Češi tlačí na toleranci k cizincům i LGBT, jsou ale nespokojenější než před pěti lety

Namísto dostatku jídla a bezpečí chtějí sebeurčení a svobodu. Letošní rok tvrdě zasáhl do hodnotového systému Evropanů. Začátek války na Ukrajině překvapil celý svět. Svět moderní doby, který podle sociologických teorií staví své hodnoty hlavně na pohodlí a dostatku. Ochota Ukrajinců vzepřít se agresorovi tak donutila i část české populace přehodnotit vlastní názor na to, co je v životě i společnosti důležité a čemu také vůbec mohou věřit. Alespoň na to poukazují závěry z průzkumu pro Aspen Institute CE, který právě roli hodnot v bouřlivé době zvolil za hlavní téma výroční konference Kam kráčíš, Česko/Evropo 2022.

Až doposud, a to i navzdory koronavirové pandemii, se Čechům nevedlo špatně. Dokazuje to i jejich přístup k institucím. Třeba v rozhodování a nezávislost tuzemských soudů teď věří šest z deseti Čechů, o práci policie a strážníků jich dokonce nepochybuje 70 procent. Vůbec největší kredit pak Češi dávají akademickému světu. Univerzitám a jejich práci věří tři čtvrtiny Čechů.

Naopak práci vlády a parlamentu oceňuje jen zhruba každý třetí Čech. Podle studie jsou přitom právě tyto dvě instituce klíčové pro správné fungování i náladu v celé společnosti. „Na úrovni rodiny je důvěra skoro automatická – pokud v ní jsou zdravé vztahy. Důvěra v instituce je ale klíčová, protože některé z nejdůležitějších kulturních inovací moderní doby – ať už je to legitimita vlády založená na hlasování, nebo ekonomický systém využívající papírovou a digitální měnu zaručenou státy – se většinou opírají o instituce,“ uvádí se v dokumentu, který vypracovali Pavol Kosnáč a Hugo Gloss z DEKK Institutu. 

Studie také připomíná, že naše moderní éra přežije jen tehdy, pokud bude tato důvěra i nadále existovat. „Bohužel, lidé často zapomínají, že důvěru je třeba si zasloužit. V plné síle to demonstrovala pandemie koronaviru. Dělicí čára mezi těmi, kteří byli ochotní dodržovat pravidla karantény, a těmi, kteří je odmítali, kopírovala jejich vnímání legitimity státních institucí,“ dodávají autoři.

Méně konzervativní Češi

Česko podle materiálu pomalu začíná měnit přístup ke světu. Zatímco v předešlých letech se Češi přikláněli spíše k tradičnímu pojetí světa, rodinu brali především jako soužití muže, ženy a dětí a k autoritám chovali úctu, teď se to změní. Lidé nově skládají mozaiku svého vnímání světa. „Kladou důraz na osobní blahobyt, kvalitu života a možnost sebevyjádření. Kultury s těmito hodnotami nejčastěji prioritizují ochranu životního prostředí, růst tolerance vůči cizincům, LGBT či rovnost mezi mužem a ženou. Mají také výše nároky na účast na rozhodování v ekonomickém a politickém životě,“ tvrdí studie. Takový posun v hodnotách je podle vědců normální v liberálních, postindustriálních ekonomikách, mezi které se Česko řadí. Svoboda myšlení je pak v takových společnostech samozřejmostí.

Jenže jak už to tak bývá – změna není pro každého. Nejen v Česku, ale na území všech zemí visegrádské čtyřky se tak objevují skupiny lidí, kterým tato poměrně rychlá otočka v názorech společnosti nevoní. Čím víc se tak Česko polarizuje, tím hlasitější je i nesouhlas s novými názory. „Když není materiální dostatek, cizinci jsou vnímáni jako nebezpeční outsideři, kteří nás mohou připravit o obživu. Lidé lpí na tradičních rodových rolích a sexuálních normách a zdůrazňují absolutnost pravidel a společenských norem ve snaze maximalizovat předvídatelnost v nejistém světě,“ popisuje studie důvody, proč i dnes část Čechů chodí do ulic a demonstruje za hesla spojená s tradiční rodinou či nacionalismem.

I kvůli těmto změnám ve společnosti jsou tak Češi celkově méně spokojení se životem než v roce 2017, hodnota se propadla o deset procentních bodů na 48,9 procenta. Důvodem je kumulace krizí – energetická, pandemická i související s válkou na Ukrajině. Situace se může podle studie zhoršovat, pokud se navíc kvůli růstu cen energií a potravin dostaví i krize životních nákladů.

Kam kráčíš, Česko/Evropo 2022