Platí křížky, s kroužky lidé u „komunálek“ nepochodí. Příští volby už mohou být podle jiných pravidel

Kdo povede radnice následující čtyři roky, rozhodnou Češi poslední zářijový víkend. Celkem budou volit desítky tisíc zastupitelů. To, kdo nakonec mandáty získá, mohou lidé ovlivnit  svými preferenčními hlasy. Pravidla hlasování jsou však jiná než u sněmovních voleb.

Způsob hlasování zatím nemusí řešit obyvatelé jedenácti obcí, kde se do voleb nepřihlásili žádní kandidáti. „V nich se budou volby konat v lednovém náhradním termínu,“ říká mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. Většina obcí si však 23. a 24. září zvolí nové zastupitele – obsadit se má téměř 62 tisíc mandátů. O přízeň voličů se pak podle statistického úřadu uchází na 195 tisíc kandidátů.

Zatímco u sněmovních voleb má každá strana svůj volební lístek, u komunálních jsou všechny strany a kandidáti na jedné „plachtě“. Zároveň se i liší podoba preferenčních hlasů. Na rozdíl od parlamentních voleb se u těch obecních nekroužkuje, nýbrž křížkuje. Kdo se splete nebo zapomene aspoň jeden křížek dát, neodvolí a jeho lístek propadne.

Každý má pak tolik hlasů, kolik se volí v obci zastupitelů. Celkem jsou pak tři možnosti, jak volit. Lze dát všechny své hlasy jedné straně, pokud volič zaškrtne „políčko“ u jejího názvu. Nebo jde křížky rozdělit napříč kandidátkami – například na pražský magistrát se volí 65 zastupitelů, lze tedy rozdat 65 křížků různým kandidátům. Třetí možnost je kombinace zmíněných způsobů.

Volba jednotlivých kandidátů má však určitý nedostatek. „Voliči si často myslí, že křížkem u kandidáta posouvají konkrétního člověka do zastupitelstva. Ve skutečnosti se ale takový hlas přičítá na prvním místě straně, která kandidáta postavila,“ řekl HN náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. Poskočit na kandidátce je tak těžší než u sněmovních voleb.

Jak hlasovat u komunálních voleb

 Takzvané panašování, které někteří politici i odborníci kritizují, by se ale mohlo do budoucna změnit. Počítá s tím novela zákona vytvořená senátory, o jejíž výsledné podobě se bude teprve jednat. Nová pravidla by tak mohla nejdříve platit pro komunální volby za čtyři roky.

„Pro voliče by se na první pohled nic zásadního nezměnilo. Pořád by mohl dávat hlasy stranám i jednotlivcům. Změnil by se ale způsob přepočtu hlasů na mandáty. Dnes kvůli panašování totiž nemusí hlas konkrétnímu kandidátovi vůbec pomoci. Po novele by měl volič jistotu, že svému favoritovi do zastupitelstva účinněji pomůže,“ nastínil Vokáč změny. 

V senátním návrhu se počítá s tím, že by se už při sčítání hlasů rozdělovaly mandáty na část volenou poměrně a část většinově. Ve výsledku by tak jedna část mandátů byla obsazená podle pořadí na kandidátních listinách stran, druhá podle hlasů voličů pro jednotlivce.

Křesla v zastupitelstvu by mohli obsadit ti, kdo dostali nejvíce hlasů přímo od voličů. „Díky změně by volič tedy věděl, že křížkem u kandidáta hlasuje pro to, aby se jeho favorit do zastupitelstva dostal,“ říká Vokáč.

Vedle komunálních voleb se poslední zářijový víkend konají i ty senátní, kdy budou lidé ve 27 obvodech volit na šest let třetinu senátorů. Ministerstvo vnitra k celým letošním volbám spustilo informační kampaň, která bude k vidění hlavně na sociálních sítích. Voličům má pomoci v tom, jak se ve volebních místnostech zorientovat, na co nezapomenout a jak hlasovat.