Ještě narychlo sehnat zapomenutou stužku a pak už jen vyrazit na promoci, která zakončí její dvouleté studium na Oxfordské univerzitě. Martina Grochová dříve působila na Nejvyšším soudu, Ústavním soudu, Evropském soudu pro lidská práva a Justiční akademii – a právě dokončila studium na jedné z nejprestižnějších univerzit světa, konkrétně speciální program určený pro pracující profesionály, kteří se dlouhodobě věnují problematice lidských práv. Učili ji zpravodajové z OSN, lidé z Výboru OSN pro práva dítěte či odborníci z Mezinárodního trestního soudu. Nyní se absolventka Oxfordu vydává do advokacie.
„Původně jsem se chtěla stát soudkyní, ale během studia jsem to přehodnotila. Mým cílem je vybudovat advokátní kancelář, která se bude zaměřovat na strategickou litigaci (způsob prosazování lidských práv soudní cestou – pozn. red.) případů zejména před Ústavním soudem a lidskoprávními organizacemi,“ říká absolventka Oxfordu, kterou na tuto cestu přivedli dva její vyučující z Jihoafrické republiky, kde právě strategická litigace posunula lidská práva dopředu.
Markéta Grochová je jedním z mnoha studentů, kteří získali stipendium od nadace Sekyra Foundation.
Nadace českého podnikatele, filantropa a majitele společnosti Sekyra Group, která nyní pracuje na developerských projektech, jako je Smíchov City, Rohan City, nebo na revitalizaci nákladového nádraží Žižkov, poskytuje každoročně stipendia několika postgraduálním studentům filozofie a právní teorie, včetně problematiky lidských práv. Pro letošní rok mohou díky této podpoře studovat na Oxfordu hned tři české studentky.
„Zaměřujeme se na postgraduální studenty, kteří se již věnují výzkumu na vysoce odborné úrovni,“ říká Luděk Sekyra, zakladatel nadace a předseda správní rady.
Praktická etika jako trend
Luděk Sekyra, jehož společnost Sekyra Group od roku 1996 působí na českém realitním trhu a patří mezi přední developerské společnosti v rezidenčním i komerčním segmentu, založil nadaci před čtyřmi lety. Předmětem jejího zájmu jsou hlavně tři oblasti – filozofie, občanská společnost a lidská práva.
„Nadace se věnuje projektům, které jsou blízké i mému dlouholetému zájmu o filozofii a jejichž cílem je ovlivňovat veřejný prostor,“ říká k jejímu zaměření podnikatel, který sám na vysoké škole studoval právní filozofii.
„Cítil jsem, že je potřeba, abychom drželi krok se světovým filozofickým myšlením. Naší ambicí je přiblížit nové filozofické trendy našim studentům, proto do Česka zveme řadu významných postav, nedávno to byl například Stefan Gosepath z Freie Universität Berlin,“ říká Sekyra s tím, že propojení se světem a sledování trendů filozofie v našem regionu nutně potřebujeme.
„Dnes dochází k velkému rozvoji praktické etiky. Trendem je etika klimatické změny, etika umělé inteligence, feministická etika,“ vyjmenovává současné směry při rozhovoru, který uskutečňuje z Harvardské univerzity.
„Tady na Harvardu je vztah k genderu jedním z klíčových témat. Na Oxfordské univerzitě zase vzniká nový institut, který se věnuje umělé inteligenci,“ dodává.
Hodnoty, které jsme převzali, je třeba vyvíjet i ve vztahu ke generaci budoucí.
Další velkou sledovanou oblastí je podle něj nyní bioetika, která přináší řadu výzev a otázku genových manipulací. „V praktické etice se rozvíjí mnoho oborů, které zpětně mají vliv na způsob interpretace starých, tradičních principů, jako je princip spravedlnosti či princip reciprocity,“ pokračuje ve výčtu trendů.
Během našeho telefonického rozhovoru mi dále vysvětluje, že reciprocita není důležitá jen mezi současníky, ale stejně tak i k budoucím generacím. Zároveň také odhalil, že proto nyní připravuje knihu o teorii reciprocity a etice kontinuity.
„Dochází k rozvoji řady nových oborů a naším cílem je právě přibližovat rozvoj ze světových intelektuálních center i k nám domů,“ doplňuje.
Na toto pro Česko bezesporu unikátní zaměření nadace směřuje každý rok podpora kolem 20 milionů korun. Více než polovina částky přitom jde do dlouhodobých projektů a spoluprací. Zbytek cílí na projekty reagující na aktuální situaci. Letos to byla například podpora ukrajinských studentů a vědců ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
„Z věnovaného daru univerzitě je možno rovněž pokrýt náklady vynaložené na chod studijního programu Východoevropská studia v rámci Ústavu východoevropských studií,“ doplňuje Luděk Sekyra, který se filantropii věnuje i mimo nadaci. Byl například jedním z dárců, kteří přispěli na nový zvon #9801 připomínající zvony zrekvírované během druhé světové války. Téměř desetitunový zvon bude umístěn v parku na Rohanském ostrově, kde jeho společnost buduje novou čtvrť Rohan City.
Ve správní i dozorčí radě nadace působí filozofové, vysokoškolští profesoři, politologové a další uznávané osobnosti z řady různých oborů. Mezi známá jména patří například Tomáš Halík, Michael Žantovský, Jiří Pehe, Daniel Kroupa, Martin Palouš, Jiří Přibáň nebo pedagožka Oxfordské univerzity Barbara Havelková.
Nadace kromě stipendií a zprostředkovávání přednášek významných profesorů působících na prestižních zahraničních univerzitách podporuje také vydávání knih. Zatím posledními knihami, které vyšly s její finanční pomocí, byl nový překlad knihy Vladař od Machiavelliho a jeho interpretace pod názvem Estetické čtení Vladaře.
„U filozofie celková společenská změna postupuje pomalu, ale již vidíme, že zájem o filozofické myšlení roste. Sledovali jsme to i nyní, když jsme představovali nový překlad Vladaře. Přišel velký počet lidí, a to nejen odborné veřejnosti, ale i té širší vzdělané, která chce být informována a která se zajímá o věci, jež mají přesah,“ říká.
Sekyra Foundation přispěla také na překlad vybraných textů Jana Patočky do anglického jazyka a jejich vydání. S její podporou vyšla zároveň i kniha Poslední ghetto od historičky Anny Hájkové či Polemika s euroskeptikem aneb jak udělat z Evropské unie světovou velmoc, která by měla přispět k upevňování míru a bezpečnosti v Evropě a k diskusi, jak tohoto cíle dosáhnout vlastními silami členských států Evropské unie.
PEN klub i Knihovna Václava Havla
Nadace dlouhodobě podporuje také České centrum Mezinárodního PEN klubu, u jehož zrodu stály takové osobnosti jako Karel Čapek či T. G. Masaryk, a řadu dalších projektů. Těch srdcových má Luděk Sekyra hned několik.
„Určitě je jím podpora Festivalu svobody, který se koná u příležitosti oslav výročí 17. listopadu, či podpora Oxfordské univerzity, která má vazby do Česka sahající až do 14. století. Každý z našich projektů mě nějakým způsobem oslovuje,“ uvádí.
Dlouhodobá spolupráce Luďka Sekyry s Oxfordskou univerzitou vyústila v přejmenování nejstarší profesury filozofie White‘s Professorship of Moral Philosophy, jež je zároveň světově nejvýznamnějším stolcem morální filozofie. Profesura, která byla ustavena v roce 1621 Thomasem Whitem, nese od loňska název Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy. Sekyra Foundation se rozhodla profesuru významně podpořit finančně, celková výše podpory dosáhne 100 milionů korun.
„Snažíme se, aby podpora směrem do zahraničí měla širší dopad i na Česko, aby představitelé, kteří se projektu účastní, přijeli také do Prahy, protože kontakt se světem je zásadní,“ je přesvědčený.
Díky zájmu českého developera o morální a politickou filozofii nadace směřuje finanční prostředky také k podpoře mnoha velkých mezinárodních konferencí, jako byla podpora mezinárodního sympozia věnovaného Ludwigu Wittgensteinovi, které pořádala Vienna Circle Society na Vídeňské univerzitě. Letos v září pak s její pomocí proběhala v Praze konference na téma „Wittgenstein and Philosophy for the 21st Century“.
Značná pozornost je věnována také Knihovně Václava Havla. S tou Luděk Sekyra spolupracoval ještě před založením nadace a nyní například podporuje mezinárodní projekt knihovny s názvem Evropské dialogy Václava Havla. Jeho součástí jsou konference, které se konají v různých evropských městech a probíhá na nich diskuse o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k odkazu Václava Havla.
Podpora žen a změna klimatu
Nadace nyní zamýšlí pořádat na Harvardově univerzitě Václav Havel Lectures, které by měly být zahájeny na jaře příštího roku.
„Byl bych rád, kdyby přednášky byly zaměřeny na demokracii, podporu odkazu Václava Havla a vůbec všeho, co symbolizoval,“ říká Luděk Sekyra.
Větší pozornosti se také obecně dočká téma genderové vyváženosti. Luděk Sekyra stál u zrodu myšlenky pojmenovat ulice v projektu Smíchov City po významných ženách, mezi nimiž figuruje například americká politička českého původu Madeleine Albrightová, mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková, historička a vězněná disidentka Růžena Vacková či jedna z prvních feministek, disidentka Jiřina Šiklová.
„Pojmenovat ulice po významných ženách bylo apelem na genderovou vyváženost a v jistém smyslu i náprava historické křivdy, když si uvědomíme, že v Praze se jmenuje méně než pět procent ulic po ženách. Přestože je ženám a vůbec genderovým otázkám věnováno stále málo prostoru, jejich vliv ve společnosti sílí,“ říká Luděk Sekyra, podle kterého je genderová otázka v centru pozornosti intelektuálních center po celém světě.
Zakládá si i na tom, že ve společnosti Sekyra Group jsou ženy také hojně zastoupeny. „Development je spíše mužská záležitost, ale i u nás máme mnoho žen na významných pozicích, například ve finanční divizi,“ říká.
„Ředitelka Sekyra Foundation je žena. Působila v ní také již zesnulá Jiřina Šiklová, která byla jednou z prvních českých feministek. Naší současnou členkou je například Barbara Havelková, která se dlouhodobě věnuje otázkám genderu a feminismu,“ doplňuje Luděk Sekyra. Vizí nadace je vytvoření platformy, která by se věnovala tématu žen a která by se stala uznávaným diskusním fórem.
Stáhněte si přílohu v PDF
Luděk Sekyra se chce také více zaměřit na projekty zabývající se změnou klimatu a ochranou planety. Aktivně v tuto chvíli v rámci nadace vyhledává příležitosti, kam svou pomoc v této oblasti nasměrovat.
„Myslím si, že klíčovou výzvou dneška a tím klíčovým morální apelem je právě změna klimatu. Budeme se této oblasti více věnovat a jako nadace rozvíjet otázku etiky klimatické změny a populační etiky,“ odhaluje.
„Hodnoty, které jsme převzali od předchozích generací, bychom se měli snažit rozvíjet i ve vztahu ke generaci budoucí,“ apeluje Luděk Sekyra.
„Byznys určitě pomáhat má. Život má i jinou dimenzi než podnikatelskou. Vidím kolem sebe mnoho podnikatelů z různých segmentů, kteří se snaží podporovat veřejné projekty s obecnějším společenským přesahem. Z mého hlediska je zásadní kultivace občanské společnosti. To vidím jako největší hodnotu, protože je to základ demokracie,“ říká Luděk Sekyra a dodává: „Když nebude silná občanská společnost, nebudou silné instituce. Můžeme mít ústavu, můžeme mít volby, ale v momentě, kdy instituce přestanou být neutrální nebo začnou být stranicky profilované, ohrožuje to demokracii a kvalitu veřejného života.“
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.
