V českých obchodech byl chleba letos v srpnu o čtvrtinu dražší než loni. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, obě země jsou totiž významnými vývozci obilí, které je pro výrobu pečiva nezbytné. Válka nejenže ztěžuje export z těchto zemí, ale také razantně zvedá ceny energií. Inflační spirálu tak roztáčí nejen v Česku, ale i v ostatních evropských zemích.
Podle čerstvých dat Eurostatu ze září 2022 je průměrná cena chleba v EU o 18 procent vyšší než před rokem. Jedná se o nejvyšší nárůst ceny od prosince 2017, kdy Eurostat začal cenu chleba pravidelně monitorovat.
V Česku cena vzrostla o 27,2 procenta, což je nad evropským průměrem, některé země jsou na tom ale ještě hůře. Největší meziroční skok v průměrných cenách chleba zaznamenalo Maďarsko (66 procent), které ale trpělo v uplynulých sezonách drtivým suchem, a ceny pečiva rostly ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Naopak Francie vyvázla nejlépe s „pouhým“ 8procentním nárůstem.
A kam se budou ceny chleba a dalších potravin v Česku vyvíjet dál? Podle Heleny Kavanové, manažerky komunikace Potravinářské komory, bude záležet mimo jiné na tom, zda stát poskytne potravinářskému průmyslu v náročných časech dostatečnou podporu.
„V tuto chvíli je velmi těžké odhadovat jakýkoliv další vývoj. Na trhu s energiemi došlo v poslední době k dramatickému zhoršení a ceny přesahují schopnosti a možnosti jednotlivých firem,“ vysvětluje Kavanová.
Bez energie se potraviny vyrábět nedají, ceny plynu a elektřiny jsou tak pro potravináře stěžejní. Jinými slovy, pokud by se podařilo zkrotit ceny energií, povede to i ke zmírnění cen potravin.
Česká vláda už představila, jak chce s vysokými cenami průmyslu pomoci. Zatímco domácnosti a malé a střední podniky budou mít ceny energií zastropovány, velké firmy dostanou kompenzace podle tzv. dočasného krizového rámce.
Řešení se hledá také na evropské úrovni. V Bruselu se intenzivně debatuje o opatřeních, která by měla tlak na ceny zmírnit. Mezi nimi je i zastropování výnosů energetických firem a přesměrování peněz právě do rukou potřebným. Evropská řešení v kombinaci s těmi národními by nakonec mohla turbulentní situaci na trzích zmírnit, shoda na konkrétních krocích se však stále hledá a ceny se mezitím drží vysoko nad průměrem.
Chléb dražší než kdy jindy
„Potravinářská komora dlouhodobě apeluje na vládu, aby pomohla zemědělcům a potravinářům. Nicméně v tuto chvíli platí, že dočasný krizový rámec končí v prosinci 2022. Jsou ve hře návrhy na jeho prodloužení buď na celý rok 2023, nebo i na rok 2024,“ přiblížila Kavanová z Potravinářské komory, organizace sdružující výrobce potravin a další subjekty spjaté s produkcí potravin v Česku.
Kompenzace se budou týkat těch firem, u kterých došlo k meziročnímu zvýšení nákladů, v závislosti na jejich energetické náročnosti. Například pekárny patří k těm náročnějším provozům a na podporu by dosáhnout mohly. Ve výsledku by se to mohlo promítnout i do spotřebitelských cen.
Ve hře je i snížení DPH
Co se týče řešení inflace, česká vláda zatím postupovala s opatřeními opatrně. Místo plošných postupů volila spíše cestu cílené pomoci těm nejpotřebnějším. Podle Potravinářské komory by se však vláda neměla bránit ani razantnějším krokům, které pocítí všichni.
„Spotřebitelům by pomohlo snížení DPH na všechny potraviny o 10 procent. Česko má jednu z nejvyšších DPH na potraviny v Evropě,“ říká Kavanová. Například Polsko uvaluje na potraviny pouze 5 procent DPH, na 300 vybraných položek je dokonce uplatňována dočasná nulová sazba. Německá DPH u potravin činí 7 procent, v Rakousku a na Slovensku 10 procent, přiblížila Potravinářská komora. Česko má DPH na potraviny ve výši 15 procent. DPH se přitom odráží nejen na spotřebitelských cenách, ale i na schopnosti výrobců potravin čelit konkurenci z ostatních zemí. „S vysokou DPH se významně snižuje konkurenceschopnost výrobců potravin, všude v okolních státech je levněji,“ podotýká Kavanová.
V dohledné době se potraviny nezlevní
Jak zmínila Kavanová, jakékoliv prognózy pro ceny potravin do následujících měsíců jsou velmi obtížné. Situace na trhu s energiemi, stejně jako válka na východě Evropy, se dynamicky vyvíjejí. Jedno je však zřejmé, žádné prudké zlevňování potravin se v Česku nechystá.
„V tuto chvíli nepředpokládáme nějaké razantní snížení cen potravin, spíše neporostou takovým rychlým tempem,“ upřesňuje Kavanová. Dodává přitom, že některé komodity zasažené inflací a cenami energií – například ceny pohonných hmot – jsou již levnější než na počátku krize. U potravin je však situace specifická.
Stáhněte si přílohu v PDF
„Další zdražování potravin je způsobeno tím, že výrobci potravin ještě zdaleka nepromítli všechny zvýšené náklady do finální ceny výrobku a dělají to postupně. Jsou si i plně vědomi změny spotřebitelského chování, kdy domácnosti přemýšlí, jak ušetřit,“ vysvětluje manažerka.
Její slova potvrzují i nedávno zveřejněná data Svazu průmyslu a obchodu. Podle něj zdražování energií na řadu českých podnikatelů – včetně výrobců potravin – teprve dopadne. Na příští rok si totiž zafixovalo ceny elektřiny a plynu jen zhruba 20, resp. 22 procent podniků. Ostatní budou vůči cenám energií zranitelnější, což se pochopitelně promítne i do cen.
„Zásadní pro výrobce je cena energií. Pokud se podaří zastropovat ceny energií a snížit DPH na potraviny, kterou máme jednu z nejvyšších v Evropě, mohlo by výhledově dojít ke stabilizaci cen potravin,“ uzavírá Kavanová.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelné zemědělství.
Chléb dražší než kdy jindy
