Pečlivější ošetření, vyšší ceny a výrazně kvalitnější péči přinášejí do oboru zubního lékařství nové nástroje a postupy. Zubaři ale pozorují, jak se mění i přístup pacientů, kteří jsou ochotni si za specializovanou péči připlatit nebo si díky cenám stomatologických výkonů více uvědomují důležitost dentální hygieny.

Zlepšení stomatologických standardů pozoruje Michal Mašek, který vyučuje stomatologickou protetiku na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole na Alšově nábřeží v Praze. „Když jsem před třiceti lety nastoupil do ordinace ve středočeské vesnici, většina pacientů v pokročilejším věku už byla ošetřena částečnými snímatelnými náhradami. Korunky byly vzácné, stejně jako dobře provedené ošetření kořenových kanálků. Dost často byly zuby oblepeny výplněmi bez hrbolků. Povědomí o hygieně také nevalné,“ popisuje neutěšený stav dřívější stomatologické péče, který už nemá s dnešními postupy mnoho společného.

Podle jeho zkušeností odchází v současné době většina pacientů do důchodu s vlastními zuby nebo s jejich pevnými náhradami. „Zatímco tehdy jsem první stálý zub extrahoval dvaceti‑ až pětadvacetiletým, dnes podobný zákrok provádím pacientům průměrně o 10–15 let starším,“ uvádí pro srovnání.

3D zobrazení umožní přesnější diagnostiku

Proměna oboru je vidět už při prevenci, kde nové technologie pomáhají co nejdříve odhalit zubní kaz. „Již dávno neplatí, že se zuby vyšetřují pouze zrakem. Samozřejmostí jsou rentgenové snímky, novější metodou je třeba prosvícení zubu vláknovou optikou,“ představuje vývoj preventivní péče Lukáš Vlasák ze Stomatologické kliniky Praha Radotín. Pokud je to potřeba, mohou zubaři využít i trojrozměrné zobrazení čelistí, které umožní ještě přesnější diagnostiku. Hlavní výhodou je, že díky novým technologiím a materiálům mohou lékaři zachovat poškozený zub déle v ústní dutině, což je vždy lepší než jakákoliv náhrada. Zachránit zuby namísto jejich nahrazování se tak dnes daří mnohem déle i u pacientů, kteří by dřív odcházeli od zubaře s protézou.

Další posun nastal podle Vlasáka díky zvětšovací technice. Práci zubařům již běžně usnadňují lupové brýle a stále více se v ordinacích objevují i speciální mikroskopy, které zajistí šesti‑ až čtyřicetinásobné zvětšení. Operační mikroskopy přináší skvělé výsledky i při ošetření kořenových kanálků zubu, které vyžaduje mimořádnou přesnost a pozornost k detailům.

Velkého rozvoje se dočkala také implantologie. „Zatímco před čtvrtstoletím nás v Praze implantovalo asi 15, dnes je schopno ošetřit implantátem v podstatě každé stomatochirurgické pracoviště,“ dosvědčuje Mašek a na významné inovace upozorňuje i v protetické praxi: „Keramické pece byly dříve jen na klinikách, rentgeny jen v budovách OÚNZ, dnes je rentgenový digitální přístroj podmínkou fungování stomatologa. Světlem tuhnoucí fotokompozita kdysi představovala vrchol zubařiny, dnes si už ani neuvědomujeme jejich používání.“

Digitální model nahrazuje otisky

V protetice se od otiskovacích hmot pozvolna přechází k počítačovým technologiím, zejména CAD/CAM. Některé zubní ordinace jsou již vybavené intraorálními skenery se speciální kamerou, která snímá ústní dutinu pacienta zevnitř. „S jejich pomocí si dutinu ústní nebo sádrový model můžeme naskenovat a data poslat do laboratoře,“ představuje jejich použití Vlasák. V laboratoři je celý model náhrady připraven v počítači a pak jsou data zpravidla odeslána do frézky, která poté z kovu, zirkonu nebo plastické hmoty vyfrézuje požadovaný tvar.

Oproti konvenční metodě otiskování je tento postup s použitím CAD/CAM skeneru nesrovnatelně přesnější, jak objasňuje Mašek: „Při klasické metodě přechází výrobek osmkrát z pozitivu do negativu. Obroušený pahýl zubu je první pozitiv, otisk je první negativ. Následuje sádrový model, potom vosková kapna a zakyvetování. Odlitá kapna už je čtvrtým pozitivem a ten se ještě opracovává frézou. Během tohoto procesu může snadno dojít ke vzniku nepřesností. Zatímco digitální data se přenosem nemění a program pracuje se stále stejným zadáním.“

Dalším plusem je rychlejší komunikace s laboratoří, a tedy celkově dřívější výsledek. Kromě toho odpadá nepříjemné otiskování čelistí, které působí potíže lidem s dávivým reflexem. Nevýhody tohoto postupu vidí Vlasák ve vyšších pořizovacích nákladech na přístroj, v nutnosti technické vybavenosti laboratoře a občas v celkové časové náročnosti skenování. Technologie má zatím podle něj nedostatky u zhotovování snímatelných náhrad, protože měkké tkáně počítač nedokáže vyhodnotit tak dobře jako zuby. U snímatelných náhrad se tedy lékař raději spoléhá na použití otiskovací hmoty.

Velkou pozornost vzbuzují ve stomatologii možnosti, které přináší nástup 3D tisku. Ten je v praxi zatím používán spíše pro přípravu pomocných výrobků, jako jsou modely a dlahy, v budoucnu by ale mohl být široce využíván i pro výrobu protéz, neviditelných rovnátek, dentálních korunek nebo ortodontických aparátů.

„Prudký vývoj digitalizace má paradoxně tu nevýhodu, že lékaři nejsou schopni odlišit bonusy od slepých cest,“ uvádí Mašek jeden z důvodů, proč někteří lékaři nejsou příliš ochotni do moderní technologie investovat. Také změna přístupu v dlouholeté praxi je pro některé zubaře těžko přijatelná.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

S kvalitou roste časová náročnost

Zdokonalování zubní péče jde navíc ruku v ruce s časovou a finanční náročností. „Výplň se dříve dělala pět minut, dnes se protáhne kvůli novým postupům na delší dobu,“ popisuje Vlasák. To se samozřejmě odrazí na ceně, která se vypočítává podle minutové kalkulace, ale také na dostupnosti zubních lékařů, kterých je v Česku stále nedostatek. „Zatímco před třiceti lety strávil pacient v zubním křesle třeba dvacet minut za rok, v současné době to je i několik hodin. To je při stejném počtu lékařů, nebo o něco málo vyšším, markantní rozdíl,“ vysvětluje Mašek. V nedostatku zubních lékařů nebo v jejich přetížení vidí nejpalčivější problém oboru. Nové technologie vyžadují více jeho času, tudíž ošetří méně pacientů.

Očekávání ze strany pacientů se podle lékařů příliš nemění. Vše by mělo dobře vypadat, fungovat, být bez obtíží a bez bolesti. Je ale vidět, že většina lidí je dnes ochotna si za kvalitu připlatit. „Placení za zuby vede pacienty k většímu zájmu o dentální hygienu. Což je ale pozdě,“ podotýká Mašek. Snaží se proto motivovat pacienty k péči o zuby dříve, než problémy nastanou. Na častý dotaz, zda implantát je „napořád“, pacientům odpovídá: „Napořád jsou vlastní zuby. Implantáty jsou velmi dokonalé náhrady. Zatímco s umělou nohou se mistrem světa ve fotbale nejspíš nestanete, soutěž v pojídání švestkových knedlíků klidně vyhrajete i s implantátem místo horní šestky. Přesto se vždy jedná jen o náhrady vytvořené lidskou rukou se všemi klady a zápory a s omezenou životností, proto se o ně pacient musí starat ještě lépe než o vlastní zuby.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist