Jméno druhého nejbohatšího Čecha a podnikatele Karla Komárka netřeba představovat. Kromě jeho byznysových aktivit jsou ale zajímavé i ty filantropické. Spolu se svou manželkou totiž založil Nadaci Karel Komárek Family Foundation (KKFF), která pomáhá rozvíjet české kulturní dědictví a zkvalitňovat veřejný prostor. Když je potřeba, během chvíle se z nadace stane i humanitární organizace a z jejího ředitele speditér.

Konflikt na Ukrajině byl letos velké nadační téma. Když vejdete do budovy Bořislavka Centrum, kde nadace sídlí, vidíte hned u vstupu, že prostorem rezonuje i nadále. Obrazy, které ihned při svém příchodu spatříte, jsou totiž od ukrajinských umělců a peníze z jejich prodeje půjdou na nákup protéz pro ukrajinské matky. Luboš Veselý, ředitel nadace, v našem rozhovoru popisuje, jak pomoc Ukrajině odhalila i problémy české veřejnosti a domácností.

Krizovou pomoc jste již poprvé poskytli v době pandemie, kdy jste například nabízeli granty pro organizace, které pomáhaly seniorům ohroženým dopady opatření na boj s koronavirem. Čerpali jste z těchto zkušeností i nyní, když jste pomáhali na Ukrajině?

Krizovou pomoc jsme si vyzkoušeli i v červnu 2021 během tornáda. To byla rovněž situace, která přišla ze dne na den. Tehdy jsme se během jednoho víkendu transformovali z nadace, která poskytovala granty dalším organizacím, na de facto humanitární organizaci. Navázali jsme partnerství s nevládními organizacemi a sami sobě dokázali, že v případě potřeby umíme poskytovat pomoc velmi rychle a efektivně. Právě z těchto zkušeností jsme čerpali na začátku války na Ukrajině.

O Nadaci KKFF

Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF) pomáhá rozvíjet české kulturní dědictví a proměňovat veřejný prostor. Angažuje se i v dalších oblastech, v nichž se snaží měnit myšlení lidí a posouvat jejich potenciál. Uvedené zaměření nadace se manifestuje v podpoře mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, projektu Piana do škol nebo v činnosti Nadace Proměny Karla Komárka, směřující k obnově velkých městských parků a školních zahrad. Nadace neklade důraz jen na rozvoj dlouhodobých projektů, ale působí i tam, kde je to aktuálně třeba. Během pandemické krize řešila problémy seniorů, zapojila se do řešení dopadů tornáda na Moravě i sociálních důsledků války na Ukrajině. KKFF dlouhodobě podporuje i Kennedy Centrum ve Washingtonu, jemuž přispěla mimo jiné na uměleckou scénu The Reach. Rodinnou nadaci založili v červnu 2017 Karel Komárek a jeho žena Štěpánka Komárková.

Společnost MND, patřící do Komárkovy skupiny KKCG, má ve Lvově pobočku. Jaký vliv měla na vaši pomoc skutečnost, že zakladatel vaší nadace má v oblasti obchodní kontakty?

Určitě zásadní. Celá akce se uskutečnila právě díky uvedeným kontaktům, které naše nadace využila. V momentě, kdy začala válka, jsme ze Lvova obdrželi žádost o rychlou pomoc. Poměrně rychle jsme zmobilizovali síly a nakoupili potřebné věci ze seznamu lvovského humanitárního velitelství. Válka začala ve čtvrtek a my již v pátek večer vypravovali první kamion s humanitární pomocí. Spojili jsme síly s dalšími nevládními organizacemi a spolu s Člověkem v tísni jsme během prvního víkendu odbavili šest kamionů.

To muselo být hodně náročné na organizaci.

Během dne jsem se z ředitele nadace stal speditérem a kolegyně nákupčí. Sháněla matrace, karimatky, spacáky, deky a přikrývky. Vybavila se mi v tu chvíli desková hra, kterou jsem hrál jako malý – Kamionem po Evropě. Měl jsem kamiony, které směřovaly do různých míst. Musel jsem vše logisticky naplánovat, aby jejich cesta dávala smysl, aby všude nabraly ten správný počet palet. Naučil jsem se celní deklarace, psát čestná prohlášení a řešit logistické situace, když třeba kamion plný léků zůstal viset na slovensko‑ukrajinské hranici. Léky se totiž nesmějí vyvážet, a tak jsme museli se slovenským ministerstvem zdravotnictví vyjednat výjimku.

Z humanitární pomoci jste tedy přešli na cílenou. Na jaká témata jste se zaměřili?

Témat se ve spojitosti s přílivem uprchlíků objevilo několik. Jednalo se o bydlení, uplatnění na trhu práce a samozřejmě o vzdělávání dětí, kterému se naše nadace věnuje dlouhodobě. Velmi rychle vznikla platforma neziskových organizací a úřadů státní správy, včetně ministerstva školství, která nám umožnila diskutovat o potřebách terénu a zároveň pracovat s daty. Můžete sice nabízet pomoc, ale zároveň musíte přesně vědět, co společnost skutečně vyžaduje, aby bylo možné maximalizovat dopad cílené pomoci. Klíčovým tématem pro nás bylo mimoškolní vzdělávání. Protože se jím zabýváme rovněž dlouhodobě, přišlo nám naprosto přirozené se k němu přihlásit i v souvislosti s prací s rodinami uprchlíků.

Luboš Veselý

ředitel Nadace Karel Komárek Family Foundation

Od roku 2008 působil v KKCG na různých pozicích v oblasti marketingu a firemní společenské odpovědnosti. V roce 2017, kdy vznikla Nadace Karel Komárek Family Foundation, se stal jejím ředitelem. Nadaci vede v oblasti projektové, komunikační a fundraisingové. Dohlíží na to, aby nadace naplňovala dlouhodobé strategické cíle a zároveň reagovala na aktuální potřeby podporovaných organizací a dalších subjektů. Sleduje trendy v oblasti filantropie, rozvíjí zahraniční partnerství a vyhledává nové příležitosti pro spolupráci na budoucích nadačních projektech.

Je členem správní rady Akademie klasické hudby, která pořádá mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha.

Luboš Veselý, ředitel Nadace Karel Komárek Family Foundation
Foto: Lukáš Bíba

Díky tomu vznikl v Česku první voucherový systém podpory mimoškolních aktivit. Ten jste ale zaměřili i na české rodiny.

Přesně tak. Jedním z důsledků války je rostoucí inflace, a tím zvyšující se náklady na život. Při práci s daty jsme získali informace, že řada českých rodin zvažuje, že dětem přestane platit mimoškolní aktivity. Všechny naše aktivity, které jsme v reakci na dopady konfliktu na Ukrajině v Česku rozvíjeli, měly za cíl pomoci nejen uprchlíkům, ale i českým rodinám. Například během našich příměstských táborů vznikla mezi ukrajinskými a českými dětmi řada vazeb, nových přátelství a dětských lásek.

Jak vysoký je váš příspěvek na mimoškolní aktivity?

Rodiče mohou požádat o příspěvek až dva tisíce korun na kroužek či hudební vzdělávání prostřednictvím webové stránky www.Kroužkydětem.cz. Kvůli motivaci účastnit se aktivit se na financování podílejí také rodiče, a to do výše dvaceti procent. Projekt je určený pro děti z rodin ve finanční tísni a pro rodiny ukrajinských uprchlíků. Naším cílem bylo vytvořit systém, který bude mít přesah nad tuto krizi a který umožní děti v mimoškolním vzdělávání udržet nehledě na to, odkud pocházejí. Mimoškolní aktivity považuji za důležitý prostředek integrace dětí z různého sociálního prostředí.

Nadace Proměny Karla Komárka se primárně zaměřuje na proměny měst a veřejných prostranství. Osobně mě velmi zaujal projekt Znovuzrození parku Střed v Mostě, protože je na něm krásně vidět, jak může nadace spolupracovat s veřejností.

Spolupráce s veřejností představuje obecně jeden z hlavních principů fungování naší nadace. Naší nejvyšší ambicí je měnit myšlení a přístup lidí, protože dlouhodobě vnímáme, že česká společnost je do určité míry spíše pasivní. Pasivní postoje mají historické kořeny, lidé byli zvyklí žít svým způsobem zapouzdřeně, v domcích za zdí, obehnaných vysokými tújemi. My se proto od počátku snažíme vytáhnout je ven do veřejného prostoru. Chceme, aby si uvědomovali, jaký dopad má veřejný prostor, kde tráví velké množství času, na jejich život.

Souvisí vnímání veřejného prostoru také s přístupem státu, měst a obcí v minulosti?

Do jisté míry ano. Veřejný prostor v Česku se dříve řešil zpravidla jednosměrně. Radnice vyčlenila prostředky, koupila mobiliář, provedla terénní úpravy a zanedlouho ke svému překvapení zjistila, že upravený prostor neožíval. Byl prázdný a lidé si k němu nenašli cestu. Důvodem bylo, že se nestali od počátku součástí jeho tvorby. Věděli jsme, že tento přístup je nutné od základu změnit a že lidé všech generací musí být součástí proměny po celou dobu. Proto zapojujeme jak děti, tak osoby v produktivním věku a seniory, kteří mají na dané místo vzpomínky dotvářející příběh místa. Uvedeným způsobem jsme přistupovali k obnově parku v Mostě. Ptali jsme se lidí, co si přejí a jak by místo mělo fungovat. Z té občanské pasivity se přesunuli do aktivní role, díky které získávají k místu tolik potřebný vztah.

Je běžné, že se u podobných projektů provádějí sociologické výzkumy?

Sociologický průzkum proběhl v kontextu specifik toho místa. V Mostě je významným způsobem zastoupena romská komunita, v parku se v podstatě budou setkávat lidé z různých společenských skupin. Výzkum nám pomohl načerpat důležité informace o postojích celé společnosti a zachytit témata, která jsou pro všechny skupiny důležitá, od bezpečnosti až po úpravu zeleně. Výsledky průzkumu se promítly i do zadání architektonické soutěže. V parku vznikne kavárna, pódium, kaskáda s vodotryskem, multifunkční sportoviště, posilovna pro seniory i domek správce. V interiéru kavárny budou fragmenty z původního parku, promítající vzpomínky starší generace. Stejně jako u dalších projektů klademe důraz na modro‑zelenou infrastrukturu.

Z vizualizace je patrné, že je projekt velmi nadčasový. Jak je důležité v nadacích vytvářet projekty, které odrážejí aktuální společenské výzvy, mezi které patří mimo jiné boj s dopady klimatické změny?

Pro naše nadace je v přístupu k veřejnému prostoru zásadní skloubit estetiku a funkčnost. Tím myslím nejen z pohledu užití místa, ale také z pohledu zapracování prvků modro‑zelené infrastruktury. Globálním trendem současnosti je veřejný prostor, který mimo jiné reflektuje klimatické změny. V nedávné době jsem se vrátil z Dánska, kde jsem navštívil několik zajímavých projektů, které toto řeší. Kladly velký důraz na funkčnost, mnohem menší ale na estetiku. Vznikla krásná řešení, díky kterým se voda sváděla ze všech střech do retenčních nádrží a z nich se používala na zalévání či čištění ulic. Sjednocení mobiliáře a estetiku naopak už tolik neřešili. V tomto je česká společnost podle mého názoru poněkud jiná. Když se v Česku revitalizuje veřejný prostor, máme značná očekávání ohledně kvality spíše v oblasti estetiky.

S dokončením projektu ale vaše práce na něm nekončí. Jak je pro projekty důležité, že se nadace na místo vrací?

Byznys pomáhá

Stáhněte si přílohu v PDF

Naše nadace v projektu zůstává ještě tři roky po ukončení. Monitorujeme zejména údržbu a udržitelnost, tedy to, jak se město o prostor stará. V parcích podporujeme také komunitní život, na prostor pohlížíme přes možnosti, které nabízí pro oživení místa. Různé akce ale plánujeme ve spolupráci s městem už ve fázi před začátkem samotné realizace. Prostřednictvím různých workshopů, setkávání a dalších akcí se snažíme rozvinout určitou tradici, která má pokračovat i poté, co místo opustíme. V Mostě se jednalo například o Mostecké moštobraní.

Která česká města se díky vaší nadaci dočkají atraktivnějších prostor?

Nově obnovených veřejných míst se již dočkali v Kamenickém Šenově, Broumově, Litoměřicích, Sušici a v Litomyšli. V příštím roce bude dokončen zmiňovaný park Střed v Mostě. Pracujeme také na našem zatím největším projektu, kterým je obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni na Slovanech. Poslední etapa obnovy by měla být dokončena v roce 2026. Nelze nezmínit Hodonín, kde jsme na projekt obnovy území po tornádu poskytli 100 milionů korun. V Hodoníně, konkrétně na území Bažantnice, se začal stavět Dům přírody, byla ukončena architektonická studie na sportoviště a aktuálně se zabýváme obnovou parku před základní školou U Červených domků.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.