Válka dopadá i na svěřenské fondy Rusů. Z Evropy se přesouvají do Singapuru

Počet Čechů, kteří chtějí uspořádat vlastní majetek pomocí svěřenských fondů, dosáhne do roku 2025 hranice 10 tisíc. Důvodem rostoucího trendu je zájem o bezpečnost, udržení jednoty majetku a také zajištění kontinuity, říká v rozhovoru advokát Jakub Hollmann, společník společnosti CCS Premium Trust, která nabízí komplexní služby v oblasti svěřenských fondů.

Jak se na oblasti svěřenských fondů projevuje aktuální dění, ať už v kontextu rekordní inflace, války na Ukrajině, doby po covidu?

Zmiňovaná témata se dají pojmenovat jedním slovem a to je krize. Vzrostly ceny pohonných hmot, energií, skončil covid, ale nevíme, jestli nás nečeká další vlna. Celkově je ve společnosti velmi vysoká nervozita. I proto poslední dva roky registrujeme řádově vyšší zájem o svěřenské fondy, než tomu bylo v minulých letech. Jestliže v roce 2019 bylo 2800 registrovaných svěřenských fondů, tak dnes, o dva roky později, jich je 4500. Odhadujeme, že tempo bude zrychlovat a do roku 2025 jich bude 10 tisíc.

Dochází k přelévání prostředků kvůli válce na Ukrajině. Projevuje se to na ruském majetku?

Projevuje, z Bruselu přichází jedno sankční opatření za druhým. Jeden z posledních sankčních balíčků se týká i poskytování služeb ruským občanům v oblasti svěřenských fondů. V zásadě si nyní ruský občan nemůže založit svěřenský fond na území Česka. Výrazně se to projevuje i v Lichtenštejnsku, kde mělo a má vysoké procento ruských občanů založené nadace nebo trusty. Knížectví sice není členem Evropské unie, ale snaží se, aby jeho politika korespondovala s tou unijní. Proto tam aktuálně probíhá velký transfer majetku a sídel firem do Singapuru, který má svoji politiku vůči Rusku liberálnější (v porovnání s Bruselem, resp. s EU – pozn. red.). Tudíž ruská klientela se stěhuje do Singapuru.

Využívali v minulých letech ruští občané svěřenské fondy i v Česku?

Odhaduji, že v počtu zhruba 3000 svěřenských fondů, které tu byly v roce 2021, tvořila kolem 15 procent ruská klientela. Ta ale nyní musí řešit sankční opatření, která přichází z Bruselu. Je to určitý paradox, protože ruští občané žijící na území Česka – jsou to lidé, kteří zde podnikají a platí daně, ale protože mají ruský pas, musí měnit sídlo svěřenského fondu a jeho orgány. 

Je Lichtenštejnsko zajímavé i pro Čechy?

Popíšu určitou paralelu, která je dobře měřitelná se začátkem rusko‑ukrajinské války. Před tímto konfliktem, v roce 2021, bylo zhruba 30 procent klientely, která stála o to, mít paralelní řešení, to znamená mít český svěřenský fond a vedle toho lichtenštejnskou nadaci. A zbylých 70 procent si vystačilo se svěřenským fondem v Česku. Dneska je tento poměr 50 na 50. Český svěřenský fond a vedle toho postavenou strukturu v Lichtenštejnsku chce už 50 procent klientů.

Je významná rozdílnost tuzemského a lichtenštejnského právního systému?

Lichtenštejnská nadace a český svěřenský fond jsou si velmi podobné. Lichtenštejnsko rozhodně platí za konzervativní stát, který je postaven na správě a ochraně majetku. Zajímavé je i v tom, že tvoří jednotnou měnovou unii se Švýcarskem.

K tomu konzervativnímu pojetí bych ale dodal, že Česko je jediná mladá demokracie v Evropě, která má vlastní úpravu svěřenských fondů. V evropském kontinentálním pojetí se využívají hlavně v Lichtenštejnsku, ve Francii a právě v Česku. Ostatní státy mají národní právní úpravu složitější nebo ji mají postavenou jen na uznávání cizích trustů. Když dnes jezdím do těchto zemí a vyprávím o českých svěřenských fondech, koukají západní země včetně Švýcarska nebo Velké Británie na Česko jako na liberální stát, který je v úpravě svěřenských fondů velice vpředu. A často své klienty posílají zakládat svěřenské fondy k nám. Právě kvůli té flexibilitě, která tady pořád ještě existuje. A nebude to navždy, za deset let to bude jinak, ale teď jsme atraktivní.

Proč to bude za 10 let jinak? 

Dostaneme se – jak už to v našem zákonodárství bývá – do složitější pozice v různých novelizacích institutu svěřenských fondů. Vedle toho začíná vznikat judikatura týkající se svěřenských fondů, která tento institut více či méně začne omezovat a dávat mu mantinely. Kdo teď ale zakládá, vyhrává.

Babiš bude muset přiznat vlastnictví novin. EU chystá historicky první zákon, který chrání nezávislost médií

19. 9. 2022 ▪ 4 min. čtení

Jedním z motivů používání trustů je ochrana majetku. Co jsou další motivy využití? Dochází ke generační obměně, tzn. čtyřicátníci a padesátníci se dostávají do let, kdy chtějí chránit svůj majetek, případně udělat nějaké mezigenerační předání?

Ochrana rodinných hodnot a majetku jsou na prvním místě. Naše klientela byla před pěti lety věkově řazena mezi 60+. Dnes přicházejí 40letí zakladatelé, vlastníci, podnikající osoby, kteří řeší spíše kultivaci vlastního majetku, případně jeho konsolidaci. Vyčlenění majetku do fondu dnes znamená vzdání se ho právně, avšak také rozhodnutí o tom, jak, komu či za jakých podmínek bude distribuován.

Zároveň dochází k omezení podnikatelského rizika. Jste‑li vlastníkem majetku, tak majetek, který vlastníte, je postižitelný. Zmiňoval jsem na úvod rostoucí nervozitu ve společnosti, podobně roste i nervozita v podnikání. A pokud ta roste, stává se podnikání rizikovějším ve smyslu, že se můžete třeba stát předmětem útoku falešných směnečných věřitelů, insolvenčních návrhů, návrhů na exekuce. A český stát není v procesech správních tak rychlý jako soukromé podnikání. Čili než je často rozhodnuto o tom, zdali případný směnečný falešný návrh je, či není platný, někde vám podnikání uteče. Naopak máte‑li majetek ve fondu, tak se vás vlastně podobné riziko netýká, protože jste majetek vyčlenil do fondu a dále ho nevlastníte. Tím pádem možnost napadnutí konkurencí nebo falešným věřitelem je omezená. 

Projevuje se u svěřenských fondů trend udržitelnosti, resp. ESG? Banky si třeba vybírají projekty, které jsou udržitelné…

Začíná se to projevovat čím dál tím častěji. Očekávám však, že vlna povinnosti splňovat parametry ESG k nám brzy přijde. V západních zemích už je to standardní povinnost středních a velkých firem, pokud chtějí být financovány nebo chtějí získávat dotace, případně se chtějí účastnit veřejných zakázek. Každá firma, která chce být příjemcem veřejných peněz – nejen těch soukromých –, vnímá potřebu mít vlastní ESG oddělení. Musí se daleko více soustředit na politiku životního prostředí a sociální udržitelnosti, než tomu bylo dříve. Během jednoho roku to bude povinné kritérium, bez kterého na úvěrové finanční prostředky prostě nedosáhnete.

Jsou i další faktory kromě ESG, které jsou v poslední době akcentovány? Myslím oblast pro investování, jak se firmy mají zachovat – všichni hovoří o automatizaci, digitalizaci atd. I v rámci svěřenských fondů?

Určitě je to téma kyberbezpečnosti, protože válka na Ukrajině ukázala, že se nevede jen na zemi a ve vzduchu, ale také v kybernetickém prostoru. Dnes již všechny velké podniky a příjemci státních veřejných peněz jsou povinni připravit si taková vlastní opatření, aby byl stát chráněn především v této oblasti. Aby zabezpečily výpadky a blokace systémů. Posledním medializovaným příkladem je napadení systému Ředitelství silnic a dálnic. Ukazuje se, že napadení takové struktury často má nejen obří dopady na akceschopnost a funkčnost těchto organizací, ale především má tendenci vyvolat chaos. A jak se praví, v chaosu je ďábel.

Bezpečnost a jednota majetku vyvolávají i zájem klientů založit si svěřenský fond. A také zajištění kontinuity. Ne nadarmo platí stará římskoprávní zásada, že síla rodiny se vždy počítala od jednoty, tedy i síly neděleného majetku.

Partnerem projektu je CCS Premium Trust.