V Česku funguje aktuálně 978 stanic s celkem 1906 dobíjecími body pro elektromobily, uvádějí statistiky ministerstva dopravy. To není mnoho v porovnání například s Německem, kde je stanic v provozu přes 65 tisíc, anebo s evropským premiantem Nizozemskem s dvojnásobným počtem, zaznělo na letošní konferenci Forum elektromobilita. Třídenní akci, která se konala už popáté, pořádají Hospodářské noviny ve spolupráci se společností LEEF Technologies.
Z prodejů nových aut si drží dvě procenta, v Německu je to čtvrtina. V Česku loni připadalo na sto elektromobilů 22 dobíjecích bodů , v sousedním Německu obslouží stejný počet aut jen 12 bodů.
„Přepočteno na počet elektromobilů je však česká infrastruktura velmi početná, což je pro elektromobilisty komfortní. Také to ale znamená, že naše stanice nejsou tak vytížené a jejich ekonomika strádá,“ vysvětlil na konferenci Pavel Cyrani, místopředseda představenstva energetické společnosti ČEZ. Ta drží v počtu provozovaných dobíječek v Česku největší podíl, každá čtvrtá dobíječka je od ČEZ.
Podrobnější pohled na síť ale ukáže, že menší počet veřejných dobíjecích bodů, kterých jsou celkem necelé dvě tisícovky, vyvažuje fakt, že více než polovina z nich zvládne dobíjet vyššími výkony. Česko je navíc dokonce druhou zemí v EU v počtu rychlodobíječek při přepočtu na elektrovozy. „V rámci Evropské unie je v provozu průměrně devět procent těchto stanic, u nás to jsou téměř dvě třetiny. A podíl stanic s výkonem nad 100 kilowattů je tu víc než na dvojnásobku oproti EU,“ připomněl Cyrani.
Výstavba rychlonabíječky je přitom extrémně nákladná a ukazuje se, že trendem je další navyšování výkonu dobíjecích stanic a budování tak zvaných dobíjecích hubů s ultrarychlými stanicemi. „Náklady na taková zařízení jsou však vysoké, řádově v desítkách milionů korun, podle výkonu a počtu dobíjecích bodů,“ přiznává Martin Klíma, jednatel v E.ON Infrastructure. Kvůli zatím stále nízké vytíženosti a přitom povinnosti platit rezervovaný příkon stanice, i kdyby tam žádný elektromobil nepřijel, to znamená, že provozovatelé dobíječky v Česku dotují.
I tak ale všechny energetické společnosti do výstavby sítě nadále investují. „Dobrá zpráva navíc je, že distribuční sítě jsou v Česku ve velmi dobrém stavu. V Praze jsme na rychlý rozvoj elektromobility plně připraveni,“ řekl Pavel Elis, generální ředitel Pražské energetiky.
Technologie těchto dobíječek jde i velmi rychle kupředu. „Ze současného maximálního výkonu 360 kW se brzy dostaneme až na jeden megawatt. Je ale třeba, aby na to byly připraveny technologie vozidel,“ podotýká Vladimír Janypka, šéf prodeje a marketingu ve společnosti ABB. Nabíjet se takovým výkonem zatím neumí žádný elektromobil.
Česko je v elektromobilitě několik let pozadu
Jenže po českých silnicích ještě mnoho elektromobilů nejezdí. I když se prodeje elektrických aut letos začaly vůbec poprvé výrazněji zvedat, nyní se dá napočítat jen zhruba 12 tisíc čistě bateriových vozů a lehce přes šest tisíc plug-in hybridů.
Počet elektroaut by měl proto v následujících letech výrazně narůstat. Věří v to například výrobci aut, která patří mezi nejprodávanější značky na českém trhu, v čele se Škodou Auto. „V příštím desetiletí zažijeme nejsilnější regulaci automobilového trhu v Evropě a přibližně v roce 2028 by se prodeje elektroaut měly v EU protnout s vozy se spalovacím motorem, naše odhady pro český trh jsou ale samozřejmě střízlivější, křivky se přiblíží asi až v roce 2032,“ uvedl Jiří Maláček, který vede značku Škoda Auto na českém trhu.
Výrobce aut k přechodu na elektromobilitu zavazuje schválený požadavek EU, aby se emise automobilů postupně v následujících letech snižovaly až na nulu v roce 2035 s tím, že ještě dojde k revizi, která by mohla situaci ještě zpřísnit. O emisní normě Euro 7 se má rozhodnout ještě letos v listopadu. Pro automobilky by to znamenalo, že nemohou nabízet prakticky nic jiného než čisté elektromobily nebo vozy na vodík, záleží však na dohodě, od kdy by přísnější norma měla přesně platit.
Jak si výrobci osobních i nákladních elektrovozů, energetici, petrochemici i firmy zajišťující dobíjecí systémy aktuálně stojí a jak se vyvíjejí trendy, nastínila zmíněná konference Forum elektromobilita. Jde o největší tuzemskou konferenci zaměřenou na komplexní oblast čisté mobility, která také mapuje měnící se legislativu.
Právě o ní pohovořil také ministr dopravy Martin Kupka. „Pokud má elektromobilita fungovat, měla by se otevřít co nejširší skupině lidí, být dostupnější a je potřeba také zajistit potřebnou energii. Je to výzva jako hrom, a to i pro politiky. Teď je na vládní reprezentaci vytvořit podmínky, aby šlo vybudovat nezbytnou infrastrukturu. Právě to je stěžejní, aby se tu elektromobilita mohla rozvíjet,“ řekl ministr na akci, jež proběhla v polovině října.
Dotace na nákup elektroaut zatím ne
Na výstavbu celkem dvou tisíc dobíjecích bodů už se ostatně vyčerpala podpora ve výši více než jedné miliardy korun. Ministerstvo dopravy letos spustilo program v rámci evropské dotace, díky kterému je možné čerpat až 85 procent z ceny nákladů na výstavbu veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebo plnicích stanic pro vodíkové vozy. Na podporu je vyhrazeno celkem šest miliard korun.
„Ministerstvo dopravy zatím nebude podporovat dotacemi nákup osobních ani nákladních aut na elektřinu. Chápeme, že to jsou spojené nádoby, a s kolegy z jiných resortů jednáme, ale podle mě by infrastruktura měla být o jeden krok napřed, aby motivovala,“ dodala v debatě na konferenci Lenka Hlubučková, náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy.
Počet elektrovozů by se měl nyní zvedat i díky tomu, že se k pořízení elektrických vozů zavázala také státní správa. „Nyní sice neuvažujeme o dotacích pro soukromé zákazníky, dotaci na nákup aut s alternativním pohonem ale mají obce i kraje a příspěvkové státní organizace,“ připomněl Jan Dusík, náměstek pro řízení sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí. Podle dat jeho úřadu si už takové vozidlo v Česku letos koupilo 600 subjektů ze státní správy.
Prodeje elektroaut by měly v následujících měsících a letech narůstat zejména díky tomu, že na elektrifikaci vozového parku přecházejí firmy. Jejich motivace jsou různé, ale především všechny směřují k tomu, aby se v roce 2050 staly uhlíkově neutrálními. Mnohé z nich elektromobily ve flotilách vnímají jako krok k šetrnosti vůči životnímu prostředí. A ještě donedávna také oceňovaly výrazně levnější provoz při zajištění dobíjení ve firmách. Jak se ale bude cena elektřiny vyvíjet, nyní nedokážou odhadnout ani energetici.
Elektromobilitu potáhnou firmy
O elektrifikaci aut v podnicích podrobněji mluvil také Petr Knap, partner v EY pro automobilový sektor. „Provedli jsme průzkum ve firmách, z něhož vyplynulo, že pětina zaměstnanců má zájem o služební elektromobil. Zároveň skoro 90 procent služebních jízd je do 200 kilometrů, takže dojezd plně postačuje,“ dodal.
Své příběhy o postupné elektrifikaci na konferenci některé z firem popsaly – například výrobce cihel Wienerberger nebo Zásilkovna. Podle Dusíka by tak v roce 2030 mohlo v Česku jezdit něco mezi 220 tisíci až půl milionem elektromobilů a obsluhovat by je mělo 19 tisíc veřejných dobíječek.
Letošní Forum elektromobilita se ve větším měřítku zaměřilo nejen na to, jak se elektrifikuje autobusová doprava, ale také ta nákladní. Ještě donedávna se přitom mluvilo o tom, že elektrifikace těžkých vozidel je téma vzdálené budoucnosti. Technologie jde ale v tomto směru hodně kupředu a všichni velcí výrobci jako Mercedes-Benz, Renault, Scania i Volvo na konferenci představili své elektrické trucky, se kterými někteří dopravci v západní, severní nebo jižní Evropě jezdí. V Česku je začíná využívat C. S. Cargo pro společnost Lidl. Nyní se ale výrazně naráží na to, že rozvoj dobíjecí infrastruktury pro nákladní dopravu zaostává.
Fakt, že je potřeba zajistit její urychlenou výstavbu, si uvědomuje i Kupka. „Musíme udělat maximum proto, aby se výstavba dobíjecí infrastruktury zařadila mezi tak zvané liniové stavby, pro které platí zjednodušené procesy. Zájem na tom se podařil prosadit napříč politickým spektrem, teď už je to na úřadech. Pevně doufám, že tohle přispěje k tomu, aby se rychleji vydávala povolení pro vybudování dobíjecí sítě,“ dodal během výstupu na konferenci.
Ostatně na tom, že by urychlení přechodu na elektromobilitu pomohlo zejména zjednodušení povolovacích procesů, se na konferenci shodli všichni. Jak energetici, tak výrobci aut i veškerých IT systémů pro elektrifikaci dopravy jako celku.
