Vláda rezignovala na konsolidaci veřejných financí, říká šéf NKÚ Kala

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě. Tato opatření nejsou kryta na příjmové straně rozpočtu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku svého úřadu ke zprávě vlády o pololetním plnění státního rozpočtu. Oba dokumenty jsou k dispozici na webu sněmovny.

Státní rozpočet skončil v letošním pololetí se schodkem 183 miliard korun, což bylo meziročně o 82 miliard méně. Jde o rozpočet, který předložila současná koaliční vláda a který sněmovna schválila na jaře po tříměsíčním rozpočtovém provizoriu. Novelizovaný rozpočet s vyšším schodkem sněmovna stvrdila až v polovině listopadu.

Sama vláda ve své zprávě uvádí mimo jiné, že proti původnímu návrhu rozpočtu z loňského podzimu, který předložila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), snížila ve svém rozpočtu plánovaný schodek téměř o 100 miliard korun.

Jen na běžných výdajích v něm ušetřila 62 miliard korun a na platech devět miliard korun. Výdaje na investice snížila o 15 miliard korun, a to hlavně v případě investic, které nelze uskutečnit ještě letos.

Rozhovor

Nastal čas škrtů. Nemůžeme si dovolit stavět tolik dálnic jako v dobrém počasí, říká ekonom

1. 11. 2022 ▪ 9 min. čtení

V případě výchovného Kala poukazuje na to, že jde o výdaje, které nynější vláda zdědila po bývalé vládě. Sněmovna ho schválila ještě před loňskými sněmovními volbami. Příspěvek činí 500 korun za každé vychované dítě. Do loňské novely zákona ho prosadila tehdy koaliční ČSSD.

Prezident NKÚ uznává, že letošní první pololetí bylo z hlediska státního rozpočtu specifické. První tři měsíce hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu, zároveň se do rozpočtu promítla končící covidová krize a zcela nečekaný nástup nové krize způsobené válkou na Ukrajině. Nejcitelnějším důsledkem pro občana byl podle Kaly růst cen. Podotýká, že míra inflace v pololetí vystoupala na 16,6 procenta, což byl čtvrtý nejvyšší nárůst mezi zeměmi EU.

„Výdaje státu v prvním pololetí roku 2022 sice meziročně klesly o 7,9 miliardy korun, nicméně v druhém pololetí lze očekávat jejich značný nárůst,“ uvedl Kala. Za rizikovou položku považuje povinné výdaje, hlavně důchody. „V tuto chvíli lze další vývoj státního rozpočtu jen těžko predikovat,“ poznamenal.

Dodal, že řada negativních jevů vyvolaných válkou na Ukrajině, energetickou krizí, migrační vlnou, vysokou inflací a dalších tíží výdajovou stranu rozpočtu. Vedlo to k tomu, že vláda zvýšila se souhlasem sněmovny rozpočtový schodek o 95 miliard až na 375 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve ve sněmovně poukázal na to, že vláda předkládala letošní rozpočet do sněmovny 11. února, zatímco Rusko vtrhlo na Ukrajinu 24. února.

Stanjura v listopadu oznámil, že chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun. Chce mimo
jiné rušit daňové výjimky.

Ministr již dříve také uvedl, že veřejné finance jsou stále zatížené opatřeními přijatými v době pandemie i současnými vládními nástroji na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energií.