Královna si pocty zaslouží, ale imperiální nostalgie Británii škodí

Léta očekávaný, avšak nakonec překvapivě náhlý odchod nejdéle vládnoucí britské panovnice přerušil rutinní běh společenského života a pohroužil ostrovní království do melancholického času přechodových rituálů, loučících se s oblíbenou královnou a oznamujících nástup nového monarchy.

Jakkoliv v tomto případě nejde o vysloveně traumatickou událost, jakou byla například tragická smrt princezny Diany, není pochyb, že velkou část britské společnosti úmrtí Alžběty II. osobně zasáhlo a že projevy soustrasti, které jsou v těchto dnech k vidění na veřejných prostranstvích, v médiích i na sociálních sítích, reflektují upřímný smutek nad její ztrátou. Ani zatvrzelí odpůrci monarchie vesměs nezpochybňují, že odešla mimořádná osobnost, která byla součástí každodenních životů několika generací a která zároveň představovala jeden z klíčových pilířů britské „soft power“, přispívající ke globální popularitě Velké Británie a posilující její zahraničněpolitický vliv.