání barev a prostoru, dokáže člověka uklidnit nebo naopak povzbudit a doladit celkovou atmosféru místnosti. Zvláštní roli hraje osvětlení v domácnostech, kde pomáhá vytvořit dobré podmínky ke každodenním činnostem a zároveň útulné prostředí domova. Proto než vybavíte interiér svítidly, stojí za to si rozmyslet, jak se světlem pracovat a využít ho na maximum.

Tři fáze dne, tři různá osvětlení

Především se vyplatí myslet na osvětlení včas. Montáž vypínačů a svítidel do stěn a stropů je relativně levná na začátku stavby, mnohem dražší později. Světelné římsy, zátoky, nebo dokonce světlovody vyžadují speciální instalaci, a proto je třeba, aby byly součástí původní koncepce. Zároveň se hodí mít co nejdříve jasno, kde budou jaké obytné zóny, a mít alespoň rámcovou představu o rozmístění nábytku. „V případě rekonstrukce je vhodné plánovat osvětlení před změnou kabeláže, aby světlo bylo na správném místě. U novostavby plánujte osvětlení od začátku jako součást projektu. Položte si základní otázky: K čemu bude daný prostor sloužit a kdo ho bude používat? Budou části místnosti, které chcete zvýraznit? Ujasněte si, odkud vstupuje přirozené světlo do místnosti a v jaké intenzitě,“ doporučuje Michael Blažíček ze společnosti Lumbio, která vytváří chytré světelné systémy.

Nejlepším průvodcem je při tomto uvažování denní světlo. Na osvětlení interiéru je totiž užitečné dívat se nejen z hlediska prostoru, ale také času. „Den rozdělujeme na tři časové úseky: aktivní práci, večerní relaxaci a noční přípravu na spánek. Každá z fází vyžaduje jiné osvětlení,“ vysvětluje světelný technik Hynek Medřický, který se dlouhodobě věnuje vlivu světla na zdraví člověka. Takzvané biodynamické světlo, které napodobuje tyto fáze, se inspiruje slunečním svitem a jeho proměnami během dne. „Stejným způsobem je nastavený lidský organismus, na který po tisíce let působily přirozené světelné vlivy: přes den plnospektrální silné bílé světlo slunce, večer mírnější a teplejší světlo při západu, v noci slabé oranžové světlo ohně. Tyto denní fáze spojené s odpovídajícím osvětlením zásadně ovlivňují schopnost soustředit se na práci, odpočívat a zdravě spát,“ říká Medřický.

Díky možnostem elektrického osvětlení sice už půldruhého století člověk dokáže přirozené světelné podmínky měnit, prodlužovat si den, pracovat v noci nebo navodit intimní atmosféru i ráno, podle odborníků však nerespektováním světelné hygieny vystavuje organismus signálům, které negativně ovlivňují jeho fungování a v důsledku i jeho zdraví. Zájem veřejnosti o světelnou hygienu vzrostl podle Blažíčka i díky pandemii koronaviru: „Díky home officům začínáme rozumět důležitosti světelných vrstev, které nenarušují náš cirkadiánní rytmus (biologický rytmus řízený východem a západem slunce – pozn. red.), spánek, celkové zdraví a spokojenost.“

Osvětlení interiéru

Další 4
fotografie

Denní světlo jde napodobit intenzitou, barvou i úhlem dopadu

Optimální umělé osvětlení je tedy takové, které imituje světlo denní. U každé části prostoru, kterou chceme nasvítit, bychom si měli položit otázku, v jaké fázi dne a k jakým účelům ji budeme používat, aby zvolené světelné řešení působilo na lidský organismus odpovídajícím způsobem. Nejedná se přitom jen o barvu a intenzitu světla, ale také o úhel, ve kterém na nás dopadá. „Pouhou změnou teploty chromatičnosti – tedy tím, že změníte nepřímo svítící světlo z bílé na žlutou – nevytvoříte pocit večera. Protože slunce večer zapadá a náš mozek je zvyklý na to, že světlo přichází do oka horizontálně,“ připomíná Medřický. Pro večerní svícení proto doporučuje nižší zdroj světla, pro fázi před spaním dokonce svícení ze země: „Když umístíme lampu na úroveň podlahy a nasvítíme prostor zdola, stíny se posunou nad osvícené předměty a náš mozek podle toho pozná, že je večer.“

V místnostech, kde trávíme přes den čas prací a večer odpočinkem tedy nestačí počítat s jedním centrálním lustrem, který buď rozsvítíme, nebo zhasneme. Takový prostor vyžaduje více světelných zdrojů a především jejich uvědomělé používání. „Kdo má o tomhle aspoň trochu povědomí, minimálně večer si zhasne hlavní světlo a rozsvítí nějaké menší. Víc svítidel má doma každý, přinejmenším hlavní svítidlo a stolní nebo stojací lampy. Ty bývají slabší a nižší, takže už ten rytmus alespoň částečně zohledňují,“ dodává Medřický.

Nejvěrnější imitací denního světla je denní světlo samotné. Na prvním místě je tedy výhodné pouštět ho do prostoru dobře umístěnými okny, odrážet ho pomocí zrcadel či kovových a bílých povrchů. Tam, kde okno chybí, je možné zavést světlovod, tedy tubus, který vnitřním zrcadlovým systémem přivádí do prostoru světlo z kopule umístěné na střeše domu. Difuzér na vnitřním konci světlovodu pak zajišťuje rovnoměrné rozptýlení světla do místnosti. Některé difuzéry jde v případě potřeby i stmívat nebo úplně zakrýt.

Problémem může být zvláště u pasivních a nízkoenergetických domů zásah do tepelné izolace střechy, je proto důležité zajistit kvalitní izolační prvky (u stropního difuzéru i střešní kopule), které jsou těsně napojeny na izolaci domu. Zároveň je třeba vzít v potaz, že na cenu i výkon světlovodu má zásadní vliv jeho celková délka, ne u všech staveb se tedy jeho instalace vyplatí.

LED k učení, halogen naopak k večeři

Plán osvětlení jednotlivých místností je dobré konzultovat s odborníkem a přemýšlet nad každým místem zvlášť. Není chybou použít v každé místnosti jiné žárovky s různou intenzitou, barevností a vyzařovacím úhlem. Ideální je, když světlo působí tak přirozeně, že ho vůbec nevnímáme. „Ve dne je lepší používat LED. Ať už je to práce v kuchyni nebo učení s dětmi anebo home office, k tomu jsou LED určené, ale musí být bílé. Zatímco halogenové žárovky jsou zase skvělé na relaxaci nebo třeba k večeři či k setkávání. Nehodí se ale na práci, protože jim schází poměrně značná část spektra, a sice azurový nádech světla, která podporuje kognitivní výkon mozku,“ objasňuje Medřický.

Středem domácnosti bývá obývací pokoj, ten se většinou využívá k setkávání a odpočinku, proto vyžaduje rovnoměrné, měkké a neutrální světlo v teplejších odstínech. Osvětlení je třeba rozmýšlet s ohledem na počet a umístění oken, velikost místnosti a výšku stropu, přičemž platí, že k nižšímu stropu je lepší přisazené svítidlo, zatímco vyšší strop snese závěsný lustr. Celkové osvětlení hezky dotvoří stmívatelné nástěnné nebo stojací lampy. Vhodné je taky slabší osvětlení za televizí.

Větší intenzitu světla bude potřebovat kuchyně a pracovna, kde se doporučuje silné a chladnější světlo mezi 5000 a 6000 kelvinů. Důležité je kvalitně osvítit pracovní plochu. Hraje tu roli také index barevného podání, který se označuje CRI a má vliv na autentické zobrazení barev. Nad jídelní stůl se hodí závěsné svítidlo, které vytvoří útulnou atmosféru. To by mělo viset zhruba 60 cm nad deskou stolu. Menší jídelní stůl dokáže dobře osvítit jedno svítidlo, nad větší obdélníkový stůl už je lepší pověsit dva až tři zdroje.

Do ložnice experti vybírají zpravidla měkké a nepřímé světlo, které vnáší do prostoru intimní atmosféru. Pro relaxaci volí teplejší odstín kolem 3000 kelvinů. Lampičky na čtení by měly mít nastavitelnou intenzitu světla a žárovka by neměla být v zorném poli čtenáře. Praktickým nápadem jsou orientační svítidla pro bezpečný pohyb v ložnici potmě. V této místnosti je zvlášť třeba přemýšlet nad tím, zda slouží jen pro spaní, nebo se tu nachází například pracovna či šatní skříň. Pro výběr oblečení je totiž dobré zajistit dostatečné osvětlení a zdroj světla, který nebude zkreslovat barvy, tedy s hodnotou CRI minimálně 80.

Bezpečnost hraje roli všude, ale nejvíc u dětského pokoje. Tam je lepší vyhnout se svítidlům, která jsou zapojená v zásuvkách, a raději zvolit stropní nebo nástěnné osvětlení, na které dítě nedosáhne. Praktický důvod má i výběr nerozbitných materiálů. U nejmenších dětí, které leží na zádech, je třeba dát si pozor, aby se nedívaly přímo do nezastíněného zdroje světla. I v této místnosti se může hodit orientační noční osvětlení, ideálně vybavené senzorem pohybu, díky čemuž dítě nemusí potmě hledat vypínač.

O bezpečnosti je řeč i při výběru světla do koupelny, kde je podstatné krýt světlo před vodou. Stupeň krytí se udává v IP (Ingresss Protection) a při zapojení světla v blízkosti vany nebo sprchy je nutné mít svítidlo minimálně s hodnotou IP44. Také v koupelně dává smysl více zdrojů osvětlení. Když jde jen o umytí rukou, stačí běžné provozní světlo, k holení nebo líčení, ale také například k úklidu je třeba naopak intenzivní světlo s vysokou schopností zobrazovat barvy.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Úsporné žárovky nejsou univerzálním řešením

Pro výběr správného zdroje světla je dobré znát jeho parametry. „V zásadě je nutné vybrat světelný zdroj s odpovídajícím výkonem, barvou světla a indexem barevného podání, který vyjadřuje schopnost správně rozpoznat barvy. Pak samozřejmě zvolit správné svítidlo, které nám upraví světelný zdroj tak, jak potřebujeme: dokáže ho odclonit, rozptýlit nebo koncentrovat,“ radí Sára Maletičová, spoluzakladatelka společnosti Light Works, která se zaměřuje na designové osvětlení.

Nejčastější chybou je podle ní nákup nekvalitního LED zdroje. Kvůli úspoře lidé často vyhledávají LED žárovky, aniž by vzali v úvahu jejich vlastnosti a vhodnost pro konkrétní použití. „Jestli si někdo myslí, že výměnu halogenové žárovky za LED pozná na spotřebě energie, tak se plete,“ dodává Hynek Medřický a vysvětluje: „Svícení tvoří průměrně 4,5 procenta energetické spotřeby domácnosti. Při dnešní turbulenci cen, kdy se roky nedají porovnávat mezi sebou, na tomhle neušetříte. Když si nastavíte v zimě o dva stupně nižší teplotu a budete doma chodit ve svetru, tak to bude mít větší efekt.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.